Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Denní menu, Společnost

Evropa se spojí s Afrikou. Středozemní moře zmizí a vznikne nový Himálaj

Ilustrační foto
Ilustrační foto

Existuje luxusní vědní disciplína, v níž je možné docházet k rozmáchlým závěrům, aniž se vědec musí obávat, že někdo jeho závěry v brzké době zpochybní. Někteří geologové se totiž snaží předpovědět, jak bude naše planeta vypadat za 50 nebo dokonce za 200 miliónů let. “Zcela jistě to není přesná věda,” píše k tomu The Economist. “Lidstvo její závěry nikdy nezpochybní, protože není pravděpodobné, že by tady nějaké lidstvo v tak vzdálené budoucnosti bylo.”

Inu, už to je samo o sobě zajímavé - kdy a jak lidstvo zmizí? Ale to geologové neřeší, snaží se popsat pokračující přesuny kontinentů. Země může -  nebo vlastně zcela určitě bude - za pár miliónů let vypadat úplně jinak než dnes. Ostatně vypadala úplně jinak i v dávné minulosti. Britský týdeník připomíná, že podobné “úvahy o budoucnosti vedou k vystřízlivění: jsou připomínkou, že země pod našima nohama je v geologickém měřítku jen o něco méně pomíjivá než hranice, které kreslíme na jejím povrchu”.

Představa o přesunech kontinentů je poměrně novou myšlenkou, ve vědeckém světě se pevně ustálila v 60. letech minulého století. Litosféra, tedy vrchní část planety, je rozlámaná na kusy - a ty se pohybují po plastické astenosféře, která je pod nimi. Jedná se o složitý jev, v jehož průběhu vzniká i zaniká oceánská kůra; kontinenty svým způsobem “plavou” po povrchu, různě se přeskupují a narážejí do sebe. V minulosti existovala zcela jiná uskupení pevniny, než na jakých dnes žijeme. Tohle víme ze školy (teoreticky), ale přesuny se samozřejmě nezastavily. Co tedy bude dál?

Není prý zase tak složité předpovědět, co se stane za 50 miliónů let. Neradi to slyší ve Španělsku, Portugalsku nebo Itálii, vědci se nicméně dosti dobře shodnou na tom, že Středozemní moře zmizí. Možná další důvod podniknout ještě pár pořádných výletů směrem na jih. To, co uvidíte, ostatně s pohybem kontinentů souvisí, Afrika a Evropa do sebe najíždějí již 40 miliónů let a při té příležitosti tlačí do výše Alpy a Pyreneje. Vše probíhá rychlostí zhruba 2 cm za rok a za zmíněných 50 miliónů let nezbude z oblíbené prázdninové destinace nic: Evropa a Afrika se spojí v jeden kontinent a na místě, přes které se dnes zoufale snaží přeplout uprchlíci, bude obrovský horský hřeben vysoký jako Himálaj.

Předpovídat dál do budoucnosti je prý ovšem značně obtížnější. Rozšířená je teorie Christophera Scotese z Texaské univerzity, podle nějž se začne smršťovat Atlantický oceán, postupně se uzavře a dnešní Amerika vytvoří společný kontinent s nově utvořenou Euroafrikou. Je to ale všechno hodně velké věštění, jelikož jiní vědci si myslí pravý opak: Atlantik, který se dnes rozšiřuje, se bude rozpínat i nadále, uzavře se naopak Tichý oceán a Kalifornie narazí do jihovýchodní Asie.

Při této míře přesnosti asi není úplně nutné brát všechno vážně, jiné teorie mluví o roztržení Asie na dvě části zhruba podél dnešní pákistánsko-indické hranice, další zase, že všechny kontinenty budou směřovat na sever, uzavřou dnešní Severní ledový oceán a vytvoří okolo Severního pólu tzv. Amasii.

V každém případě všechno bude jinak a naše dnešní hemžení se bude jevit jako tragicky žabomyší soupeření. Kdo bude jezdit na dovolenou do evropsko-afrických Himalájí, zůstává nicméně podle vědců zcela otevřené a do jisté míry v rukou piditvorů surfujících na kontinentech po tvárné astenosféře.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].