Na první pohled to nezní jako velká věda, ale pobyt na vzduchu prospívá zdraví. Jak píše webový magazín Quartz, existují vědecké důkazy, podle nichž pobyt v přírodě posiluje nejen psychiku, ale pomáhá lidem i po fyzické stránce.

Japonští akademici doložili, že sám pobyt v lese posiluje imunitu lidského organismu. Výzkum v letech 2004 - 2012, do kterého úřady investovaly čtyři miliony dolarů, zjišťoval prospěšnost japonského umění lesní terapie „šinrin-joku“.

Tato praktika se v angličtině překládá jako „lesní koupel“ a podle Quartzu de facto nejde o moc víc než právě o pobyt v lese. I to ale podle výzkumu stačí, aby se v těle posílila tvorba látek fungujících jako přirozený zabiják nádorových buněk. Důvodem je lesní vzduch plný takzvaných fytoncidů, což jsou látky, kterými se stromy brání proti škůdcům a jež pomáhají i lidem.

Jiná pozitiva ukázala studie zkoumající vliv lesa na lidskou psychiku. V ní vědci zkoumali duševní rozpoložení pěti set dobrovolníků - střídavě ve dnech, kdy si mohli, a nemohli dopřát procházku v lese. Výsledkem vcelku očekávatelně bylo zjištění, že pobyt mezi stromy snižuje podrážděnost a zvyšuje chuť do života, tím pádem les lze brát jako terapeutický prostor.

Třetím důvodem, proč vyrazit mezi stromy, je pozitivní vliv na mikroflóru v lidském těle. Je prokázáno, že půdní mikroorganismy mají na člověka pozitivní vliv - a že díky propojení imunitního systému s mozkem mohou pozitivně ovlivnit i mentální zdraví.

Přihlaste se k newsletteru a žádné Denní menu vám už neunikne

Přihlášením se k odběru souhlasíte se zpracováním osobních údajů, více informací.

Sledujte Denní menu na Twitteru @dennimenu

Desítky miliard eur, plynoucí dnes v rámci společného evropského rozpočtu do střední Evropy, by po roce 2020 měly téct spíš na jih, do zemí zasažených finanční a imigrační krizí. V neděli na to upozornil britský list Financial Times.

Odkazuje se na informace o tom, jak bude za měsíc vypadat výkop Evropské komise k začínající debatě o příštím rozpočtovém období 2021–2027. Součástí návrhu mají být výrazné změny – slovy FT „dramatic redesign“ – takzvaných kohezních fondů. A přes ně se v nynějším rozpočtu na roky 2014–2020 rozděluje 350 miliard eur podle principu, že bohatší části Unie pomáhají těm chudším.

Reklama
Reklama

Evropská komise – orgán fungující coby jakýsi domovník balancující zájmy mezi jednotlivými členskými státy – chce podle FT navrhnout konec dosavadní praxe, kdy se z kohezních fondů čerpalo podle bohatství jednotlivých zemí měřeného hrubým domácím produktem na hlavu. Nová měřítka mají být pestřejší, aby se bral ohled třeba na nezaměstnanost mladých lidí, úroveň vzdělání nebo migraci.

Zvláštní ohled by se měl brát na způsobilost, jak je kdo schopen s penězi naložit, což bude obnášet i kritéria jako vymahatelnost práva a odolnost proti korupci. Dokument, který reportéři FT měli možnost vidět, přímo zmiňuje odkaz na ctění evropských „hodnot“ - což je jasný vzkaz směrem do Polska nebo Maďarska, kde je Brusel s výkladem demokratických pravidel s místními lídry už roky ve sporu.

FT připomínají, že debata o novém rozpočtu bude zatížena brexitem, kvůli kterému v příští sedmiletce vypadne příspěvek Británie, takže peněz na rozdávání bude logicky méně. Evropský komisař pro rozpočet Günther Oettinger již upozornil, že bude třeba ušetřit kolem pěti až deseti procent. Země jako Řecko nebo Španělsko při posledních jednáních v roce 2013 přišly zhruba o 30 procent dřívějších peněz. Nyní se tedy může něčeho podobného dočkat střední Evropa včetně Česka.

Angela Merkel a Emmanuel Macron už dříve podpořili myšlenku, že společné peníze by měly víc směrovat do míst zatížených integrací uprchlíků, i když jde o bohaté státy jako Německo nebo Švédsko.

Facebook má za sebou krutý měsíc. Skandál s firmou Cambridge Analytica a tajným skenováním dat využitých posléze pro politickou kampaň otevřel mnoha lidem oči ohledně toho, jak intenzivně se v digitálním světě pracuje s jejich soukromím. Je přitom zvláštní, že se v této souvislosti skoro vůbec nemluví o Googlu, který toho o nás ví ještě mnohem víc.

„Google je v mnoha ohledech mnohem větší hrozbou – kvůli objemu informací, které shromažďuje, kvůli rozsahu toho, co je schopen sledovat, i kvůli času, který lidé stráví na jeho stránkách nebo s jeho aplikacemi,“ upozorňuje ve velkém článku na toto téma americký deník Wall Street Journal.

Text vyšel den předtím, než firma Alphabet, pod kterou značka Google spadá, zveřejní čtvrtletní výsledky. Čeká se, že čísla opět půjdou nahoru, mimo jiné právě díky schopnosti dobře vytěžit osobní data a informace pak dobře zpeněžit. „Musíme porozumět, jakou roli v tom Google hraje,“ píše přední americký ekonomický deník.

Podle autorů článku dělá Google řadu věcí podobně jako Facebook, na který se kvůli tomu snesla během posledních týdnů lavina stížností. Je například pravděpodobné, že přes takzvané „šedé profily“ sbírá data i o lidech, kteří u Googlu žádný profil nemají - a poskytují mu data jen tím, jak jeho služby používají bez přihlášení. Jedním z nástrojů je mimochodem služba Google Analytics, kterou používá takřka každá firma pro tvorbu statistik o návštěvnosti na svém webu.

Hlavně má však víc než miliarda lidí u Googlu svůj účet, přes který firma sbírá informace o tom, co kdo vyhledává a co na internetu dělá, co si instaluje za aplikace nebo kde se pohybuje. Mobily s Androidem automaticky archivují pohyb a málokdo tuto vymoženost vypíná – mapu s historií pohybu tak má k dispozici nejen Google, ale každý, kdo zná heslo k vašemu Google účtu.

GOOGLE
Autor: Globe Media / Reuters

Přes Google k lidem míří čím dál větší objemy reklamy  zacílené podle toho, kdo se do monitoru nebo na displej smartphonu právě dívá. Tříděním a prodejem těchto dat se jen v USA živí na čtyři tisíce firem, které „o nás vědí i to, co bychom možná byli raději, kdyby nevěděly – třeba jestli je žena těhotná, rozvedená nebo se snaží zhubnout,“ jak píše Wall Street Journal. Data se dají prodat pojišťovnám, obchodníkům nebo komukoli jinému, anebo se dají přes algoritmy Googlu použít k vyhledání dalších tisíců podobných lidí („look-alike audience“).

Žádná firma na světě pak nemá ohledně sběru dat k dispozici to, co Google přes svoje mobilní aplikace. Na světě už je přes dvě miliardy aktivních mobilních zařízení s operačním systémem Android, který je sice zadarmo, ale uživatelé nepřímo platí tím, že otvírají cestu k svému digitálnímu soukromí.

A to nejen Googlu, ale i dalším aplikacím, které člověk na Androidu používá – překvapivým příkladem byla právě jedna z afér Facebooku, který si dokázal z telefonů s Androidem vytáhnout i výpisy hovorů. V mnoha aplikacích jsou ovladače soukromí tak šikovně skryty (nebo manipulativně zobrazeny), že se sběrem dat člověk souhlasí, aniž si to uvědomuje.

Povinnost dát uživatelům jasně najevo, jaká data o nich kdo sbírá, je podstatou nové regulace vstupující v účinnost v EU od 25. května pod zkratkou GDPR. (viz Pravidla nového světa, Respekt 17/2018). Po aféře s Facebookem přibývá hlasů, aby se podobným směrem vydaly i Spojené státy.

„Řešení může být jednoduché – dát nám lepší nástroje k tomu, abychom jasně chápali, k čemu dáváme souhlas. Pokud je volba srozumitelná, leckdo nejspíš nebude mít se sdílením svých dat problém. Leckdo jiný ale rád odmítne,“ píše v závěru článku Wall Street s upozorněním, že taková odmítnutí pochopitelně znamenají negativní dopad na to, jak Google vydělává.