Velká Británie řeší vlnu obzvlášť ohavných útoků - a ne, nemluvíme o terorismu. V zemi se mezi zločinci rozmohla nová “móda” vychrstnout obětem do obličeje kyselinu sírovou nebo jinou žíravinu. Nejde o ideologický zločin ani kulturně motivované barbarství s cílem zohavit ženy za “prohřešky” proti dobrým mravům. Z útoků kyselinou se stala „úplně obyčejná“ technika přepadení a krádeží. Oběť je nečekaně a obzvlášť surově paralyzována a zloděj jí prostě ukradne, co zrovna ukrást potřebuje.
Čísla i popisy útoků jsou zdrcující. Podle deníku The Times došlo v roce 2012 ke 248 přepadením tohoto typu. Vloni bylo hlášeno již 720 útoků a jen minulý týden došlo v Londýně během 90 minut k pěti atakům žíravinou, útoky provedli dva mladíci na mopedu. Jedna z obětí má podle policie “následky způsobující změnu života”.
“Kyselina rozpustí kůži, svaly i kosti,” popisuje následky útoku zmíněný deník. “Během několika sekund rozleptá oči i nos. Oběti se navzdory mnoha operacím a měsícům psychologických konzultací s důsledky vyrovnávají jen obtížně”. Deník pak cituje cíl jiného nedávného útoku, britské modelky Resham Khan, které spolu s jejím bratrancem někdo nastříkal kyselinu do obličeje, když čekali v dopravní zácpě. Resham Khan má popáleniny po celém těle. “Moje plány se rozpadly na kusy. Bolest je nesnesitelná a tenhle dopis píšu v nemocnici, kde trpělivě čekám na návrat vlastního obličeje,” napsala na sociálních sítích.
Útoky mají původ v tzv. “zločinech cti”, tedy útocích, kdy se tradiční rodiny většinou asijského původu snaží “napravit” jednání mladých žen, jež se řídí spíš panující morálkou Západu než tradičními kulturními normami. Techniku převzali pouliční gangy jako prostředek msty - a dnes se zdá, že se žíraviny staly pro mnohé kriminálníky prostě náhražkou za nože. Britská vláda má samozřejmě těžkou hlavu, jak se s vlnou brutálních útoků vyrovnat, protože - jak BBC cituje britskou náměstkyni ministra vnitra Sarah Newton - “tyto chemikálie se nacházejí pod každým dřezem v kuchyni”.
Vláda uvažuje o zpřísnění trestů, aby útočníci dostávali téměř automaticky doživotní odnětí svobody a aby - jak prohlásila další z napadených Katie Piper - “nebyli k doživotním trestům (kvůli svým celoživotním zraněním) odsouzeny jenom oběti útoků”. Mluví se také o pokusech regulovat prodej žíravin, to je ale krajně obtížné, protože dobrou útočnou zbraň lze vyrobit i z láhve obyčejného Sava.
The Times navrhují zákaz držení jakékoliv žíraviny neplnoletým osobám a také to, aby se nezdůvodněné držení podobné látky trestalo automaticky jako přestupek. Mezi další návrhy patří povinnost platit za žíravé látky pouze kreditní kartou (aby byl nákup zpětně snadno dohledatelný) nebo povinnost prodávajících hlásit nákup policii, pokud se zákazník odmítne vykázat průkazem totožnosti.
Stejně tak by snad bylo možné prodávat méně účinné chemikálie, i případní pachatelé dokážou žíravinu znovu koncentrovat a žádné navrhované opatření jistě všem útokům nezabrání. “To ale neznamená, že opatření jsou zbytečná. V případě takto brutálních útoků je vítězstvím a spásou každý jednotlivý zločin, jemuž se podaří zabránit,“ dodávají The Times.
Na závěr ještě poznámka. Všichni naplno prožíváme teroristické útoky a slovo strach je při dnešních debatách zcela běžné. Aniž bychom chtěli cokoliv bagatelizovat, při pohledu chladnýma očima je celý problém do jisté míry optickým klamem. Když se obyčejný Brit podívá na čísla statistik, rychle zjistí, že právě brutální útok kyselinou je mnohem častější, a ohrožuje ho tudíž v praxi mnohem víc než útok pomatence vykřikujícího Alláhu akbar! O dopravních nehodách a dalších životních katastrofách nemluvě.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
