Australské ragbistky vybojovaly důležitou kótu - budou placeny stejně jako jejich mužské protějšky. Jak píše server Quartz, zatím tedy jen v “malém ragby” o sedmi hráčkách, ve kterém to Australankám jde, čehož jsou dokladem nejčerstvější olympijské medaile. Přídavkem k nové kolektivní smlouvě, která platy mezi pohlavími vyrovnává, získávají ragbistky ještě jistý druh mateřské dovolené. Nové jednání přineslo i malé zlepšení pro hráčky běžného, tedy patnáctkového ragby: dostanou zaplaceno za mezinárodní zápasy jakožto kompenzaci za neplacené volno ze zaměstnání, které si musí brát.
O jedno Tasmánské moře na východ, na Novém Zélandu, je ragby národní sport a jeho mužský tým “všichni v černém” vyhrál poslední mistrovství světa. Jenže - a můžeme hádat, kolik fanoušků tohoto sportu to ví - jejich ženské protějšky zvané poeticky “černé kapradiny” vyhrály také. Proč jsou tedy novozélandští muži profesionálové a létají první třídou, když se Novozélanďanky se tísní v economy class a chodí do práce? Debata o tom, zda aspoň trochu nenarovnat podmínky, tak dosáhla i na Nový Zéland.
Častým argumentem je, že ženský sport není tak atraktivní jako mužský; láká méně diváků, produkuje nižší příjmy – a odtud nižší (nebo žádné) ohodnocení. Neplatí to ovšem vždy. Američtí fotbalisté (myšlena kopaná) jsou poslední dobou sportovně dost marní a nekvalifikovali se na nadcházející mistrovství světa, naopak americké hráčky kopané jsou světové suverénky. Přitom jsou jejich příjmy za hru za národní tým v porovnání s muži dvaapůlkrát menší. To je nespravedlivé - zvlášť když vezmeme v úvahu, že americká ženská kopaná vydělala předloni více peněz než ta mužská. Navzdory zavedeným pověrám.
Jediná země, která dosud ohodnocení žen a mužů ve fotbalovém národním týmu narovnala, je - kdo jiný než - Norsko.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
