Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Denní menu

Albánie přistoupí k Unii, až jí bude předsedat Turecko

Příznivci prezidenta Erdogana po potlačeném puči • Autor: REUTERS
Příznivci prezidenta Erdogana po potlačeném puči • Autor: REUTERS

“Winston Churchill kdysi řekl, že na Balkáně vzniká více dějinných událostí, než tamní obyvatelé dokážou strávit… Bylo to právě na Balkáně, kde v 90. letech vznikl současný evropský řád: krvavý rozpad Jugoslávie přesvědčil tehdejšího amerického prezidenta Billa Clintona k rozšiřování NATO východním směrem a strach z šíření nacionalismu dotlačil tehdejší evropské lídry k urychlenému rozšíření EU. Dnes roste pravděpodobnost, že to bude opět Balkán, kde současné evropské pořádky projdou největší zkouškou,” píše Ivan Krastev v komentáři pro deník Financial Times.

Balkán na dlouho zmizel z českých, evropských i globálních médií. V posledních měsících se do nich však začíná vracet, obvykle v souvislosti s pronikáním vlivu Ruska a Turecka. Obě mocnosti mají na Balkáně staré kulturní vazby: Rusové k pravoslavným Srbům, Turecko k balkánským muslimským komunitám. Vladaři a diplomaté z obou těchto zemí cítí, že gravitace Balkánu směrem k EU slábne. Například proto, že je Unie zahlcena vlastními vnitřními problémy a v příštích letech je dost nepravděpodobné, že přijme nové členské státy.

“Na Balkáně rozdíl mezi optimisty a pesimisty ve vztahu k evropské integraci spočívá v tom, že optimisté věří tomu, že se Turecko stane členským státem EU během albánského předsednictví, zatímco pesimisté věří tomu, že Albánie přistoupí k Unii během tureckého předsednictví,” popisuje Krastev „nonsensový“ tip, který se na Balkáně vypráví a který dobře ilustruje špatnou náladu i minimální šance na přistoupení k EU. “Mnoho Srbů, Albánců, Makedonců i Bosňanů není skeptických jen ohledně budoucnosti vlastní země v EU, ale i ohledně budoucnosti EU jako takové,” dodává už vážně bulharský politolog a popisuje beznaděj a pesimismus, které jsou v regionu na vzestupu.

“Naopak Moskva a Ankara na Balkáně aktivně posilují etnické a politické napětí,” píše. V Černé hoře koncem minulého roku proběhl neúspěšný pokus o převrat, Makedonie je v dlouhodobé politické krizi, bosenští Srbové hovoří o referendu za nezávislost. “Kvůli nezájmu Washingtonu za vlády Donalda Trumpa bude Moskva v pokušení dokázat zranitelnost NATO spíše na Balkáně než v Pobaltí. A také turecký prezident Erdogan by právě tady mohl nejsnáze udělit Evropě lekci,“ pokračuje Krastevův komentář a končí apelem směrem k Evropě: “EU musí z Balkánu učinit svou geopolitickou prioritu… Jinak se zde její vliv brzy rozplyne.“

Deník Financial Times se tématu začal intenzivně věnovat:

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].