V Severní Koreji se před přelomovým summitem s USA obměnili lidé v úzkém okruhu kolem diktátora Kim Čong-una. Tři vysoce postavení vojenští představitelé byli odvoláni z funkce, informují světová média na základě výpovědi amerického úředníka, který si přál setrvat v anonymitě. Znalci předpokládají, že výměnou si Kim pojišťuje plnou podporu vlády i armády v následujících týdnech, které budou klíčové pro budoucnost země na mezinárodní scéně i pro domácí rozvoj.

Kim Čong-un se 12. června v Singapuru setká s  Donaldem Trumpem. Setkání bylo potvrzeno minulý týden navzdory tomu, že ho předtím americký prezident odvolal. Očekává se, že v Singapuru budou lídři obou zemí jednat zejména o možné denuklearizaci KLDR a pozastavení ekonomických sankcí, které jsou na KLDR uvaleny.

Podle dostupných informací byli ze své funkce odvoláni velitel obrany Pak Jong-sik, velitel generálního štábu severokorejské armády Ri Mjong-su a ředitel generálního politického úřadu armády Kim Jong-gak. Jak píší korejská média, všichni tři byli nahrazeni mladšími kolegy, kteří mají zkušenosti se setkáváním se zahraničními delegacemi. To nahrává spekulaci, že Kim Čong-un chce, aby severokorejská armáda zastávala větší roli jak v infrastruktuře země a při domácím rozvoji, tak při jednání s mezinárodními partnery.

Čtěte také:  Aby Trump neodešel s prázdnou

Kim Čong-una v následujících týdnech čekají zásadní hovory a klíčová rozhodnutí, před kterými chce mít ve vedení lidi, na které se může stoprocentně spolehnout. A kteří budou jeho záměry stoprocentně schvalovat a sdílet, nikoli navrhovat například jiné postoje směrem k USA a Jižní Koreji.

„Výměna úředníků poukazuje na několik věci. Kim Čong-un konsoliduje svou moc jako jediný lídr Severní Koreje posiluje spolupráce severokorejské vládnoucí strany a armády, zatímco země usiluje o ekonomický rozvoj,“ řekl Yang Moo-jin, profesor severokorejských studií na univerzitě v Soulu. „Přeskupení dostalo k moci úředníky, kteří budou oddaní Kimovi a nikomu jinému,“ souhlasí Ken Gause z neziskové výzkumné a analytické organizace CNA.

Kim Čong-un od nástupu k moci v roce 2011 nařídil už několik vládních i vojenských čistek. A při upevňování moci nevynechal ani svou rodinu. V roce 2013 nechal odsoudit a popravit i svého strýce a potenciálního rivala ve vládě, Čang Song-tcheka. Loni byl pak při operaci, která byla s největší pravděpodobností řízená z KLDR, zavražděn Kimův nevlastní bratr Kim Jong-nam.

Přihlaste se k newsletteru a žádné Denní menu vám už neunikne

Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.

Sledujte Denní menu na Twitteru @dennimenu

Německá kancléřka Angela Merkel vzkázala nové italské vládě, že solidarita v rámci Evropské unie má svoje limity a že italské sny o odpouštění dluhů nebudou mít u ostatních zemí velké pochopení. Právě diskusí o tom, co s novou italskou vládou, začíná velký rozhovor v nedělníku Frankfurter Allgemeine Sonntagszeitung (FAS) -  který se v Německu i v dalších evropských zemích interpretuje jako první a dlouho očekávaný vhled do toho, jak si Angela Merkel nyní představuje budoucnost EU.

V Itálii se minulý týden zformovala koalice dvou nepředvídatelných stran, Ligy Severu a Hnutí pěti hvězd. Strany, popisované běžně jako populistické, vyhrály volby díky nereálným slibům, že se postaví diktátu Bruselu a zajistí vysokou životní úroveň bez ohledu na enormní dluhy. Itálie má státní dluh 132 procent HDP, tedy nejvíce v EU po Řecku (Česko dluží jen 35 procent) - a obě dnešní vládní strany vedly před volbami kampaň slibující volnější pravidla eurozóny, respektive - jak připomíná FAS - osvobození Italů z pozice „otroků Německa a Francie“.

Reklama
Reklama

Respekt 23/2018: Moudrost voliče

Angela Merkel v rozhovoru říká, že je připravena s novou italskou vládou debatovat, ale v otázce dluhů drží stejný postoj jako před lety k Řecku. „Solidarita mezi partnery v eurozóně by nikdy neměla přerůst v dluhovou krizi, spíš by měla spočívat v pomoci ostatním, aby si mohli pomoci sami,“ uvedla kancléřka v FAS. O tom, co přesně to má v případě Itálie znamenat, se má nyní jednat. Už v sobotu Merkel mluvila po telefonu s novým italským premiérem Giuseppem Contem, které pozvala do Berlína a slíbila mu další bilaterální jednání. Conte byl jmenován do funkce v pátek a s evropskými lídry se uvidí osobně už koncem týdne na summitu G7 v Kanadě.

Snímek obrazovky 2018-06-04 v 14.17.33

Rozhovor v FAS (shrnutí v angličtině je zde) lze zároveň brát i jako první veřejnou odpověď na již rok starý výkop k reformě EU, se kterým přišel loni po vítězných volbách francouzský prezident Emmanuel Macron. Kvůli patovému výsledku německých voleb loni na podzim a následnému dlouhému skládání nové německé vlády však zatím tyto loňské výzvy zůstaly bez odpovědi.

Angela Merkel nyní v FAS mluví o tom, že v rámci EU by mohlo vzniknout cosi jako obdoba Mezinárodního měnového fondu, přes který by státy ve finanční tísni mohly čerpat pomoc od ostatních. „Evropský měnový fond“ by mohl vzniknout transformací nynějšího Evropského stabilizačního mechanismu (ESF) zřízeného po řecké krizi. Pomoc by nicméně měla mít svoje limity.  „Umím si představit možnost úvěrové linky, která bude krátkodobá, například pětiletá. Tímto způsobem bychom měli být schopni ochránit země, které se kvůli mimořádným okolnostem dostanou do těžkostí,“ plánuje Merkel.

 

Kancléřka také počítá s tím, že Německo bude přispívat víc do příštího evropského rozpočtu po roce 2021 - a mluví o tom, že víc by měly přispívat všechny bohaté země, které jsou dnes v roli čistých plátců. V rámci nového rozpočtu by se pak podle ní měla osekat byrokracie při správě společné zemědělské politiky a mohl by vzniknout také společný investiční rozpočet v řádu nižších miliard eur.

Rozhovor je v tištěném vydání FAS uveden titulkem „Existenční otázky pro Evropu“.  Za tu hlavní Angela Merkel považuje nastavení imigrační a azylové politiky a ochranu vnějších hranic. V rozhovoru mluví o nutnosti sladit standardy pro udělení azylu a procedury na vnější hranici, zmiňuje také potřebu Marshallova plánu pro Afriku. Zemím jako Česko, které dává soustavně najevo, že v otázce imigrantů se nechce v rámci EU k ničemu zavazovat, Angela Merkel slibuje „flexibilní systém“, který přitom umožní jednat bez toho, aby některé země mohly společné kroky blokovat. O reformě imigrační politiky se má mluvit na červnovém summitu lídrů EU, nicméně podle Angely Merkel se těžko stihne do té doby dojednat řešení.

 

Italská banka UniCredit usiluje o sloučení s francouzskou Société Générale. S odvoláním na vysoce postavené zdroje v obou bankách o tom píše list Financial Times (FT). Pokud by sloučení proběhlo, znamenalo by to vznik nové, nejsilnější banky v mnoha evropských zemích. Kromě Německa a Itálie by šlo i o Českou republiku, kde by se změna projevila sloučením Komerční banky a zdejší pobočky UniCredit banky. Ty by v celkové sumě aktiv předčily dnešní tuzemskou jedničku ČSOB.

FT dávají nápad do souvislosti s francouzským ředitelem UniCredit Jean-Pierrem Mustierem. Ten si prý s touto myšlenkou pohrává již delší dobu, fúzí se údajně zabývají i šéfové SocGen. Zdroje FT nicméně zdůrazňují, že vzájemné debaty jsou zatím jen v úvodní fázi a žádná formální jednání zatím neproběhla. Celou akci údajně také brzdí složitá politická situace v Itálii.

Plán dává logiku vzhledem k obecné tendenci evropských bank ke sjednocení či alespoň ke zlepšení mezinárodní spolupráce. Hlavní motivací je narůstající tlak vycházející z porovnání s americkými bankami, které zažívají období mimořádného růstu. Mustier o nutnosti budovat větší evropské banky mluvil na veřejnosti již několikrát, naposledy minulý měsíc v Bruselu.  Podle FT je Mustier – někdejší šéf investiční divize SocGen – přesvědčen o tom, že obě banky by se v evropském měřítku dobře doplňovaly.

Před dotažením obchodu by ale bylo nezbytné překonat řadu velkých překážek. Kromě politiky a pravděpodobné nechuti Italů k cizím vlastníkům a manažerům jde také o ekonomické důvody. UniCredit se podle FT musí nejdříve vypořádat s nedobytnými úvěry v řádu miliard eur. Société Générale zase hledá dohodu s orgány vyšetřujícími zapojení banky do skandálu ohledně ovlivňování mezibankovní úrokové sazby LIBOR.  Ten byl mimochodem příčinou náhlého odchodu zástupce generálního ředitele Didiera Valeta v březnu tohoto roku.

Pro Mustiera by každopádně jakákoli forma aliance byla cosi jako „zmrtvýchvstání“, píší FT. Mustier už před deseti lety mohl cílit na vedoucí roli v Société Générale - a nyní po dvou úspěšných letech v UniCredit doufá ve vedoucí funkci v možné budoucí unii obou bank.