Také Respekt informoval o případu dvou barmských novinářů pracujících pro agenturu Reuters, kteří odhalili a zrekonstruovali jeden z masakrů, k nimž v jejich zemi došlo na příslušnících muslimské menšiny Rohingů. Šlo o loňskou vraždu deseti mužů z vesnice Inn Din v Rakhinském státě.

Wa Lone (32) a Ťjo Sou U (28) získali fotografie zločinu, s pomocí rozhovorů s desítkami lidí v Barmě i sousedním Bangladéši případ zrekonstruovali a nakonec v Inn Dinu objevili masový hrob. Skrze popis jednoho konkrétního případu se jim podařilo zdokumentovat, jak postupují barmské ozbrojené složky proti Rohingům - a dokázali, že podezření z etnických čistek, o nichž mluví třeba OSN a před nimiž od loňského podzimu ze země uprchlo na sedm set tisíc Rohingů, je namístě.

Zatímco v domovské agentuře a na mezinárodní scéně byli za špičkový novinářský výkon oceněni, doma byli naopak ještě před publikováním materiálu za velmi podezřelých okolností zatčeni. Získali od příslušníků policie dokumenty související s případem, ale krátce na to byli kvůli nim zadrženi a za neférových podmínek vězněni: nebyl jim kupříkladu dlouho dovolen kontakt s právníky, věznitelé jim odpírali spánek a nutili je hodiny klečet.

Navíc se zdálo, že policie na žurnalisty nastražila past, což u soudu paradoxně vypověděl svědek obžaloby. Wa Lone i Kyaw Soe Oo od počátku prohlašovali, že jde o falešná obvinění a nastražené důkazy. Utajované dokumenty jim podle novinářů i zmíněného svědka podstrčili policisté těsně před zatčením.

https://www.youtube.com/watch?v=ZVNaVKsGpUo

Naděje, že zraky mezinárodního společenství, minulý týden ještě zaostřenější po kritické zprávě vyšetřovací komise OSN, zajistí reportérům férovější proces, se však nepotvrdily. Soud v pondělí odsoudil dvojici za narušení státní bezpečnosti shodně k sedmi letům vězení. A odvolal se na archaický zákon pocházející z koloniálních časů, kdy zemi vládli Britové, a který se navíc v zemi používá jen minimálně.

„Nebojím se,“ řekl u soudu podle britské stanice BBC Wa Lone. „Nic jsem neudělal. Věřím ve spravedlnost, demokracii a svobodu.“ Verdikt soudu kritizují všichni možní aktéři od šéfa Reuters přes představitele lidsko-právních organizací po diplomaty v čele s velvyslancem USA, který řekl, že nejnovější vývoj musí znepokojit každého, kdo v Barmě usiluje o svobodu tisku. Kdo se naopak nevyjádřil, je barmská vláda, jejíž mluvčí odmítl žádost domovské agentury Reuters.

„Dnešek je nešťastným dnem pro Barmu, oba reportéry agentury Reuters i pro svobodu tisku po celém světě,“ prohlásil šéfredaktor Reuters Stephen Adler. Dvojice má možnost se nyní odvolat - nevíme ovšem, zda citovaná víra a kritika ze zahraničí budou něco platné.

Čtěte také: Profil odsouzených novinářů

Přihlaste se k newsletteru a žádné Denní menu vám už neunikne

Přihlášením se k odběru souhlasíte se zpracováním osobních údajů, více informací.

Sledujte Denní menu na Twitteru @dennimenu

Pro 18 tisíc dětí v okrsku 27J v americkém Coloradu je letošní návrat z prázdnin o něco méně bolestný, než bývalo zvykem. Respektive přesně o dvacet procent. Školy v tomto okrsku na severovýchodě Denveru se totiž přidávají k experimentu, pro který se kvůli úsporám rozhodla i jiná americká města: zkracují školní týden z pěti dnů na čtyři.

O prázdninách o tom informoval americký veřejnoprávní rozhlas NPR a krátce po něm také zpravodajský server Quartz.

Reklama
Reklama

Distrikt 27J patří v Coloradu spíš k větším, spadá pod něj 12 základních a 13 dalších škol. Volným dnem bude pondělí, školní rok tu tedy začíná až úterý. „Očekáváme úspory kolem jednoho milionu dolarů,“ uvedl podle NPR ředitel školské správy Chris Fiedler. Úspory mají plynout z menších výdajů za dopravu, platy učitelů a provoz budov.

Jeho okrsek není výjimkou. Na čtyřdenní režim přešlo podle Quartzu v Coloradu už 98 okrsků a podobně postupují i školy v Montaně, Idahu, Missouri, nebo Nebrasce. Po celých Spojených státech lze najít 550 takových oblastí, aspoň jeden je v celkem 25 státech.

Zastánci nového opatření argumentují kromě úspor tím, že čtyřdenní týden dává školám výhodu v boji o kvalitní učitele - navíc budou mít i víc času na kvalitní přípravu. Kritici oponují hlavně tím, že zkracování týdne není progresívní opatření motivované snahou o větší kvalitu, ale že jde primárně o potřebu ušetřit - a těžko tedy tento postup dávat jiným za vzor. Kratší týden si navíc většinou volí venkovské okrsky, kde jsou s dopravou větší starosti než ve městech.

Pokud jde o peníze, v Oklahomě dospělo tamější ministerstvo školství ke zjištění, že zkrácení týdne ve finále nemusí k úsporám vést, respektive že mezi výší nákladů a počtem školních dnů nelze najít prokazatelnou korelaci.

Jedno nepříjemné mínus spočívá také v tom, že pro rodiče znamená volný den extra starost, jak o děti pečovat. V distriktu 27J už mají řešení – placenou péči za 30 dolarů na den.

https://www.youtube.com/watch?v=4KYsZgByBj8

 

 

 

Zatímco Andrej Babiš minulý týden od stolu radil Evropě, že by měla konečně dělat něco proti migraci z Afriky, putovaly tímto kontinentem Angela Merkel i Theresa May. Pravda, na safari se vydaly odděleně a s rozdílnými prioritami: německé kancléřce šlo právě o prevenci migrace do Evropy, britská premiérka zase hledá nové vazby do časů po Brexitu.

Merkel navštívila tři státy, které mají značný potenciál, a přesto z nich dlouhodobě do Evropy přichází hodně mladých lidí - Nigérii, Senegal a Ghanu. V delegaci cestovala desítka šéfů německých firem: kancléřka je chce motivovat k investicím, které dají mladým Západoafričanům práci a perspektivu v jejich vlasti. Vloni během předsednictví zemí G20 Německo představilo tzv. Compact for Africa, který má dlouhodobě zvýšit zahraniční investice v Africe a snížit obavy investorů ze vstupu na neznámý kontinent. Ministerstvo pro mezinárodní spolupráci pak pracuje na přípravě Marshallova plánu pro Afriku. Zatím je však Německo pouze jedenáctým nejdůležitějším investorem v Africe - vzájemný obchod s malým Rakouskem je třikrát větší než s celou Afrikou.

Merkel do Afriky v posledních dvou letech jezdí často. Úzce například spolupracuje s prezidentem Nigeru, hlavní tranzitní země západoafrické migrační trasy. Nedávno pak hovořila s mladým etiopským reformátorem Abiym Ahmedem a pozvala ho do Berlína.  “Musíme bránit ilegální migraci, ale zároveň umožnit podmínky pro legální živobytí a zaměstnání zde na místě,” řekl mluvčí Angely Merkel před cestou do Senegalu, kde vojenská kapela na letišti zahrála kancléřce dva německé šlágry (první jde slyšet na úvod videa).

https://www.youtube.com/watch?v=1k0pZ6wK-oY

Německo a Senegal představily společný projekt, v jehož rámci německá energetická firma dovede solární elektřinu do tří set odlehlých vesnic. Automobilka Volkswagen, která letos mimochodem otevřela továrnu ve Rwandě, oznámila investice v Ghaně a Nigérii, ze které chce v dlouhodobém výhledu učinit centrum automobilového průmyslu v západní Africe. “Situace na kontinentu se stabilizovala a ekonomika jde kupředu. Poslední překážky rozvoje automobilového průmyslu se tím pádem podařilo překonat. Je to pro nás velká příležitost,” řekl agentuře Reuters Thomas Schaefer, šéf VW pro Afriku.

Theresa May navštívila tři největší africké ekonomiky: Nigérii, Jihoafrickou republiku a Keňu. Byla to první návštěva šéfky britské vlády v Africe po pěti letech; a v Keni, někdejším klenotu koloniální říše, dokonce po třiceti letech. Tento fakt dokonale symbolizuje britský ústup z africké části někdejšího impéria. May tak ohlásila velký návrat a neváhala kvůli tomu i tančit před skauty v keňském Nairobi. Taneční triky můžete od konzervativní političky nakoukat na videu.

https://www.youtube.com/watch?v=gGtOT1tIAwg

Theresa May chce, aby se Velká Británie během čtyř let stala největším investorem ze zemí G7 v Africe a přislíbila prvních pět miliard dolarů. Jak ovšem ukazuje následující analýza, Afrika případný úbytek obchodu s EU výhledově nenahradí  (viz následující text). Británie nyní dramaticky rozšíří diplomatické sbory v Africe a podpoří africké podnikání soukromých firem. V Kapském městě podepsala May obchodní dohodu nejen s hostitelskou Jihoafrickou republikou, ale i se zástupci dalších pěti zemí regionu.

Podpořila mimochodem i jihoafrické plány na pozemkovou reformu, která omezí vlastnictví některých bělošských farmářů. Kromě toho přislíbila větší vojenskou spolupráci Nigérii v boji se sektou Boko Haram a Keni v bitvách s džihádisty z organizace Al-Shabaab. Boji s Boko Haram postiženému severovýchodu Nigérie přislíbila navíc i školní vybavení v hodnotě 16 milionů dolarů a vyškolení učitelů pro sto tisíc dětí.

Angela Merkel v Africe
Angela Merkel přichází do prezidentského paláci v senegalském Dakaru • Autor: REUTERS