Amazon se stane pánem mraků

Další střípek do špionážní aféry, o které psal ve svém menu kolega Tomáš Lindner. Nejenže německá rozvědka pomáhala americké NSA ve špehování Francie, ale německo-americké zpravodajské spojenectví si našlo i jiné cíle: Airbus, evropský výrobce letadel a jedna za dvou největších firem v oboru spolu s americkým Boeingem, podává žalobu na neznámého pachatele - a tím pachatelem jsou podle všeho německé tajné služby. Německá média totiž přinesla zprávy, že němečtí zpravodajci pomáhali americkým protějškům z NSA v průmyslové špionáži právě proti Airbusu.

Ve svém stanovisku sice Airbus stoicky ujišťuje, že není zase takové překvapení, když je firma takového významu špehovaná. Tentokrát jsou ale obvinění natolik konkrétní a (byť nepřímé) důkazy jsou natolik silné, že nemůže jednat jinak.

Už také vyšlo najevo, že spolupráce německé a americké rozvědky při sledování evropského zbrojního průmyslu (i Airbus vlastní konsorcium zbrojařských firem a má vlastní vojenskou divizi) není žádná novinka, alespoň pro německou vládu. Ta o “nedostatcích v práci vlastní rozvědky” věděla nejpozději od roku 2008. O aktuální kauze nejsou prozatím další detaily; ministr vnitra de Maiziere údajně o ničem neví a popřel, že by činnost tajné služby kryl.

Šéf technologické firmy Amazon Jeff Bezos má - stejně jako třeba šéf Tesly Elon Musk či další miliardář Richard Branson - specifický koníček, snaží se rozvinout soukromé kosmické létání. Jeho společnost Blue Origin’s vypustila do kosmu (nebo skoro, záleží na definici: podle té nejnovější začíná vesmír zhruba 100 kilometrů nad zemským povrchem, a Bezosova raketa dostoupala do necelých 94 kilometrů) raketu New Shepard - a je to sukces. Kapsle, která může vozit náklad a i lidské bytosti, totiž zakroužila a pak bezpečně přistála. Kdo by se chtěl díky službám Blue Origin’s podívat na zeměkouli z velké výšky, viděl by a přežil.

Soukromé kosmické létání ovšem není podstatné kvůli tomu, že umožňuje excentrikům relativně dostupný zážitek. Muskova Space X už zásobuje Mezinárodní kosmickou stanici a právě převoz nákladů je budoucností oboru. Doposud je to ovšem neúnosně drahé, protože ani jedna ze soukromých firem zatím nevymyslela znovu-použitelnou vesmírnou loď: i Bezosova kapsle sice přistála v bezpečí, ovšem modul, který ji do kosmu vynesl, nepřežil. Každá cesta nad horizonty všedních dní znamená jednu “spotřebovanou” raketu, a to je hodně drahý špás.

Můžeme tedy čekat dál, čím nás Blue Origin’s překvapí. Na rozdíl od Muskovy či Bransonovy firmy, které se svými úspěchy i neúspěchy rády chlubí, se firma podivínského vládce Amazonu drží zpátky a v tichosti. Ostatně i její existence vyšla najevo až tři roky po založení.

Když už jsme u Amazonu, ten zveřejnil čtvrtletní obchodní výsledky a někteří analytici pravděpodobně stále ještě hledají čelist, která jim záhy poté spadla. Bezosova firma totiž odhady překonala o víc než čtvrtinu. Stručně řečeno: Amazonu se daří. Což nemusí nic znamenat: šéf firmy Bezos je znám nezájmem o investorský čtvrtletní cyklus, protože hledí za vzdálenější horizonty.

Každopádně Amazonu se daří tak, že dokonce vydělává, což je u téhle trochu matoucí firmy nezvykem. Společnosti Apple či Google udivují svět sumami, které vydělaly, Amazon nikoliv. V tomhle ohledu je rovněž přehnaný strach z tohoto technologického obra. Že by se svými nekonečnými sklady a levnou dovážkou opanoval svět obchodu? Že bychom si třeba v budoucnu už nekoupili ani rohlík bez Amazonu? Tak to sice může vypadat, ale realitě to podle všeho není vzdálenější.

Pokud zapomeneme na knihy, kterých firma skutečně prodá ve Spojených státech (pro Amazon nejdůležitější oblast) 40 procent, a podíváme se další zboží, Amazon je firma bez zisku, která děsivě dominuje na… jednom procentu trhu. To nevypadá na obra opanujícího svět maloobchodu. Samozřejmě, přijít do kontaktu s Amazonem je příjemné jen z pozice zákazníka, nikoliv dodavatele či zaměstnance (jak víme z mnoha zahraničních zkušeností), ale to není práce pro apokalyptiky, nýbrž antimonopolní úřad a inspekci úřadu práce.

Idylku si ale hned také zkazme: Amazon sice možná nikdy neovládne maloobchod, to je asi malá výzva. Ovšem jeho úložiště dat už mnozí považují za nejdůležitější kus techniky, který nakopl překotný digitální a internetový vývoj: nikoliv chytrý telefon, nikoliv tablet, ale nezměrný soubor serverů uchovávající nezměrné množství dat. Prostor, který má Amazon k dispozici, totiž umožňuje nabízet služby levně. Programátoři se tak ve svých plánech nemusí technologicky omezovat: potřebují-li jejich aplikace hodně místa pro fungování, prostě ho dostanou, protože náklady se limitně blíží nule.

Dnes cloudové služby Amazonu využívá pestrá směsice společností: Spotify, Instagram, Airbnb - anebo třeba CIA. Bezos si totiž myslí, že právě cloudové služby jsou pro něj podnik budoucnosti. A tak nenáviděná, milována či obávaná firma zatím na svůj okamžik slávy  - který přijde spíš dřív než později. 

Je to stejné jako Muskova Tesla. Není to výrobce aut, nýbrž baterií, kolem kterých staví auta. Baterii, která utáhne i spotřebu domácnosti či malého podniku, firma mimochodem představila nedávno.

Nebojte se Evropy, nechce spoutat internet.Říká to server Wired. Je zajímavé sledovat Evropu americkou optikou. Wired své čtenáře ujišťuje, že evropský antimonopolní úřad nefunguje na principu zvůle, nýbrž podle platných práv, a že Evropané používají internet, používají ho hodně a rádi, a dokonce na něm vymýšlejí báječné věci.

Na co ale Wired zapomněl, je nedávné rozhodnutí členských států teoreticky (dokonce proti vůli Komise) umožnit, aby některé firmy měly k dispozici rychlejší datový přenos než jiné. Nebojte, se, Američané, i Evropané mají rádi svobodu a rozhodně nechtějí protiprávně likvidovat vaše firmy. Ale možná podléhají lobbingu velkých firem víc než vy. To byste možná nečekali.

Video:  Fukušima o čtyři roky později.

Kulturní tip: Jste-li blízko Brna, zajděte si do Husy na Rozvpomínání. Jste-li blízko Prahy, zkuste v Činoherním klubu nějakou tu Ptákovinu. Třeba Kunderovu.