Tato zpráva je sice staršího data a ještě vlastně není definitivně potvrzená, nicméně stojí za to se k ní vrátit. Z čela americké verze módního časopisu Vogue zřejmě odchází po třiceti letech jeho šéfredaktorka Anna Wintour. Podle deníku The New York Post, který odkazuje na anonymní zdroje z vydavatelství Condé Nast, kde je Wintour od roku 2013 také kreativní ředitelkou, má odejít po dokončení zářijového čísla. Mluvčí vydavatelství „tyto dohady“ důrazně odmítla, nicméně zároveň neodpověděla na otázky týkající se dalších kariérních plánů jedné z nejklíčovějších postav Condé Nast. Ale jak dodává list The New York Times, tyto pověsti kolovaly společenskými kuloáry již několik měsíců před článkem Postu.

Módní svět bývá vysmíván pro svoji povrchnost, frivolnost a rozhazovačnost, ale ve skutečnosti jde především o byznys, v němž se točí ohromné peníze s reálným dopadem na ekonomiku (módní průmysl je odpovědný za dvě procenta světového HDP). A pokud je v tomto byznysu někdo opravdu vlivný, pak je to právě tato osmašedesátiletá Britka z významné novinářské rodiny (otec šéfoval britskému deníku Evening Standard, bratr píše pro Guardian).

Jak napsal NYT: Anna Wintour si nemusí zvedat nasliněný prst, aby věděla, odkud vítr (nesoucí módní trendy) vane, ona sama je ten vítr. A jen s malou nadsázkou lze říci, že o tom, co má většina z nás nyní na sobě, rozhoduje poslední léta právě šéfka Vogue. Právě ona totiž „stvořila“ řadu vlivných návrhářů, případně pomohla významně nastartovat jejich kariéry.

Amerického návrháře Marca Jacobse podpořila v začátcích jeho kariéry, později mu pomohla získat pozici ve francouzském módním domě Louis Vuitton. A podle NYT Wintour pomohla k úspěchu celé generaci talentovaných newyorských návrhářů. Britovi Johnu Gallianovi pak pomohla s comebackem poté, co se zdálo, že je zcela odepsaný po skandálu s antisemitskými výstupy.

Každou sezónu má pak vliv i na podobu kolekcí, protože má ve zvyku navštěvovat návrháře a návrhářky ještě před přehlídkami a tvůrci na její názory velmi dají. A není nakonec ani úplně nutné disponovat nadprůměrnými financemi, aby Wintour ovlivnila i váš šatník. Výrobky luxusních módních domů totiž kopírují a jejich levnější verze vyrábějí i značky typu Zara.

https://www.youtube.com/watch?v=dW4wpGg64pE

Přihlaste se k newsletteru a žádné Denní menu vám už neunikne

Přihlášením se k odběru souhlasíte se zpracováním osobních údajů, více informací.

Sledujte Denní menu na Twitteru @dennimenu

Prezident Donald Trump znovu všechny překvapil, když oznámil, že vydává příkaz k vytvoření nové větve americké armády, takzvaných „vesmírných sil“ (space force). Americkou bezpečnost ve vesmíru mělo doposud na starost letectvo Spojených států. Nyní by však měla vzniknout samostatná, šestá větev amerických ozbrojených sil. Podle serveru Quartz však Trump zatím nevydal písemný příkaz - a i kdyby tak učinil, tak bude ještě potřebovat schválení Kongresu.

„Když jde o naši obranu, pak americká přítomnost ve vesmíru nestačí, je třeba americká dominance ve vesmíru. Tak důležité! Ale, co je velmi důležité, tímto nařizuji ministerstvu obrany a Pentagonu, aby okamžitě zahájili nutný proces k vytvoření vesmírných sil jako šesté větve ozbrojených sil. To je velké prohlášení. Budeme mít letectvo a budeme mít vesmírné síly. Oddělené, ale navzájem si rovné. Bude to opravdu něco. Je to tak důležité.“

Reklama
Reklama

https://www.youtube.com/watch?v=7H51Ykdl70c

Tak zní celé prohlášení Donalda Trumpa, kterým vytvoření vesmírných sil nařídil. Podle něj to přinese i nová místa a další oživení ekonomiky. Mluvil také o tom, že nařídí federálním agenturám, aby se věnovaly otázce vesmírné dopravy. Myšlenka sama není tak nová, Trump už o dominanci ve vesmíru několikrát hovořil, přesto jsou jeho slova nečekaná.

„Odteď budeme dělat víc než vztyčovat vlajky a zanechávat stopy. Jde o naši dlouhodobou přítomnost, rozvoj ekonomiky a základy pro přípravu případného letu k Marsu,“ řekl po zasedání National Space Council. K vývoji technologií by rád použil i soukromníky podnikající v kosmonautice. Řekl, že těm „bohatých chlapíkům“ Spojené státy umožní využívat americká zařízení pro starty jejich soukromých raket – „a pokud nás předeženete v dosažení Marsu, budeme šťastní a vy budete ještě slavnější,“ vzkázal jim.

Ve skutečnosti však není ani jasné, kdy nová sekce vznikne. Trump totiž k takové akci potřebuje souhlas Kongresu - a ten, jak připomíná magazín Quartz, nebude snadné dostat. Floridský senátor Bill Nelson již velmi krátce po vyjádření prezidenta Trumpa zveřejnil tweet, ve kterém zmiňuje, že mnoho generálů s prezidentovým rozhodnutím nesouhlasí. Navíc podle něj nyní není čas na rozdělování amerického letectva.

Pentagon sice vydal prohlášení, ve kterém potvrdil, že na přání prezidenta začnou pracovat. Zároveň ale zmínil, že to bude rozvážný proces, na kterém se bude podílet právě Kongres i další zainteresované subjekty.  Pokud „vesmírné síly“ opravdu vzniknou, převzaly by pravděpodobně kontrolu nad rozsáhlou sítí monitorovacích a komunikačních satelitů vlastněných americkými ozbrojenými silami. Zároveň by mohly využívat proti-satelitní zbraně - a to už by byl podle Quartzu mnohem kontroverznější krok.

Satelity jsou dnes zodpovědné jak za komunikaci, tak za navigaci;  bez nich by byla jakákoli armáda skoro bezmocná. Již na jaře americká Intelligence Community, tedy federace všech 16 amerických zpravodajských agentur včetně NSA či CIA, vydala dokument vyhodnocující světové hrozby a mimo jiné v něm zmínila, že Rusko a Čína budou mít pravděpodobně k dispozici funkční proti-satelitní zbraně v řádu několika let.

Ať tak či tak, Todd Harrison, vedoucí projektu pro vzdušnou a kosmickou bezpečnost v americkém think tanku CSIS, připomíná, že rozhodně nemáme očekávat vesmírné souboje se světelnými meči. Konflikty v kosmu by měly spíš formu dálkově řízených družic a moderních technologií. Právě na jejich vývoj by se podle prvních spekulací měla zaměřit nová sekce ozbrojených sil.

O tak blízkých věcech ovšem Trump nemluvil. Jak popisuje zpravodaj BBC z Bílého domu: Stál jsem při té tiskovce „Měsíc, Mars a světy ještě dál“ na druhém konci místnosti, ale i tak jsem viděl, jak si to Trump užívá, zvláště když řekl slova „space force“. Lidé v publiku byli překvapení, někteří vzadu se smáli, další nahlas přemítali, jak se musí cítit muž, kterého tím právě pověřil -  Joseph Dunford, předseda sboru náčelníků štábů.

Čtěte také: Trump vyšle NASA až k Neptunu

Obchodní válka je v plném proudu. Donald Trump pohrozil Číně dalšími přirážkami na zboží v hodnotě 200 miliard dolarů. Krok je prý odplatou za odplatu v podobě přirážek na americké zboží v hodnotě 50 miliard dolarů, k níž Čína sáhla poté, co Trump udělal totéž jako první. Kolotoč se roztáčí. Čína reaguje obviněním z vydírání. Finanční trhy padají. Při četbě ekonomických médií je snadné nabít dojmu, že americký prezident je jediným člověkem na planetě, který nechápe výhody volného trhu. Z čehož logicky vyplývá, že na své počínání také ošklivě doplatí. Nebo možná taky ne.

Stálá ekonomická komentátorka deníku Financial Times Rana Foroohar je jednou z mála, která to vidí trochu jinak. “Dovolte mi, abych trochu uklidnila čtenáře, kteří již teď píší první nástřel svých stížností. Netvrdím, že Trump říká pravdu nebo že pravdu má…. Ale bohužel, veřejné mínění se obvykle utváří více na základě pocitů než faktů,” píše.

Potíž je v tom, že sice “neexistuje vhodná chvíle pro obchodní válku”, ale chvíle, kterou si Trump vybral je “nejlepší představitelná”. Americká ekonomika utěšeně roste, v tomto čtvrtletí experti předpokládají růst o 3% nebo více. Většina zisků sice proudí k horním 10 procentům populace, protože právě tento segment vlastní 80 procent všech amerických akcií a firmy většinu zisků uvolňují skrze zpětný výkup vlastních akcií. V krátkodobé perspektivě však tento efekt vyrovná negativní dopady obchodních válek.

“Mnozí ekonomové říkají, že krátkodobé dopady budou malé, možná pouze sníží v následujících pěti letech růst HDP o jednu desetinu procenta ročně,“ píše Foroohar. I když samozřejmě takové předpoklady závisí na modelech, jež nemusí být schopny předvídat všechny důsledky zavádění obchodních přirážek.

V tuto chvíli jsou globální logistické řetězce složité a bude obtížné je rozplétat. Jako důkaz komentář uvádí případ čínského výrobce telekomunikačních zařízení ZTE, kterého první vlna přirážek téměř dohnala ke krachu. U Trumpa za ni orodoval čínský prezident, Trump ustoupil (a podle posledních zpráv americký Senát Trumpovu shovívavost odmítl, takže akcie firmy míří do pekel). V dlouhodobějším výhledu se doširoka roztažené dodavatelské řetězce rozpadnou - a “Čína a USA míří k regionálním logistickým řetězcům technologií”. Jak všechno dopadne, je obtížné říct a z hlediska globálních elit to absolutně nedává smysl. Jenže - slovy Rany Foroohar - “Trumpovi je naprosto ukradené, co si hoši z Davosu myslí“.

https://www.youtube.com/watch?v=Db-zN9sKxyY

Komentátorka upozorňuje, že na televizní obrazovce vypadá Trump naprosto přesvědčivě, mluví jasně a působí autenticky. Je klidně možné, že vlastně věří tomu, co říká, “a jak vám vysvětlí každý psycholog, to je při přenosu sdělení nejdůležitější. Trump je v klidu a jistý si svými názory. Reportéři, kteří se zoufale snaží vyjasnit fakta a dorážejí na něj, působí dotěrně a zoufale”.

Trump je mistrem televizního sdělení, z něhož - maximálně v kombinaci se sociálními sítěmi - většina Američanů získává podle průzkumu The Pew Research Center informace. A na TV obrazovce je prezident prostě skvělý. Jaderná hrozba pominula. Spolupráce s Ruskem nikdy neexistovala. Všechno je jasné. V kombinaci s dobrým načasováním se zdá, že obchodní válka na domácí půdě splní svůj účel. Žádné rychlé dopady Američané nepocítí, Trump je v televizi s přehledem ujistí, že “obchodní válka je snadné vyhrát”.

Dodejme ale, že pod vším je hlubší nedůvěra k důsledkům globalizace. Nezapomínejme, že v posledních amerických prezidentských volbách se od volného obchodu více či méně distancoval nejen Donald Trump, ale také Bernie Sanders i Hillary Clinton. Dohodu o volném obchodu TTIP s gustem netorpédovali američtí hillbillies, ale evropská levice. A sama Rana Foroohar nedávno, podobně jako rostoucí řada dalších autorů, napsala, že Trump je v této věci spíše symptomem doby než jejím hybatelem. O tom více ve středu.