Skupina akademiků z celé Evropy sdružených v mezinárodní Nadaci pro podporu investic v zemědělství vydala obsáhlou zprávu, v níž pátrala po tom, zda je současná produkce masa, mléka a vajec bezpečná pro planetu, a tudíž pro nás. Badatelé došli k tomu, že má-li lidstvo udržet zemědělskou produkci skleníkových plynů, smývání hnojiv do vod a ubývání rozmanitosti v přírodě, za třicet let musíme potravin živočišného původu jíst polovinu, jak říká jejich čerstvě vydaná studie.
Což v praxi znamená regulaci potravinářství, ať už pomocí daní, nebo přímo zákazů konkrétních způsobů chování zvířat. Vědci argumentují tím, že chov zvířat pro jídlo se dávno vymkl z proporcí. Zabírá osmdesát procent zemědělské půdy, přičemž lidská těla zásobuje v průměru jen osmnácti procenty kalorií. To už je trochu nepoměr, který přitom neudržujeme v zájmu výživy, nýbrž přejídání se. Alespoň co se týče vyspělého světa. Evropané snědí dvakrát víc masa, než by podle lékařů měli.
A vzít na maso navyklým strávníkům půlku jejich pravidelné dávky nebude podle vědců nijak snadné. Respektive, bude to složité. Studie proto navrhuje dlouholetou kombinaci tvrdých opatření, protiopatření a přesvědčování. Ty nejhorší praktiky tvrdě zdanit. Pro lidi s nízkými příjmy zavést jakousi masnou podporu, aby na nevyhnutelném zdražování masných výrobků netratili ze všech nejvíce. A pak přesvědčit veřejnost, že spíš než model “maso dvakrát denně” je pro jejich osobní zdraví a celý svět k tomu lepší takzvané flexiteriánství. Což je módní pojem pro to, že prostě jíte méně masa - a když už, tak to trochu dražší a takové, jehož vznik byl k poráženým zvířatům a životnímu prostředí ohleduplnější.
“Za třicet let by to už byla skutečně velká změna,” řekl britskému deníku Guardian jeden ze dvou hlavních autorů citovaného výzkumu, profesor Allan Buckwell.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
