Katalánci opět vyhlásili referendum o odtržení. Španělská vláda říká, že mu zabrání

Doutnající problém na jihu Evropy, na který mnozí už pozapomněli, spěje zřejmě přes léto k havárii. Katalánská vláda minulý týden oznámila, že jednání o podmínkách soužití ve společném státě nikam nevede, takže vyhlásí další referendum o odtržení. Katalánský prezident Carles Puigdemont v pátek prohlásil, že už má i datum – neděli 1. října. A otázku, kterou spoluobčanům položí.

Bude znít: „Chcete, aby Katalánsko bylo nezávislou zemí ve formě republiky?“ Centrální španělská vláda v Madridu slibuje udělat všechno pro to, aby se Katalánců nikdo na nic takového neptal. Není ale jisté, zda se to podaří. Každopádně napětí v páté nejlidnatější zemi EU narůstá.

Katalánci o nezávislosti hlasovali už před třemi lety a plných 80 procent bylo pro. Referendum tehdy bylo jen orientační a symbolické, španělský ústavní soud totiž krátce před jeho konáním rozhodl, že nebude platit. Proto šli nakonec volit hlavně skalní fanoušci odtržení – z celkového počtu 5,4 milionu oprávněných voličů jich dorazilo 2,3 milionu.

Puigdemont odtržení dlouhodobě podporuje a jeho strana má v katalánském parlamentu většinu. Byť v posledních volbách uspěla jen těsně, nakonec vyhrála -  a to hlavně díky tomu, že zvládla šikovně smíchat špatnou náladu po ekonomické krizi s přesvědčením, že bohatý region kolem Barcelony, který podléhá Madridu teprve od 18. století, nese zbytečné náklady za celou zemi.

Ačkoli z hlediska ústavy a práva se za poslední tři roky nic nezměnilo, Puigdemont tvrdí, že tentokrát bude referendum právně závazné. Katalánsko má podle něj na hlasování „nedotknutelný“ nárok a španělský premiér Mariano Rajoy nedělá nic pro to, aby Kataláncům vyšel v jejich požadavcích vstříc a dal jim možnost postupovat jinak než cestou krajního řešení.

Při pohledu zvenčí se nicméně dá takové tvrzení brát s rezervou. Míra autonomie je v Katalánsku velmi velká – země má vlastní úřední jazyk, ve kterém se mluví ve školách i v televizi, vlastní daně i vlastní zastupitelské úřady (nejbližší je ve Vídni).

Puigdemontův předchůdce Athur Mas se v roce 2014 vzepřel nařízení soudu a referendum nechal uspořádat mimo jiné díky 40 tisícům dobrovolníků. Ti na školách a jiných veřejných místech sbírali hlasy, a umožnili tak konání i bez zázemí státního aparátu. Letos v březnu byl Mas za neuposlechnutí soudu potrestán dvouletým zákazem veřejného působení. Puigdemont už dal najevo, že je připraven nést podobné následky.

Španělská vláda trvá na tom, že referendu zabrání. Spoléhá mimo jiné na tu část ústavy, která jí umožňuje pozastavit výkon regionální samosprávy. To by mohlo znamenat například zavření škol, aby je nešlo znovu využít jako volební místnosti, anebo v krajním případě i převzetí velení nad regionální policií.

Jak poznamenal španělský list El País, Puigdemont si ještě definitivně nezavřel zadní vrátka. V pátek mimo jiné prohlásil, že je připraven vyjednávat „do poslední minuty prodloužení“. Není ovšem jasné, čeho může dosáhnout, pokud Madrid o referendu nechce ani slyšet. Puigdemont vyhlásil hlasování na vlastní pěst poté, co to loni slíbil na konec letošního roku, ale mezitím ale nedosáhl žádné dohody s Madridem ohledně termínu nebo formulace otázky.

Navzdory dramatické převaze separatistů před třemi lety není výsledek nového referenda jasný. O skutečné velikosti druhého tábora, tedy těch, kteří nechtějí Španělsko rozbíjet, nedalo hlasování v roce 2014 jasnou informaci. V posledním velkém průzkumu z konce března separatisté prohrávali v poměru 44,3 ku 48,5 %. Prohrávali dokonce o pár bodů víc než při předchozím průzkumu v prosinci.

Kdo ale viděl záběry z nedělní Barcelony, tipoval by jiný výsledek. Na kopci Montuic, před monumentálním palácem národního katalánského umění, se v třicetistupňovém vedru sešlo kolem 40 tisíc lidí demonstrantů. Jedním z řečníků byl i bývalý trenér FC Barcelona a katalánský fotbalový hrdina Pep Guardiola, podle kterého už není cesty zpět. „Není jiná možnost než hlasovat. Vyzýváme mezinárodní společenství, aby nás podpořilo, a demokraty po celém světě, aby nám pomohli hájit naše práva, která jsou v Katalánsku ohrožena - jako je právo na svobodu projevu a volební právo,“ prohlásil Guardiola.

Politici v Madridu to vidí jinak. „Mohou si vyhlašovat referendum, kolikrát chtějí… ale k žádnému referendu nedojde,“ prohlásila podle britského Guardianu španělská vicepremiérka Soraya Sáenz de Santamaría. Centrální vláda trvá na tom, že odtržení části země nemůže být dáno jen rozhodnutím tamních obyvatel, ale je věcí všech Španělů.