Firmě Apple se podařilo něco, o čem se dřívějším korporátním titánům americké ekonomiky jako U.S. Steel, General Motors nebo Exxon Mobil nikdy nesnilo – jeho hodnota ve čtvrtek překonala magickou hranici jeden bilion dolarů. Ve srovnání s Applem tihle giganti najednou vypadají jako docela malí hráči, píše deník New York Times, který vzestupu Apple a několika dalších technologických firem věnuje rozsáhlou analýzu. A ukazuje, že obrovská moc těchto firem nemusí být nutně pozitivní.
Příběh úspěchu společnosti Apple je mimořádný: za 21 let se vypracovala z téměř bankrotujícího výrobce počítačů na firmu, která světu dala nejpoužívanější výrobky dneška. Přístroje jako iPhone, iMac, iPod zásadně změnily náš každodenní život. Třináctimístná hodnota společnosti Apple ale také ukazuje, že americké ekonomice dnes dominuje malá skupina enormně velkých firem. Tak velký zisk generovalo dohromady tak malé množství firem naposledy v 70. letech. Firmy jako Apple, Amazon, Facebook a Google udržují devět let trvající nepřetržitý růst akciových trhů - druhý nejdelší od růstu, který skončil v roce 2000. Úspěch těchto firem napomáhá růstu celé ekonomiky, která má nakročeno k nejvyššímu růstu za uplynule desetiletí.
Ještě v roce 1975 připadala polovina firemních zisků v Americe na 109 veřejně obchodovaných společností, dnes si polovinu všech zisků dělí jen 30 firem.
Čím dál více ekonomů ale zkoumá, jestli vzestup tzv. hvězdných firem nepřispívá také k tomu, že mzdy amerických pracovníků rostou relativně pomalu a že se kvůli nim v USA zvyšuje příjmová nerovnost. Obrovský ekonomický a politický vliv těchto megafirem také vyvolává obavy některých politiků, jestli už Apple a spol. nejsou příliš mocné.
Ekonomové dokládají konsolidaci působivými čísly: ještě v roce 1975 připadala polovina firemních zisků v Americe na 109 veřejně obchodovaných společností, dnes si polovinu všech zisků dělí jen 30 firem. Jiní význační ekonomové přinášejí další zajímavá data: rozdíl mezi tím, kolik americké firmy stojí vyrobit svůj produkt a za kolik ho pak prodávají, je dnes nejvyšší od roku 1950. Tento údaj ukazuje rostoucí moc těchto firem. Konsolidace majetku neprobíhá jen u technologických firem, ale od 80. let k ní dochází ve třech čtvrtinách všech odvětví, ukazuje další v analýze citovaný odborný zdroj.
Ekonomové se více méně shodují, že trend firemní konsolidace (tedy rostoucí velikost firem a jejich podíl na ziscích) existuje a že bude dál pokračovat. Tahle konsolidace je nejvíce vidět právě v technologickém sektoru, kam spadá i Apple. V tomto odvětví se od zbytku oddělilo několik málo značek, které mu zcela dominují. Apple a Google poskytují software pro 99 procent všech chytrých telefonů. Facebook a Google dostanou 59 centů z každého dolaru, který je v USA utracen za internetovou reklamu. Amazon jasně dominuje nákupům přes internet a rychle proniká do dalších segmentů: do poslechu hudby a sledování videí.
Změny se ale netýkají jen technologického odvětví, pokračuje New York Times. Polovina amerického finančního systému je kontrolována pěti bankami. Ještě na konci 90. let přitom pět největších bank kontrolovalo jenom pětinu finannčího trhu. Za uplynulou dekádu se šest největších amerických aerolinek spojilo do tří. Čtyři firmy dnes ovládají 98 procent amerického telekomunikačního trhu.
Konsolidace přináší zisky, připomíná deník. „Kdokoli přežije, ten odchází s vyššími zisky a svým investorům přináší vyšší příjmy,“ říká profesorka Yelena Larkin z Univerzity York v Torontu.
To je dobře vidět na akciových trzích: pět technologických firem - Facebook, Apple, Amazon, Netflix a Google – letos zajistilo polovinu nárůstu akciového indexu Standard & Poor’s 500. Jediný Apple z nich má hodnotu jeden bilion, ostatní ale nejsou tak daleko za ním – Amazon už má hodnotu 880 miliard dolarů.
Není sporu o tom, že růst těchto gigantů je výhodný pro burzy, pro pracovní trh to už ale tak jednoznačné není. Řada vědců spojuje konsolidaci firem s rostoucí nerovností příjmů. Stále menší podíl národního bohatství jde v důsledku do kapes pracovníků, argumentují. Tzv. podíl práce na ekonomice v USA a dalších bohatých zemích klesá od 90. let, čímž časově koresponduje s výše popsanou firemní konsolidací. V odvětvích, kde je firemní konsolidace nejvyšší, je pak tenhle pokles nejvíce patrný.
Na tom, co způsobuje pokles podílu práce na HDP a jaké jsou důsledky tohoto trendu se však už ekonomové neshodnou. Někteří z nich říkají, že firmy jako Apple, Amazon a Google utratily hodně peněz a své dominantní postavení si zasloužily, stejně jako své zisky, které teď přece nemusí utrácet za práci.
Jiní ekonomové ale namítají, že čím méně firem působí v jednom odvětví, tím méně se pak přetahují o zaměstnance a mají i menší motivaci zvyšovat jim mzdy. To se týká obzvlášť specializovaných odvětví – extrémně specializovaní pracovníci jednoduše nemají kam jinam jít za lepším platem. Nedávné výzkumy ukazují příklady, kdy se firmy domluvily na tom, že nebudou zvyšovat mzdy a přetahovat si pracovníky tím, že do pracovní smlouvy vloží klauzuli o tom, že zaměstnanec nesmí přejít ke konkurenci.
Levicovější ekonomové jdou ještě o krok dál a tvrdí, že silné firmy znamenají slabší vymáhání antimonopolního prostředí. Uvolňování pravidel pro příspěvky na politickou kampaň a klesající podíl odborů zase znamenají, že si firmy jednoduše mohou ekonomické prostředí vytvářet dle svých potřeb. Firmy se tak netěší jen vyšším ziskům, ale je na ně vyvíjen také menší tlak, aby se o zisky podělily se svými zaměstnanci.
Politici po celém světě si dominanci velkých firem začínají stále více uvědomovat a snaží se proti ní bojovat – důkazem jsou stále vyšší pokuty, které tyto firmy dostávají za své praktiky. Příkladem za všechny může být rekordní pokuta 5 miliard dolarů, kterou Evropský antimonopolní úřad nedávno udělil firmě Google. Na mušce se stále častěji ocitá také Facebook, který politici tlačí k tomu, aby více chránil osobní údaje uživatelů a aby jeho platforma byla odolnější vůči šíření falešných zpráv. Prezident Donald Trump zaútočil na majitele firmy Amazon Jeffa Bezose, že jeho firma neplatí dost vysoké daně a zneužívá služby Americké pošty. Pokud se Trumpova slova změní na činy, resp. zákonné úpravy, Amazon by to mohlo poškodit.
Fakt, že Apple překonal hranici jednoho bilionu ukazuje, jak mocné a velké jsou dnešní technologické firmy. Jak ale na závěr svého textu připomínají New York Times, nic nemusí trvat věčně. „Ještě před rokem byly velké technologické firmy nedotknutelné. Dnes už to tak nevypadá,“ řekl deníku proferos Luigi Zingales z Chicagské univerzity.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
