Složité rozhovory o odchodu Británie z Evropské unie pokročily aspoň v jedné drobné věci. Od víkendu už víme, kdy k Brexitu přesně dojde. V Británii se dosud mluvilo o tom, že k odchodu dojde, až Big Ben odzvoní půlnoc z 29. na 30. března 2019. O půlnoci se mluvilo i v Bruselu, ale Londýn a Brusel mají jak známo o hodinu jiný čas; takže kdo nakonec bude mít pravdu?
Poslední kolo debat mezi evropským a britským vyjednávacím týmem dospělo minulý pátek k dohodě, že půjde o půlnoc bruselského času. Jde samozřejmě o malichernost, kterou média vypíchla spíš na důkaz toho, že v podstatných věcech debata uvízla na mrtvém bodě. Podle agentury Reuters jde nyní o to, jak před prosincovým summitem EU vyřešit kvadraturu kruhu, což nejspíš nepůjde jinak než přímým jednáním na vyšší úrovni, protože vyjednávací týmy už se v hlavních sporných bodech nedokážou hnout z místa.
Sporné body jsou pořád tři. Za prvé kolik Británie nechá v unijním rozpočtu poté, co v roce 2019 odejde, protože nyní do rozpočtu EU víc přispívá, než si bere, a evropské státy počítají s tím, že Británie dostojí svým závazkům až do konce nynějšího rozpočtového období, tedy do konce roku 2020. Tomu se Británie nebrání, ale přesný vzorec pro vyčíslení závazků zatím pořád není jasný. Za druhé jde o to, jak se po Brexitu bude přistupovat k občanům EU žijícím v Británii. Dosud těžili z výhod jednotného evropského prostoru, což ale po odstoupení Británie z EU nebude platit. Třetím bodem je pak hranice mezi Irskem a Severním Irskem, jež je součástí Spojeného Království, ale obě Irska trvají na tom, že hranice má být dál otevřená stejně jako dosud.
Šéf britských vyjednavačů David Davis k prvnímu bodu zopakoval jen to, co už britská premiérka Theresa May slíbila v září v projevu ve Florencii – tedy že Británie dostojí závazkům, že žádná ze zemí EU kvůli Brexitu o žádné peníze z rozpočtu EU nepřijde a žádná země ani nebude muset do rozpočtu odvádět víc. To bude znamenat, že Británie po Brexitu něco unii zaplatí. Debata minulý týden dospěla k tomu, že Brusel by rád od Británie do dvou týdnů slyšel něco bližšího o tom, jak se dopracovat ke konkrétní částce.
Až pak chce unijní tým otevřít to, jak budou vypadat obchodní dohody mezi EU a Británií, což je pro změnu důležité téma pro britský byznys. Unijní vyjednavači požadují něco konkrétního do dvou týdnů, aby se téma finančního vyrovnání dalo připravit na evropský summit 14. a 15. prosince. Davis ovšem po jednání minulý týden řekl, že ze své pozice už nic slíbit nemůže a že z mrtvého bodu se půjde dostat jen skrze další „politická jednání“ - což je podle Reuters kódové označení pro přímé konzultace Theresy May rovnou s lídry evropských zemí.
Od summitu se čeká pokrok mimo jiné pro to, aby britské firmy měly od nového roku jasněji v tom, co je čeká. Dojednat ústupky ale pro Brity nebude snadné – těžké váhy v EU, jako je Angela Merkel nebo Emmanuel Macron, zatím držely poměrně tvrdou a jednotnou linii, pokud jde o britské peníze. Unijní tým už dříve přišel s požadavkem na 60 miliard eur. Londýn výpočet zpochybnil, ale svoji verzi zatím nepředložil. Pokrok v otázce peněz se nyní jeví jako hlavní podmínka toho, aby se na summitu dosáhlo dohody i v dalších bodech.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
