Rozhodnutí amerických zákonodárců, že poskytovatelé internetového připojení budou moci prodávat data o svých zákaznících, přesněji řečeno o tom, co na internetu vyhledávají, způsobilo velké rozhořčení. Nejspíš oprávněné, i když není ještě zcela jasné, jak přesně bude obchod s daty fungovat, a tedy co všechno bude k mání.
Reakce občanského odboje byla razantní a americkým internetem se rázem začaly šířit návody, jak obchody ne znemožnit, ale zkomplikovat. Nejjednodušší možností je vytvářet “vyhledávací hluk”: zapnout si jednoduchý program, který za vás na Googlu vyhledává úplné nesmysly. Třeba když jdete spát.
Váš počítač tak sám od sebe vyhledává v rychlém sledu třeba “sleďovou pomazánku”, “betonový obklad”, “bonbónový čenich” nebo “ofsajd v šachu”. Něco dává smysl, něco ne, na každý z vyhledaných výsledků se prohlížeč na chvíli podívá a pak zase pádí pryč. Smysl je jasný: provideři připojení by rádi prodávali vaše data marketingovým oddělením a agenturám, které by tak mohly lépe cílit reklamy. Pokud jim ale prodají vaši vyhledávací historii, která pravidelně prochází podobnými hlukovými večírky, jsou to data takřka bezcenná.
Je to velmi primitivní a odpověď na otázku, která vás jistě napadla, zní: ne, státní špiónské organizace to neoblafne. Protože výše uvedený algoritmus se nechová jako člověk, což sofistikované algoritmy vládních agentur hravě odhalí. A vaši skutečnou aktivitu a umělý hluk odfiltrují. Dokud ale podobné programy nebudou mít případní kupci zákaznických dat, je to docela funkční obrana proti podivným politickým nápadům.
Přečtěte si více k tématu
Čtěte také: Internet i Trump jdou špatným směrem, říká vynálezce světové sítě
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
