Týdeník The New Yorker připomíná jeden svůj starší text, k němuž stojí za to se vrátit. Jeho ústřední hrdinkou je mladá žena, která se narodila do „nejvíce nenáviděné americké rodiny“ - jak se přezdívá příbuzenstvu, jež tvoří většinu členů malé kansaské církve zvané Westboro Baptist Church (WBC).

Po církvi o zhruba sedmdesáti členech by nikdo nevzdechl, pokud by agresivně nešířila svůj značně problematický světonázor. WBC totiž mimo jiné hlásá, že všechno utrpení si Američané vysloužili „tolerancí teploušů“ - a tento svůj názor chodí členové církve sdělovat zejména lidem, které nějaké takové utrpení prožívají: od válek přes 11. září po přírodní katastrofy a nemoci.

Sdělují je pomocí transparentů, na nichž za tyto pohromy děkují Bohu. Pozornost nepřitáhli jen extrémním pohledem na věc, ale také proto, že stáli v centru veřejné debaty o hranicích svobody projevu. Když totiž k Nejvyššímu soudu před časem doputovala žaloba otce jednoho z vojáků, jehož pohřeb tihle fanatici narušili, soud se postavil na stranu WBC s tím, že svoboda projevu stojí nad osobní bolestí způsobenou tímto projevem.

Také Megan Phelps-Roper, vnučka zakladatele církve, homofobní pohled své rodiny přijala a dál šířila coby příslušnice mladé generace na nových médiích. Od roku 2009 měla na starosti twitterový účet církve a zprvu dělala pověsti WBC čest. Postupem času nicméně začala nenávistné tweety kořenit humorem (jakkoliv to nezní příliš uvěřitelně) a popkulturními narážkami. Přestože církev žije z pobouřených reakcí, které její činnost vyvolává, Megan měla stále sílící pocit, že ve virtuálním prostředí jim naopak pomůže, když budou vstřícnější.

Rovněž navázala bližší vztah s několika uživateli a skrze jejich twitterové účty, na nichž se politické názory střídaly s fotkami dětí a nedělních obědů, v oponentech „začala vidět lidi“, jak řekla New Yorkeru. Přátelské debaty s dalšími uživateli ji pak přiměly více přemýšlet nad doktrínou své církve a jejími zjevnými nesrovnalostmi. Zároveň se však tyto diskuse staly terčem kritiky ze strany jejích příbuzných, kterým se zdálo, že je příliš přátelská a příliš otevřená zvrhlé kultuře. A když se Meganina vlastní matka zaradovala při pohledu na fotku podvyživeného somálského dítěte, která ji samu přivedla k slzám, uvědomila si mladá žena rozpor mezi jejím vlastními pocity a tím, co hlásají její příbuzní.

Po dlouhém a bolestivém procesu tak nakonec Megan z církve odešla i se svojí sestrou Grace. Chvíli zvažovala život v ústraní, nakonec se však rozhodla veřejně vysvětlit svoje rozhodnutí a odčinit bolest, kterou způsobila. Příběh má tak dobrý konec, ač samozřejmě nenese univerzální poselství o tom, že všechny nenávistné fanatiky změníte, když s nimi přátelsky a trpělivě budete mluvit.

https://www.youtube.com/watch?v=bVV2Zk88beY

Reklama
Přihlaste se k newsletteru a žádné Denní menu vám už neunikne

Přihlášením se k odběru souhlasíte se zpracováním osobních údajů, více informací.

Sledujte Denní menu na Twitteru @dennimenu

Pornoherečka Stephanie Clifford podle webu NBC News nabízí, že vrátí 130 tisíc dolarů, která dostala za mlčení o vztahu s Donaldem Trumpem, aby mohla o všem promluvit a zveřejnit všechny inkriminované SMS i videa.

Clifford známá v branži jako Stormy Daniels se o minulosti s Trumpem zmínila v rozhovoru pro bulvární magazín InTouch už v roce 2011. Měla prý se současným americkým prezidentem milenecký poměr v roce 2006 a 2007 – krátce poté, co jeho žena Melanie porodila jejich první dítě. Vše začalo, když ji Trump na golfovém turnaji konaném v roce 2006 v Nevadě pozval k sobě na pokoj.

Reklama
Reklama

O svůj příběh podělit chtěla už dřív, ale byla vázána dohodou o mlčenlivosti, kterou na základě pokynů Trumpova advokáta Michaela Cohena podepsala jen pár dní před prezidentskými volbami v roce 2016 (proti Trumpovi tehdy vystoupilo několik žen). Trump jí zprostředkovaně za mlčenlivost měl zaplatit 130 tisíc dolarů a Cohen se ji prý snažil udržet stranou ještě letos v únoru, kdy jí nabízel více peněz.

Jenže Stephanie Clifford na začátku března podala žalobu, ve které tvrdí, že smlouva uzavřená před volbami je neplatná. Podle žaloby Donald Trump smlouvu nikdy nepodepsal (v textu smlouvy vystupoval pod krycím jménem David Dennison). Navíc pak Trumpův advokát podle pornoherečky porušil smluvní podmínky, když v rozhovoru pro The New York Times potvrdil, že za mlčenlivost dostala peníze. Zároveň Cohen tvrdí, že peníze nepocházely z Trumpových účtů ani z jeho kampaně. Na původ platby totiž úřady upozornila nezisková organizace  Common Cause.

Bílý dům každopádně zprávy o jejich vztahu odmítá. Podle listu NY Times se zároveň Trumpovi právníci snaží zabránit tomu, aby stanice CBC v neděli vysílala v pořadu 60 minut již natočený rozhovor se Stephanií Clifford.

Britský The Economist uvádí, že na webové stránce Pornhub, kterou každý den navštíví přes 64 milionů návštěvníků, byla loni její přezdívka Stormy Daniels vyhledávána 2500× denně. Po podání žaloby na Trumpa vzrostlo toto číslo o 300 až 600 procent. „Nikdy to nebylo o penězích ani slávě,“ namítá její advokát Michael Avenatti pro NBC. "Moje klientka chtěla vždycky říct pravdu. Američané by měli mít možnost rozhodnout, kdo je upřímný a kdo jim lže. A to chce naše žaloba.“

Reklama

Britská premiérka Theresa May v pondělí velmi tvrdě obvinila Rusko z chemického útoku na území Spojeného království a dala Moskvě ultimátum do úterního večera. Ruská vláda má věrohodně vysvětlit, zda v případě pokusu o vraždu Sergeje Skripala a jeho dcery Julie zaútočila ona sama, nebo ztratila kontrolu nad svým arzenálem chemických zbraní a ty padly do rukou jiné strany. Podle zjištění expertů z ministerstva obrany byl totiž bývalý dvojitý agent napaden látkou ze skupiny chemických zbraní známých pod názvem Novičok vyvinutých právě Ruskem. Jde nervově paralytické látky na bázi fosforu – a jsou pět až osmkrát účinnější než látka označovaná XV, použitá vloni pravděpodobně Severní Koreou k likvidaci bratra nejvyššího vůdce Kim Čong-una.

Podle Financial Times se jedná o „jednu z největších krizí ve vztazích Velké Británie s Ruskem“. Britská premiérka pohrozila odvetnými opatřeními v případě, že Rusko “nebude do úterního večera věrohodně reagovat”. Británie by v takovém případě pokus o atentát, při němž byla ohrožena široká veřejnost, považovala za “nezákonné použití síly ze strany ruského státu proti Spojenému království”.

Jak ale vlastně může Británie reagovat? A jak zareagují britští spojenci v NATO, především samozřejmě Spojené státy? Podle analytika Mathieua Bouleguea z think tanku Chatham House citovaného zmíněným britským deníkem Rusové rozhodně na britské ultimátum reagovat nebudou.

https://www.youtube.com/watch?v=THF2HG9LQGI

Británie se může odvolat na článek 4 smlouvy o NATO a požádat o setkání všech členských států, na nichž proběhnou konzultace. Může také požádat členské země EU, aby podpořily další úzkou bezpečnostní a obrannou  spolupráci s Brity navzdory Brexitu. Británie může také schválit tzv. Magnitského zákon, který by jí - podobně jako Spojeným státům - umožnil zmrazit majetek a zneplatnit víza těm občanům ruské národnosti, kteří jsou obvinění z porušování lidských práv.

Další možností jsou omezení činnosti ruských společností, především bank Sberbank a VTB, které se již nyní potýkají s obtížemi v důsledku sankcí kvůli zásahu Ruska na Ukrajině. The Guardian popisuje další možnosti odvety spojenců:  rozmístění většího množství jednotek NATO v blízkosti běloruských hranic, urychlení programu přechodného přijetí Ukrajiny do NATO a podobné programy pro země na Balkáně. Británie může rovněž označit Rusko jako zemi podporující terorismus, což by mohlo vést k dalším jednostranným sankcím.

Deník The Washington Post konstatuje, že první reakce Bílého domu rozhodně neodrážela naléhavost, s níž vystoupila v Londýně tamní premiérka. Prezidentova mluvčí Sarah Huckabee Sanders pouze prohlásila, že Spojené státy stojí na straně Velké Británie, ale odmítla komentovat roli, kterou v případu Rusko sehrálo. O něco později na novou situaci reagoval ministr zahraničí Rex Tillerson, podle nějž za útokem “zjevně stojí Rusko” - a prohlásil, že toto zjištění “vyvolá reakci”. Později ještě přitvrdil a dodal, že podobné útoky – tedy pokusy o vraždu soukromých osob na půdě suverénní země - nemají ospravedlnění v žádné situaci. „Jsme pobouřeni tím, že se Rusko podle všeho opět takového jednání dopouští. Rusko zůstává nezodpovědným zdrojem nestability ve světě - od Ukrajiny až po Sýrii a nyní také ve Spojeném království. Jedná bez ohledu na suverenitu jiných zemí a životy jejich občanů,” řekl.

The Washington Post nicméně píše, že zatím není vůbec jasné, zda se ke svému ministrovi připojí také prezident Trump. Ten je známý tím, že již dříve zpochybňoval zjištění tajných služeb, především v jejich tvrzení, že Rusko aktivně zasahovalo do průběhu amerických prezidentských voleb.

Deník The New York Times pak ve svém editorialu upozorňuje, že Putinovi zatím procházely drzé útoky v Sýrii i na Ukrajině – ale tentokrát si prý napadení členské země NATO vyžaduje skutečně důraznou reakci jak organizace samé, tak především USA. Rusko si muselo být dobře vědomo, že Britové původ látky odhalí a že o pachateli nebude pochyb. Atentát je tak zřejmě cynickým vzkazem Putina do vlastních řad. Ruský prezident již před lety veřejně prohlásil, že “zrádci na své činy dojedou. Zradili své přátele, spolubojovníky. Ať za svou zradu dostali cokoliv, svými zlaťáky se nakonec zalknou“.

https://www.youtube.com/watch?v=DU8s9j8eZDY

Reklama