Zda náhodou nechce být šéf Facebooku Mark Zuckerberg příštím americkým prezidentem, zatím není jasné, mnozí ho z toho nicméně podezírají. Miliardář a majitel zřejmě nejúčinnějšího marketingového stroje na planetě v každém případě právě ukončil celoamerické turné, na němž besedoval s dělníky, diskutoval s pacienty a fotografoval se na těžních plošinách; zkrátka snažil se pochopit dnešní Ameriku a její problémy.
A exkurze s ním podle všeho docela otřásla. Jak popsal deník Financial Times, hlavní manažer Facebooku se v jednu chvíli zajíkl, když mluvil o důsledcích drogové závislosti. „Tahle věc je příliš bolestná, abych o ní vůbec dokázal mluvit,“ prohlásil na tiskové konferenci na závěr turné.
Zuckerberg identifikoval dvě hlavní síly, které dnes rozvracejí americkou společnost a dělí ji na dva nesmiřitelné tábory. Tou první je (celkem předvídatelně) vlna nových technologií. Tady se posluchači nedozvěděli celkem nic překvapivého: spousta lidí nové technologie nezvládá nebo je vyřazují z pracovního procesu. List Financial Times je trochu zaskočený, že i jeden z hlavních amerických technologických mágů mluvil v tomto bodě dosti pochmurně a že vidí, že “technologie jsou v samotném centru mnoha politicky výbušných debat, jež vedeme”.
Šéfa Facebooku ale překvapila právě ona epidemie drogové závislosti, kterou mimo Ameriku příliš nevnímáme, ovšem z bližšího pohledu připomíná docela slušnou apokalypsu. Pro představu pár čísel: odhaduje se, že ve Spojených státech je v tuto chvíli závislých zhruba 2,5 miliónu lidí. Počty stále prudce stoupají a s nimi počet úmrtí. Vloni zemřelo na předávkování 64 000 Američanů, to je skoro dvakrát víc, než kolik zahynulo při dopravních nehodách. Od roku 2000 zemřelo v důsledku závislosti na opiátech těžko uvěřitelných půl milionu obyvatel USA.
Pokud nás pohoršují (také těžko uvěřitelné) počty obětí masakrů střelnou zbraní, je to proti opiátové krizi slabý čaj - předávkování je od počátku století o 300 000 více. Reportáže z některých částí USA připomínají dystopické romány s předávkovanými lidmi zhroucenými za volanty aut, na parkovištích před supermarkety, na školních zápasech. Vymírají celé rodiny a v některých městech se uvažuje o tom, že protidávky proti předávkování budou volně dostupné na všech možných místech podobně jako třeba hasicí přístroje.
Příčiny celonárodní katastrofy jsou komplikované a překvapivé, souvisí se změnou postojů k právům pacientů, k léčbě bolesti, s rozvojem marketingu léčiv a s nástupem svérázných mexických dealerů heroinu, kteří všichni pocházejí z jednoho malého města. Je to na delší povídání, ke kterému se ještě dostaneme, ale teď zpět k Zuckerbergovi. S tím podle všeho zamával nejen rozsah probíhající epidemie (podle amerických médií nesrovnatelný s žádnou zdravotní krizí včetně AIDS), ale také to, jaký má celý problém dopad na atmosféru v zemi. “Jedna z věcí, které mě udeřila do očí a kterou si zřejmě úplně dobře neuvědomujeme, je míra, do jaké tato epidemie ovlivnila postoje lidí v politických otázkách,” prohlásil.
O co jde? “Pohled na to, jak se lidé propadají do závislosti, způsobil u mnoha Američanů zvýšené obavy z kriminality a vytvořil půdu pro příznivce silné ochrany hranic ve snaze zastavit příliv drog do země,” vyprávěl Zuckerberg.
Jakže to začínal Donald Trump kampaň? Sjel po pohyblivých schodech ve svém mrakodrapu, řekl Američanům, že si z nich celý svět dělá legraci, čemuž on učiní přítrž, a v následujícím okamžiku tvrdě zaútočil na přistěhovalce z Mexika, kteří prý v zemi páchají nepředstavitelná zvěrstva. Byl to rasismus, populismus, totální zjednodušování a útok na první signální a nejnižší pudy. Ale kdo nezná z první ruky, co se dnes děje v amerických městech a městečkách a čeho jsou mexičtí prodavači heroinu nedílnou součástí, nepochopí zároveň přitažlivost takového poselství. Ani Mark Zuckerberg to podle všeho nevěděl do chvíle, kdy se vynořil ze svého světa a vydal se na americké turné.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
