Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Denní menu, Společnost

Kaloňové spolu mluví. Nejčastěji se hádají

Kaloň egyptský • Autor: www.batworlds.com
Kaloň egyptský • Autor: www.batworlds.com

Až se za deset nebo dvacet generací lidstvo podívá na současnou dobu, tedy čas po přelomu třetího tisíciletí, možná už vůbec nic z aktuálních zpráv v jeho povědomí nepřežije. Anebo to bude něco jiného. Třeba počátek lidského porozumění mozkům a vědomí našich zvířecích spoluobyvatel planety - o nichž si stále méně myslíme, že jsou to jen dýchající a rozmnožující se stroje, ale naopak začínáme poznávat, že jsou to tvorové se specifickou, nám těžko přístupnou inteligencí a sebe-vědomím. Kromě objevů týkajících se lidoopů, delfínů či velkých oblíbenců pátečního menu, chobotnic, můžeme nyní na seznam přidat další fascinující tvory: netopýry.

Biologové se pro ten účel spojili s kybernetiky. Metodou, kterou dnešní software užívá k rozpoznání lidského hlasu a významu slov, prohnali nahrávky 60 tisíc skřeků kaloně egyptského. A program v nich nalezl jednoznačné vzorce, které pak vědci porovnali s konkrétním netopýřím chováním. Výsledek? Kaloňové si dokážou navzájem sdělit konkrétní obsah a také jsou schopni způsob komunikace upravit podle toho, s kým právě mluví. S někým zhurta, s někým zdvořile - jak reportuje server Smithsonian.

Vědci samozřejmě nepochybovali, že netopýři jakožto inteligentní savci spolu komunikují. Ovšem dosud měli za to, že jde jen o primitivní emocionální komunikaci - vyjadřující hněv, strach, útok či příchylnost. Nově vědí, že kaloňové jsou svými skřeky schopni se navzájem pohádat o jídlo, pohádat o místo na spaní v hejnu, pohádat o to, kdy jiný netopýr sedí moc blízko - a pak se také pohádat kvůli nechtěnému a otravnému zájmu samečka o samičku.

Plyne z toho, že netopýři se hádají hodně. Spory a tahanice tvoří šedesát procent jejich komunikace. Což je zábavný fakt, ale možná nespravedlivý. Výzkum dále pokračuje, o komunikaci kaloňů jistě zjistíme víc a možná se jejich obraz poupraví. Každopádně metoda se osvědčila a výzkumníci se už chystají podobně analyzovat zvukovou komunikaci dalších živočišných druhů. Lidské poznávání zvířecích myslí může pokračovat.

https://www.youtube.com/watch?v=ocTYSTwS_HU

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].