Brexit: Co k němu vedlo a co bude dál

Celé denní menu dnes věnujeme nejdůležitější události, brexitu. Nejprve bodové shrnutí (podrobněji v textu Cameron už nebude kapitánem Británie).

• Pro odchod hlasovalo 52 procent voličů, pro setrvání 48 procent.
• Británie je první země, která využila nové klauzule v evropské smlouvě z roku 2009, jež dobrovolný odchod státu z EU umožňuje.
• Voličská účast byla vysoká – téměř 72 procent. K urnám se tak dostavilo více než 30 milionů Britů.
• Předseda britské vlády David Cameron krátce před půl devátou ráno tamního času v reakci na výsledek referenda oznámil, že do října odstoupí z funkce.

Velká města, hlavně Londýn, a také většina Skotska hlasovala pro setrvání Británie v Unii. Ukázala se také zajímavá úměra: čím starší voliči, tím spíše byli pro vystoupení.  Mladé městské elity vidí v Evropě budoucnost a právě je brexit pravděpodobně dost postihne – zhorší se možnost studia a práce v zahraničí.

https://twitter.com/bkesling/status/746229098414911494

Ne všechna města byla nicméně prounijní. Sunderland, centrum automobilového průmyslu na severovýchodě Anglie, se výraznou většinou vyslovil pro Brexit, ačkoliv manažeři zdejších firem vyzvali zaměstnance, aby hlasovali pro setrvání, protože vystoupení zhorší vyhlídky na export. První výsledky odtud přišly po půlnoci a odstartovaly „brexitovou lavinu“.

Aktuální proužek na stránkách Financial Times po čtvrté hodině ranní mluvil za vše. „Sečtena více než polovina, všechno padá.“ Deník měl na mysli burzy a britskou měnu, od té doby se už ale třese i ledacos jiného. Skotští politici se před referendem nechali slyšet, že pokud projde brexit, zatímco Skotsko bude jasnou většinou pro setrvání v unii, budou usilovat o nové referendum o nezávislosti Skotska (jeho příprava ale může rovněž trvat nejméně dva roky).

Nejistota vládne ohledně toho, co se teď začne dít v Severním Irsku. Irská

Sinn Fein žádá referendum

o připojení Severního Irska k Irské republice. Nizozemský

Geert Wilders

žádá o referendum o vystoupení z EU - a 

Marine Le Pen

chce samozřejmě totéž. A pokud vám to uniklo, tak

dnes přilétá do Skotska Donald Trump

.

Bruselský zpravodaj týdeníku Die Zeit Matthias Krupa ve svém pátečním komentáři vyjmenovává tři lekce, které si EU z britského referenda musí odnést. Pravda, nejsou příliš konkrétní – hledání konkrétních cest z prvotních, abstraktních popisů problému teprve pořádně začíná.

1. Už nestačí upozorňovat na minulé úspěchy EU, na blahobyt a mír v Evropě, a spoléhat se na podporu občanů. Smysl evropská integrace potřebuje nové, vážné vysvětlení směřované do budoucna
2. David Cameron přitom ukázal, jak takové vysvětlení nemá vypadat. Nestačí varovat před ekonomickými důsledky konce EU. Pokud je jediným argumentem, že by vše bez EU bylo ještě horší, tak Evropa prohrála. Na strachu z nejistoty a z ještě horších alternativ nejde postavit trvalé soužití
3. Evropská politika se musí osvobodit od populistů a euroskeptiků, kteří v minulých letech ovládli politickou debatu a zastánci EU na ni jen reagují. Potřebuje jiné, nadějné vyprávění o Evropě. Ale jak by mělo vypadat?

Zastanci Brexitu podle průzkumu nemají důvěru vlastně v nikoho (zdroj: Bloomberg):

V Berlíně k Brexitu vystoupila Angela Merkel. „Nemá cenu si něco namlouvat, dnešní den pro Evropu představuje velký předěl, je to předěl v integračním procesu,“ řekla kancléřka. Rozhodnutí britských voličů je jí „líto“, varuje však před „rychlými a jednoduchými závěry“, volá po klidu a rozvážnosti. Proces vystoupení je právně promyšlený a bude trvat dlouho. V pondělí v Berlíně proběhne jednání, kde bude s Matteem Renzim, Donaldem Tuskem a Francois Hollandem ladit další postup.

Merkel řekla, že různí občané mají od EU velmi rozdílná očekávání a že pozoruje stále „silnější pochybnosti o směřování integračního procesu“… „Projevuje se to různě“ ve všech členských státech. Je třeba zajistit, aby občané konkrétně cítili, jak EU zlepšuje jejich životy. Jak jim chce tento pocit dát, to však dnes nepadlo. Kancléřka zopakovala, že Německo má zvláštní odpovědnost a zájem na tom, aby se evropská integrace podařila. „Jen společně dokážeme hodnoty svobody, demokracie, právního státu a naše zájmy - hospodářské, sociální, ekologické, zahraničněpolitické a bezpečnostní - uhájit v globální soutěži.“

Tiskovou zprávu vydal i Bernd Posselt, mluvčí sudetských Němců, člen představenstva bavorské CSU a dlouholetý poslanec Evropského parlamentu (do roku 2014). Brexit je podle jeho názoru korekcí chyby ze 60. let, kdy USA evropskému společenství vnutili přijetí Británie. Nyní je třeba udělat čtyři věci:

1. Prioritně se soustředit na evropskou vnitřní a vnější bezpečnost, udělat v těchto zásadních tématech kroky, které právě Británie dosud blokovala a které zvýší akceschopnost Evropy.
2. Nejednat o přístupu Turecka.
3. „Komunikační ofenzíva“ mainstremových, v jádru proevropských politiků, kteří dosud tak rádi shazují Unii a vše zlé svádí na „Brusel“, což pochopitelně protievropské nálady pomáhá živit.
4. A na závěr svolat evropsky konvent a dohodnout novou, lidem srozumitelnou základní evropskou smlouvu.

Brexit v 90 vteřinách CNN

Máloco je zbytečnější než zatahovat popové hvězdy do politických debat, ovšem v souvislosti s referendem o Brexitu je evidentní, že vystoupení Británie z Evropské unie markantně postihne i hudební průmysl. A to není zanedbatelná položka, protože příjmy z populární hudby v současné době v Británii stále rostou; daří se jí lépe než celému zbytku zdejší ekonomiky a kupříkladu v roce 2014 přispěl hudební byznys do britské ekonomiky sumou 4,1 miliardy liber.

Británie je hudební tahoun Evropy. Jak se ale shodují odborníci z nejrůznějších odvětví hudebního trhu, pokud Británie Unii opustí, může na takové příjmy zapomenout. Laura Snapes ze serveru Pitchfork si dala tu práci, že zmapovala situaci jak na trhu s hudebními nosiči, tak na koncertní scéně - a málokdo by tu Brexit skutečně uvítal.

Už jen na koncertním trhu by při evropských turné britských kapel nastal naprostý chaos. Získávat individuální víza pro každou zemi Schengenu by se náhle stalo velmi složitou, časově i finančně náročnou činností (podobně jako dnes do Spojených států nebo do Japonska). Nehledě na to, že by pro kapely vznikla také povinnost přesně evidovat každý kus vybavení a nástrojů, které s sebou vezou.

Další rozměr věci dodává festivalová turistika, kdy na velké britské akce míří lidé z celé Evropy – a jen loni díky tomu přidali do britské kasy 3,1 miliardy liber. I zde by nastal úbytek. Odchod by mohl mít vliv i na cenu hudebních nosičů pro britské fanoušky. V Británii se dnes prakticky nelisují žádné vinyly, všechny funkční továrny sídlí na kontinentě; nové požadavky na cla by se i tady na byznysu negativně podepsaly.

Přihlaste se k newsletteru a žádné Denní menu vám už neunikneE-mail:Denní menu Respektu (zajímavé články z médií každý všední den)Výběr z obsahu nového vydání týdeníku RespektTOP články týdne na Respekt.czZobrazit předchozí newslettery