Britové zjišťují, že teď, když jsou vystaveni osamoceni tvrdému globálnímu světu - zatím tedy neformálně, Británie pořád je členem Unie, ale ochota ostatních členů se za ni brát znatelně poklesla - jen se svou librou v kapse, je život tvrdý.
Protože se stále jasněji ukazuje, že pobrexitová vláda nemá žádný plán; respektive jich má řadu, ovšem musí je rychle opouštět v momentě, kdy se ukážou jako nereálné. Libra tak klesá a Britům zdražuje zboží v obchodech. Velká Británie je velká - ale velké potravinové firmy jsou ještě větší, jak vidno.
Což Britové vidí na příkladu kvasnicové pomazánky Marmite (čti mermajt). Pokud její výrobce, anglo-holandský potravinářský gigant Unilever, chtěl udeřit na citlivém místě, nemohl vybrat lépe. Marmite chutná divně, většina cizinců se tváří zdvořile kysele, proto jsou na ni Britové pyšní a je součástí jejich identity. Teď ale má v Tescu zdražit z dosavadních zhruba šedesáti korun o deset procent. Tedy nakonec i v jiných obchodech, ale jaký jiný obchod si v tažení za britským ponížením měl Unilever vybrat, takže možná na konspiračních teoriích britského bulváru něco bude…
Unilever to Tescu oznámil a jako důvod uvedl zvyšující se náklady (rozumějme spíš snižující se výnosy z nákupů v klesající britské měně). Tesco se v rámci boje za britský národní klenot razantně postavilo proti - a Unilever méně hlasitě, ale o to neústupněji Tescu oznámil, že také žádný Marmite nemusí být. A taky že není. Regály jsou prázdné. Británie Unilever potřebuje, nikdo jiný Marmite nemá. Unilever tolik nepotřebuje Británii - ostrov činí jen pět procent byznysu potravinářské firmy.
Vyjednávání o kvasnicové pomazánce zuřila celý týden. Mezitím Britové nabízeli na internetových aukcích jednu skleničku za tisíc liber, zatím jen ironicky, ale bůhví, co jednou bude. V pátek nakonec dospěla jednání ke zdárnému konci a dodávky byly obnoveny. Ani jedna strana nechtěla podmínky dohody přibližovat.
Co bude v jiných odvětvích, už se pomalu ukazuje také: dovážená elektronika zdražila rovněž o deset procent. Banky opouštějí Londýn a citlivá oddělení už pracují jinde, stejně tak automobilky. Jak Brity varuje deník The Guardian: snížení životní úrovně není strašák, ale nevyhnutelná realita.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
