Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Denní menu, Politika

Fukuyama: Socialismus by se měl vrátit

FrFrancis Fukuyama se proslavil knihou Konec dějin a poslední člověk (1992) • Autor: Corbis via Getty Images
FrFrancis Fukuyama se proslavil knihou Konec dějin a poslední člověk (1992) • Autor: Corbis via Getty Images

Francise Fukuyamu dějiny poněkud vypekly. V roce 1992, na vrcholu vlny liberalismu, která následovala po konci studené války a pádu železné opony, tento politolog ve své nejslavnější knize Konec dějin a poslední člověk napsal: „To, čeho jsme možná svědky… je finální bod ideologického vývoje lidstva a univerzální přijetí západní liberální demokracie jako konečné podoby vládnutí.“

O šestadvacet let později jsme spíše svědky toho, jak od USA po Rusko, od Turecka po Polsko a od Maďarska po Itálii vítězí spíše modely neliberální a daří se různým formám nacionalismu a radikalismu. Aktuální devátá Fukuyamova kniha  Identity: The Demand for Dignity and the Politics of Resentment se nástupem těchto sil pokouší vyrovnat. Jak ukazuje jeho rozhovor Georgem Eatonem pro New Statesman, mnohá ze svých bývalých stanovisek přehodnocuje: tvrdí, že myšlenky socialismu by se měly vrátit zpět do veřejného prostoru a Marx měl v mnohém pravdu. Byť zároveň trvá na tom, že jeho myšlenkový vývoj je stále v souladu s pozicí z devadesátých let a kritici Konec dějin a posledního člověka prý nepochopili správně.

„To, co jsem už tehdy říkal, bylo, že jedním z problémů moderní demokracie je, že sice poskytuje mír a prosperitu, ale lidé chtějí víc než jen to… Liberální demokracie se ani nesnaží definovat, co je dobrý život. Nechává to na jednotlivcích, kteří se cítí odcizení, nevidí smysl, a proto se sdružují do skupin podle identity, které jim dávají pocit sounáležitosti.“

Ve své době byla kniha Konec dějin a poslední člověk psána jako silná argument vůči marxistům, kteří jako finální stádium dějin vnímali komunismus. Když je Fukuyama dotázán na to, jak nyní vnímá vzmach socialistů v Británii a USA, odpovídá: „To vše záleží na tom, co socialismem míníte. Pokud se bavíme o vlastnictví výrobních prostředků, pak s výjimkou, kdy jsou poptávané jasné služby veřejnosti, to podle mne fungovat nebude. Máte-li ale na mysli redistribuční programy, které se pokouší vyřešit obrovskou nerovnováhu v příjmech a bohatství, již jsme svědky, pak ano. Myslím si nejen, že by se mohl vrátit, on by se vrátit měl. To dlouhé období, které odstartovali prezident Reagan a premiérka Thatcher a v němž se ke slovu dostaly určité typy idejí o výhodách neregulovaného trhu, mělo v mnoha ohledech katastrofální efekt.“

Nakonec se Fukuyama pokouší zklidnit i současnou situaci a všechny liberály varuje, že ani ten nástup nových ne zcela demokratických režimů nebude znamenat konec dějin.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].