Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Denní menu, Společnost

Jak vypadal Ježíš aneb Naslouchali bychom nepřizpůsobivému trhanovi?

Ježíš v představivosti lidstva
Ježíš v představivosti lidstva

Jak vyhlížel Ježíš? Je to samozřejmě trochu divné, protože a) už to nikdy nezjistíme a b) není to jedno? Není, druhá otázka je důležitá a zajímavá, říká ve svém článku Joan Taylor, profesorka na londýnské King’s College a mimo jiné autorka knihy Jak Ježíš vypadal?  Protože jestli je pro nás vzhled ostatních i sebe samých důležitý, pak je tuplem důležitý pro někoho, kdo chce svým spoluobčanům předat zprávu. A pokud chtěl někdo v dějinách předat zprávu, byl to rozhodně Ježíš.

Naše představa o tom, jak Ježíš skutečně vypadal, je tedy dost důležitá i pro naše vnímání jeho učení - jakkoliv povrchně to může znít a něco na tom bude. Ale je vůbec náš obraz Ježíše správný, ptá se Taylor v této souvislosti. Skoro určitě ne. Ježíš má v představivosti lidstva dlouhé vlasy s pěšinkou uprostřed. Je oblečený prostě, ale pečlivě, má dlouhou tuniku po paty s rozšířenými rukávy. Nosí sandály. Je to pohledný muž. Co však říkají evangelia, dobové prameny a naše vědomosti o Kristově době?

Pohledný možná podle dnešních měřítek byl a sandály ve skutečnosti nejspíše taky nosil. Tím ovšem přesnost končí. Skoro určitě neměl dlouhou tuniku po paty. To byla v Ježíšově době výsadou opravdu bohatých lidí; a tím Ježíš rozhodně nebyl. Ježíšova tunika byla po kolena, jak to nosívali chudí. Skoro určitě neměl dlouhé vlasy, nebyl pro to žádný důvod. Dlouhé vlasy se nenosily, měl je možná přerostlé, ale krátké. A rozhodně neupravené - jako ostatně všechno.

I tuniku, která byla běžně složená ze dvou kusů látky, měl pouze z jednoho. To byl pro dospělého znak opravdu extrémní chudoby: tunika z jednoho kusu bylo buď dětské oblečení, nebo spodní prádlo. Ježíš – jak je zaznamenán v zápisech římských učenců a koneckonců i evangelistů -  měl jistě charisma, ale nikoliv důstojnou eleganci. Jinak řečeno byl to trhan a špinavec, neupravený a nezatížený světskými starostmi o účes a oblečení.

Je to tedy zajímavý myšlenkový experiment. Poslouchat kázání na hoře od někoho esteticky akceptovatelného, či dokonce přitažlivého není obtížné - právě tak je vykreslován na obrazech, v knihách, nově i ve filmech. Ale od někoho zjevně “nepřizpůsobivého”? Od muže, kterého by většina dnešních obyvatel měst přešla jako pošuka či bezdomovce - a buď mu dala almužnu a nevěnovala mu další pozornost, nebo ho přímo ignorovala?

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].