Spojené státy jsou v civilizačním bodě obratu: vše nasvědčuje tomu, že se přestalo dařit prodlužovat věk dožití obyvatel země. Jak upozorňuje týdeník The Economist, americká zdravotnická organizace Centra pro kontrolu a prevenci chorob (podřízená ministerstvu zdravotnictví) vydala těsně před Vánoci zprávu, z níž vyplývá, že v roce 2016 se očekávaná doba dožití obyvatel USA snížila již druhým rokem v řadě. To se naposledy stalo v letech 1962–63. Navíc to vypadá, že letos bude trend pokračovat, přičemž průměrná délka dožití klesala v USA tři roky po sobě naposledy před sto lety během epidemie španělské chřipky. Průměrný Američan narozený v roce 2016 může očekávat 78,6 roku života; v roce 2014 to bylo 78,9 let. (V Česku to podle údajů Světové banky bylo v roce 2015 79,47 let. I když jde o údaj jiné organizace, důležité je, že u nás je trend setrvale vzestupný).
Hlavním důvodem zvratu je podle Američanů samých epidemie závislosti na opiátech, která se neustále stupňuje. Vznik a šíření drogové epidemie ve Spojených státech jsme podrobně popisovali v tištěném v Respektu: v roce 2016 zemřelo v důsledku předávkování 63 000 obyvatel USA a dvě třetiny z toho tvoří nelegální i legální opiáty. I když nejčastější příčinou smrti jsou v USA nadále srdeční choroby a rakovina, v důsledku předávkování umírají často mladí lidé. Ve věkové skupině 25–34 let vzrostl počet úmrtí v přepočtu na 100 000 obyvatel mezi roky 2015 a 2016 o 11%, počet předávkování v letech 2014–2016 dokonce o 50%. Právě tragédie velkého množství mladých lidí stáčí statistickou křivku k zemi.
Světlo na konci tunelu zatím nikdo nevidí. Neoficiální data z loňského roku naznačují, že drogová epidemie dál zrychluje. Současné administrativa sice není viníkem krize, její počátky se datují 90. let – ale Trump ale během kampaně využíval pochmurné atmosféry v zemi, která je s krizí spojená, a sliboval, že se boj proti závislosti na opiátech stane jeho prioritou. Na podzim sice prezident prohlásil krizi za “stav národního ohrožení”, avšak nepožádal Kongres o dodatečné finanční prostředky, nejmenoval nikoho, kdo by měl boj proti ní na starosti, ani nenechal vypracovat strategický plán. The Economist tvrdí, že místní samosprávy a jednotlivé americké státy se sice snaží situaci čelit a budují odvykací centra, nicméně bez pomoci federální vlády nemají šanci.
Spojené státy se tak (statisticky vzato) začínají vzdalovat zbytku rozvinutých zemí. Očekávaná délka dožití byla v USA již dříve o dva roky nižší, než činí průměr zemí OECD - a britský týdeník poznamenává, že spíše než Francii či Německo USA z tohoto hlediska připomínají Turecko nebo Kostariku. “Pokud vláda nedokáže trend zvrátit, měla by svou politiku nazývat Amerika na posledním místě, ” končí The Economist s narážkou než Trumpovo oblíbené Amerika na prvním místě, America First.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
