Edward Lucas je autorem týdeníku The Economist, ale svůj bilanční komentář uveřejnil v londýnských Timesech. Je o tom, jak báječně osvobozující je skočit do vody a plavat - s občasným kaprem pod hladinou, kachním lejnem na plavkách a hlavně bez ohledu na to, že plavčík nebo plavčice nejsou v dohledu.
Lucas je členem klubu plavců, kteří se scházejí u londýnského jezera Serpentine a pravidelně se noří do jeho ledových kalných vod. Serpentine je umělá vodní plocha přímo v Hyde Parku a přilehlých Kensington Gardens. Klub má na břehu malou boudu, jež slouží jako převlékárna pro obě pohlaví, neopren není do čtyři stupně “teplé” vody zakázán, ale vzbuzuje lehké opovržení. Zasloužilý komentátor líčí třpyt zimního slunce a zbytky podzimního listí, hlavně si však pochvaluje nečekaně svobodný zážitek. “Divoké plavání” - jak nadšenci svůj koníček nazývají - je totiž výhradně na vlastní nebezpečí a úřady se rozhodly všechny zájemce s možnými úklady nehlídaného jezera obeznámit.
Plavci tak museli podepsat papír, který je varuje před “vážným zraněním, infarktem, infekcemi nebo utonutím”. Další lejstro obsahovalo varování před celou řadou chorob, jež mohou zaútočit z nechlorované vody, od salmonely po strepto- či stafylokoky. “Jedná se pouze o některé hrozby, existují i jiné včetně botulismu,” stojí v dokumentu, který chrání příslušný odbor radnice před právní zodpovědností. Lucas si libuje, jaké je to osvobozující, pohybovat se v prostředí, v němž veškerá odpovědnost padá na vás, vše musíte pečlivě zvážit - a pokud chcete, můžete se klidně i utopit.
Lucas samozřejmě píše metaforický komentář. V naší zregulované době to může být nečekaně magický zážitek, ač by vlastně měl být úplně samozřejmý. Lucas líčí, jak se mu po vstupu do klubu rychle začalo plavání v běžném klimatizovaném bazénu zdát nesnesitelné. Uspávající teplá voda, která chutná jako medicína. Systém zákazů a pravidel, který ráchání ve vodě bere všechnu radost. Žádný volný prostor.
Lucas na příkladu “divokého” plavání v přírodě líčí, jak se stále častěji bojíme rizika a žádáme bezpečí. V Británii to dospělo tak daleko, že Královská společnost pro záchranu životů rozmístila na břehy nehlídaných vodních ploch nápisy “Nevstupujte do vody, nemusíte se z ní už dostat”. Svobodomyslný Lucas je z toho evidentně otrávený. “Měli bychom podporovat pravý opak: Vlezte dovnitř, nevíte, o co přicházíte. Procvičíte si nejen svaly, ale také svobodu a odpovědnost, kterou měli naši předkové za samozřejmou. Využívejte ji, nebo o ni přijdete.”
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
