Clean eating, tedy konzumování pouze „čistého jídla“, má mnoho podob, obecně se jím však myslí jídelníček bez jakýchkoliv průmyslově zpracovaných potravin. Tento koncept naplňuje všechny znaky trendu, který za nějakou dobu odezní, nicméně propagátoři dokázali z clean eating vytvořit dobrý byznys a přesvědčit obrovské množství lidí o tom, že tenhle způsob stravy může mít blahodárné účinky na zdraví i psychiku člověka. Za barevnými fotografiemi zeleninových mís na Instagramu doplněnými hashtagy od #glutenfree (bez lepku) až po #saltfree (bez soli) se totiž skrývá systém omezení, který láká na totální proměnu, ale není podložený relevantními výzkumy ani názory odborníků a ččasto vede do extrémů - jak si všímá ve svém „dlouhém čtení“ deník The Guardian.
List popisuje, že kořeny leží u mladých bloggerek, které ho zpopularizovaly skrze sociální sítě. Nejezte cukr ani pečivo, vyměňte mléčné výrobky za mandlové mléko a dodržujte nespočet dalších pravidel. Poté budete zdraví a šťastní – tak by se dalo clean eating ve zkratce shrnout. Komunita sdružující se na sociálních sítích pod hashtagem #eatclean po dlouhou dobu zaznamenávala rapidní nárůst příznivců. Vidina léku na nemoci, receptu na krásnou pleť a zbavení se únavy nadobro výměnou za několik omezení byla přitažlivá. Lidé rychle uvěřili, že budou zanedlouho vypadat stejně jako rozzářené #glutenfree ženy na instagramových fotografiích. V dobách největší popularity se clean eating proměnilo až v jakýsi kult. Jeho následovníci nabyli přesvědčení, že úprava jídelníčku podle instagramových guru přinese skoro zázrak.
Jedním z průkopníků čistého jídla se stala v roce 2012 Ella Mills, v té době studentka trpící vzácnou chronickou chorobou, která ji v podstatě upoutala na lůžko. Neúspěšná léčba donutila mladou ženu hledat jiné řešení. Rozhodla se, že svůj nezdravý jídelníček změní a už nebude jíst cukr, lepek, mléčné výrobky ani maso. Postupně se opravdu téměř zbavila příznaků nemoci a o cestě ke zdravému životnímu stylu začala psát blog. Nyní je úspěšnou byznysmenkou, která vydala několik knih, prodává vlastní produkty a provozuje několik zdravých bister v Londýně.
Zároveň ale přestala výraz „clean“ používat kvůli negativním konotacím, slovo se totiž postupně stalo symbolem restriktivního životního stylu, který může vyústit až ve vážné zdravotní problémy. A není sama. Mnoho matek-zakladatelek se od konceptu v poslední době začíná distancovat. Podobně vymezená strava dohnaná až do extrému jim často způsobila problémy. Jordan Younger, na sociálních sítích The Blonde Vegan (nyní The Balanced Blonde), trpěla ortorexií, tedy obsesí zdravým jídlem. Po dlouhodobé konzumaci vybraných potravin, které sama sobě dovolila s tím, že jsou dostatečně čisté, jí začaly vypadávat vlasy, přestala menstruovat a pleť se jí zbarvila do oranžova. Důvodem bylo příliš zkonzumovaných mrkví a batátů. Postupně vyplavalo na povrch, že Younger nebyla jediná, byť zdravotní problémy bloggerek se lišily.
Jordan Younger vyhledala psychologickou pomoc a postupně začala jídelníček znovu rozšiřovat. Zjistila, že potíže jí nezpůsobilo veganství jako takové, ale právě všemožné restrikce – nejedla například olej, obiloviny ani luštěniny. Ještě předtím ale prodala více než 40 tisíc kopií svého pětidenního „očistného“ plánu, který založila na kompletně syrové stravě a především zeleném džusu.
Bloggerka Amelia Freer zase říká, že vliv konzumace mléčných výrobků na bolesti kloubů nebo syndrom dráždivého střeva sice zatím není dokázaný, rozhodně ale prý stojí za to je ze stravy vyřadit. Guardian v rozsáhlém článku uvádí další příklady lidí, kteří prodávali jídelní plány nebo kuchařky založené pouze na vlastní zkušenosti. A ve většině případů je doprovázeli i propagací trendy potravin. Například pozitivní vliv opěvovaného kokosového oleje na lidské zdraví Americká kardiologická asociace popřela a dietetička Renee McGregor popisuje mandlové mléko jako „drahou vodu“, která obsahuje jen 0,1 gramu bílkovin na 100 ml nápoje.
Clean eating se objevovalo v neškodných, ale také nebezpečných variantách. Strava ochuzená o bílé pečivo a cukr člověku spíše prospěje, než uškodí, nicméně koncept čistého jídla se ve velké míře rozrostl do extrémů. Renee McGregor, která pracuje s olympijskými atlety a také lidmi trpícími poruchami příjmu potravy, prý pozorovala trend s obavami už od počátku. Podle jejích zkušeností každá restrikce snadno vede k dalším a dalším, říká v Guardianu.
Přestože propagátoři clean eating ve většině případů nehledí na kalorie a stačí, aby jídlo bylo „čisté“, přehnaný důraz na jídelníček bez určitých druhů jídla vytváří živnou půdu právě pro poruchy příjmu potravy. Častým následkem je zmiňovaná ortorexie. „Každý klient, který za mnou s takovým problémem přišel, clean eating buď následuje nebo chce následovat,“ dodává.
V době, kdy roste výskyt obezity i cukrovky, bychom bez pochyby měli jíst více zeleniny a méně živočišných tuků a cukru. Koncept clean eating tedy není od základu špatný. Problémem je, že pravidla diktovaly bloggerky bez jakýchkoliv kvalifikací. Není ale důvod, aby lidé bez celiakie nebo intolerance dodržovali striktní bezlepkovou dietu – a už vůbec ne, aby vyřadili olej, sůl a všechny obilniny, shrnuje deník. Přesto stále není problém najít na Instagramu tisíce příspěvků právě pod hashtagy #oilfree (bez oleje), #saltfree (bez soli) nebo #grainfree (bez obilnin).
Jestli však někdo na „čisté“ vlně dokázal vydělat, byl to potravinářský průmysl, který se trendu rychle přizpůsobil. Prodeje ne zrovna levných zelených džusů, smoothies a rostlinných mlék vylétly nahoru a za jednu malou „energy ball“ z kuchyně Elly Mills zaplatíte 1,79 libry. Výraz clean eating sice může být na ústupu, ale koncept sám nikoli. „Je nemožné se mu vyhnout, protože proměnil nabídku v obchodech a způsob, jakým na ni nahlížíme,“ dodává Guardian. Avokáda se nyní v Británii prodávají více než pomeranče a kuchařky zmiňovaných bloggerek jdou pořád na odbyt.
Diety existovaly ve všech dobách, ale clean eating poháněné sociálními sítěmi se rozšířilo ve větší míře a rychleji než jakýkoliv jiný trend týkající se jídla. Důvodem, proč se z minoritního životního stylu stal masový, je totiž také ideový aspekt. Propagovat kuchařskou knihu jen jako soubor vegetariánských receptů zdaleka nefunguje tak dobře jako příslib něčeho, co vám změní život. Podle Guardianu to jen potvrzuje, že Oxford Dictionary dobře vystihl dnešní dobu, když vyhlásil výraz „post-pravdivý“ slovem roku 2016.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
