Která světová města budou zatopená, pakliže se zvedne hladina moří? Laik by řekl, že se stačí podívat na mapu - a přidáme-li k současné hladině moře jeden metr, můžeme škrtnout všechnu pevninu pod touto úrovní. Jak ovšem na stránkách britského Guardianu vysvětluje metalurg a “materiálový inženýr” Mark Miodownik, takhle jednoduché to nebude: je to mnohem větší, nepředvídatelnější a fascinující loterie.
Planetární oceán od počátku minulého století stoupl o dvacet centimetrů. Zčásti za to může fakt, že voda se ohřívá a teplejší kapaliny zabírají více prostoru. Dalším důležitým - a dobře známým - faktorem je tání (nejen) antarktických a arktických ledovců. Tady se právě skrývá nejistota.
Náš svět je skála o tloušťce mezi třiceti a sty kilometry. Na poměry planety Země tedy velmi tenoučká vrstva, která tvoří naše hory, moře, kontinenty. Tato pevná vrstva se nazývá kůra a je usazená na plášti, který má teplotu až 900 stupňů Celsia. Do ruda rozžhavená skála se z dlouhodobého hlediska chová jako kapalina. Ne že by zrovna „šplouchala“, ale je v neustálém mírném pohybu. Z toho plyne, že výška našeho světa není stálá. Kontinenty jsou na podkladu, který má jistou vůli.
Pokud roztaje ledovec, uvolní do světového oceánu velké množství vody. Zároveň ale zbaví podstatné váhy své podloží, které se tak pomalu začne zvedat. A právě tento faktor rozhodne, které konkrétní oblasti dřív zaplaví voda.
Miodownik v této souvislosti zmiňuje hustě osídlené východní pobřeží Severní Ameriky. Jeho obyvatelé by sice měli nervózně sledovat závod v tání – ale pokud jako první roztají grónské ledovce, mají šanci, že se nebudou stěhovat, nebo alespoň ne tak v takových počtech. Odlehčený severoamerický kontinent se totiž začne zvedat, a pokud aspoň trochu udrží krok se stoupající mořskou hladinou, k masivnímu zaplavení nemusí dojít. Pokud ovšem jako první podlehnou globálnímu oteplování ledovce na jihu planety, pak mají města jako New York, Miami či Québec vážný problém.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
