Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Denní menu, Společnost

Lidé s otevřenou myslí vnímají skutečnost v její celistvosti

Autor: Photographer:Sean D Brown, pexels.com
Autor: Photographer:Sean D Brown, pexels.com

Nové výzkumy odhalují, že osobnostní rysy ovlivňují nejen náhled na život, ale dokonce i to, jak člověk vnímá realitu. Vědci z australského Melbourne najali 123 dobrovolníků a dali jim udělat osobnostní testy: zda a jak velcí jsou extroverti, jak jsou ochotní, pečliví, neurotičtí a otevření novým zkušenostem.  Posledně jmenovaný rys zahrnuje kreativitu člověka, jeho představivost a ochotu vyzkoušet nové věci. Po testech pak výzkumníci hledali, kdo z dobrovolníků má a kdo nemá ve svém vizuálním vnímání tzv. binokulární rivalitu.

Stručně řečeno jde o to, že každé oko vysílá samostatnou informaci, které se v mozku zpracovávají do jedné binokulární. Pokud dojde ke zmíněné „rivalitě“, vybírá si náš mozek do výsledného obrazu z obdržených informací tu, která je pro nás důležitější a zajímavější. Kdo tento omezující fenomén ve svém vnímání nemá, vidí výslednou skutečnost v její celistvosti. A - jak odhalilo binokulární zkoumání účastníků experimentu - ti, kdo v testech vykazovali vysoké známky otevřené mysli, byli současně schopni vidět komplexní, nikoli binokulární rivalitou komplikovaný obraz skutečnosti.

To podle vědců dává docela smysl. Otevřenost novým zkušenostem je propojená s kreativitou a australští badatelé dovozují, že schopnost zkombinovat dva obrazy vypadá „jako opravdu kreativní řešení problému představovaného dvěma nekompatibilními stimuly“.

Jak píše šéfka výzkumné studie Anna Antinori, vjemy vcházející do naší mysli filtruje nějakým způsobem a neustále každý z nás: v soustředění na práci například podvědomě vytěsňujeme rušivé zvuky za oknem nebo pocit doteku našich zad s opěradlem židle. Tento filtr ovlivňuje, co vnímáme. „Brána propouštějící informace do našeho vědomí má u různých lidí různou míru pružnosti,“ vysvětluje vědkyně. „A zdá se, že otevření lidé mají tuhle míru vyšší než průměr populace, takže do jejich vědomí proniká víc informací.“

Důležité přitom je, že osobnostní rysy nejsou neměnné a dané jednou provždy. Řada experimentů odhalila, že trénink může udělat lidi otevřenější novým výzvám, stejně jako meditace nebo zkušenost s jistým typem psychotropních látek.

Zatím existuje příliš málo vědeckých dat, aby bylo možné říci jasně, zda získaná větší otevřenost vede i k rozšířenějšímu a komplexnějšímu vnímání. Ale australští badatelé jsou přesvědčeni, že to je možné.  „Nelze vyloučit, že změny v lidské osobnosti mohou ovlivnit i to, jak tato osobnost vnímá realitu,“ cituje Annu Antinori server Quartz.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].