Británie se připravuje na tvrdý brexit a Brusel na tvrdá jednání o novém evropském rozpočtu. Lídři EU včetně českého premiéra Andreje Babiše se v pátek sejdou na summitu a hlavním tématem bude financování Evropské unie v letech 2021-2027.

Dosud se hlavní bitva odehrávala mezi Británií, která vždycky chtěla platit co nejméně a chtěla co nejvíce vrátit v rámci rabatu, a zbytkem klubu. Tentokrát bude stěžejní přetahovaná mezi čistými plátci do eurorozpočtu a čistými příjemci. Do druhé skupiny spadají bývalé postkomunistické státy včetně Česka - a ty si musí rozmyslet několik věcí, jak upozorňuje server Politico. 

Zaprvé, jak si celkově zajistit obdobný balíček peněz jako doposud. Odchodem Britů z EU zůstane v evropské kase díra zhruba třinácti miliard eur a zájmem chudších států by mělo být tohle manko vyrovnat vyššími příspěvky bohatých zemí. Nejen pro prostý fakt, že víc peněz v celkovém balíčku znamená více peněz chudším zemím. Ale také ze statistických důvodů. Odchodem Británie EU relativně zchudne a relativně bohatší země se stanou nominálně ještě bohatšími. Kouzlo nového přepočtu by přitom nejvíce uškodilo těm postkomunistickým zemím, které se nejvíce blíží západnímu průměru, což jsou Slovinsko a Česká republika. Zdejším zájmem je tedy spíš větší než menší evropský rozpočet.

Největší a nejbohatší členský stát, Německo, už ústy své kancléřky řeklo, že je ochotno přispět víc. Angela Merkel však zároveň upozornila, že státy, které chtějí od ostatních peníze, musí být solidární v otázce migrace. To je jasná narážka na země V4, které odmítají přijmout na své území běžence přidělené v rámci uprchlických kvót. I tady si bude muset země dobře rozmyslet svoji strategii.

Českým parlamentním a prezidentským volbám dominovalo téma migrace. Země by proto měla souhlasit s tezí Angely Merkel nebo francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, že nový eurorozpočet má výrazně přidat na ostrahu vnějších hranic EU a ubrat dosavadním prioritám, zemědělství (tomu především) a strukturálním fondům na pomoc chudším regionům. Ty dnes zaujímají 41, respektive 46 procent rozpočtu přesahujícího každoročně 150 miliard eur. A z agrárního balíčku a ze strukturálních fondů Česko nejvíce tyje: ze stávající kasy do roku 2020 čerpá až 22 miliard eur a drtivou většinu představují peníze českým regionům a pro české farmáře.

Tuzemské drama tím ovšem nekončí. Zvažované snížení zemědělských dotací by se relativně nejvíc dotklo velkofarem hospodařících na tisícovkách hektarů. Svojí velikostí se unijnímu průměru zcela vymykají agropodniky jen ve třech zemích z budoucích sedmadvacítky - na Slovensku, na východě Německa a v Česku. Obrům mezi velkofarmami hrozí, že přijdou o 23 až 43 procent evropských dotací oproti současnému stavu. A ty české budou první na ráně, protože v kategorii obrů má několik šampionů včetně bývalého holdingu premiéra Andreje Babiše, firmy Agrofert.

Víc peněz ale pořád teče českým krajům. Vláda si proto bude muset rozmyslet, do které skupiny států chce v budoucím vyjednávání patřit. Zda k zemědělcům, nebo k zastáncům eurofondů. Při podobných dilematech v minulosti zkoušeli Češi sedět na dvou židlích, ale to se úplně nevyplatilo. Byla to na našince příliš vysoká hra.

 

Reklama
Přihlaste se k newsletteru a žádné Denní menu vám už neunikne

Přihlášením se k odběru souhlasíte se zpracováním osobních údajů, více informací.

Sledujte Denní menu na Twitteru @dennimenu

Hodně symbolické tíhy pro současné Spojené státy s sebou přináší Black Panther – přelomový hollywoodský trhák s africkým hrdinou v čele, většinově černošským hereckým obsazením a afroamerickým režisérem. To vše doplňuje výrazný soundtrack, který pro film sestavil nejsilnější hlas současného společensky angažovaného rapu, Kendrick Lamar.

Kolekce písní filmem inspirovaných i těch, které v něm zaznějí, zcela vědomě a unikátně kombinuje hlasy rapperů amerických s africkými. To vše vyplývá z logiky filmu, který pojednává o vyspělém, soběstačném a především kolonialismem nepoznamenaném africkém království.

Reklama
Reklama
Reklama

https://www.youtube.com/watch?v=VwAnsAUYnw4

Okamžitě po vydání se soundtrack katapultoval na první místo amerického žebříčku Billboard. Album zároveň, jak je u Lamara zvykem, vypráví jiný, paralelní příběh. Jak to popisuje Jon Parles v recenzi pro The New York Times, ve skladbě Seasons se mimo jiné tísnivě rapuje o současné zkušenosti života černošské menšiny, který je definován institucionalizovaným rasismem, chudobou a násilím: „To nejsou problémy, které by dokázal vyřešit superhrdina, natož píseň. Kdyby ale Black Panther stál o jednoduchý komiksový eskapismus, nepozval by si Lamara.“

Při této příležitosti připomínáme recenze Respektu na předchozí Lamarovy desky - To Pimp a Butterfly (2015) a loňskou desku DAMN - a komentář Budeme v pořádku.

https://www.youtube.com/watch?v=xjDjIWPwcPU

 

Reklama

Autorka tohoto menu minulý týden v textu o Facebooku napsala, že firma po bolestném a dlouhém procesu dospěla k poznání, že v šíření fake news a dezinformací hrála mnohem větší roli, než si byli její čelní představitelé - včetně otce-zakladatele Marka Zuckerberga -  byli dříve připustit.  Americký deník The New York Times nicméně nyní ukazuje, že to tak stále úplně neplatí.

List analyzoval sérii tweetů, jimiž viceprezident Facebooku odpovědný za reklamu Rob Goldman reagoval na obvinění vznesená vyšetřovateli FBI, kteří zkoumají vliv Ruska na předloňské prezidentské volby. Tým v čele se zvláštním vyšetřovatelem Robertem Muellerem z toho minulý pátek obvinil třináct lidí, dvě firmy a jednu organizaci, tzv. trolí farmu z Petrohradu, kde také několik z obviněných pracuje.

Goldman tweetoval, že většina „protrumpovských“ a „anticlintonovských“ reklam, které Rusové zadali, byla na sociální síti zveřejněna až po volbách - což je informace, kterou prý média většinově ignorovala, protože jim nesedí do narativu o snaze manipulovat výsledek voleb. A dále, že cílem oněch reklam ve skutečnosti nebylo ovlivnění voleb, nebo že firma o všem řádně informovala Kongres i „americký lid“.

Čtěte také: Mark dá letos Facebook do pořádku

Váhu jeho prohlášení dodali nejen kolegové z vedení firmy, ale zejména prezident Donald Trump, který tweetoval, že lze jen „těžko ignorovat fakta“ pocházející od viceprezidenta Facebooku - a že jde o další důkaz, že Rusko se nepokoušelo volby ovlivnit, což sám Trump ostatně dlouhodobě odmítá. Zároveň to prezident využil k dalšímu útoku na seriózní novináře, které opětovně nazval „skutečnými fake news“.

Reportéři NYT teď ověřili Goldmanovo tvrzení tweet po tweetu a jakkoliv většina tvrzení měla reálný základ (a některá byla pravdivá), přišli zároveň na řadu nesrovnalostí. Kongresu sice Facebook opravdu předal ruskými subjekty zadané reklamy, ale nikoliv přímo veřejnosti (jejich ukázky následně zveřejnil až parlamentní výbor). Větší část reklam skutečně byla zveřejněna až po volbách, ale většina to není příliš velká – je 56 procent, takže 44 procent z nich prolétlo sociální sítí a zasáhlo miliony lidí už před výběrem hlavy státu. A média tuto informaci neignorovala, naopak o ní informovaly hlavní tituly od Reuters po CNN.

https://twitter.com/robjective/status/964680125064273921

Goldmanovo tvrzení, že se Rusko skrze různé subjekty nepokoušelo ovlivnit volby, pak přímo rozporují závěry týmu vyšetřovatelů FBI.  A NYT k tomu dodávají, že ovlivňování se nedělo jen skrze reklamy, ale také skrze působení trollů přímo v prostoru sociální sítě – ve skupinách či na zdech uživatelů. Pravdivě naopak Goldman informoval třeba o krocích, které firma podnikla, aby podobné situaci napříště zabránila – nově vyžaduje ověření u zadavatelů politické reklamy a zpřístupňuje tento druh reklamy všem, aby byla možná veřejná kontrola. Firma skutečně zavedla systém, v němž identitu zadavatelů ověřuje z části software a z části lidé. Z obvinění vyšetřovatelů vyplývá, že část obviněných Rusů používala falešné americké identity.

List pak materiál doplňuje komentářem, který se ke Goldmanovým tweetům staví kriticky, přestože viceprezident později některá vyjádření upravil. Podle autora komentáře jeho postoj každopádně ukazuje, že vedení firmy si stále plně neuvědomuje (nebo nechce veřejně přiznat) skutečnou roli, již Facebook hrál v šíření fake news. „Část firmy vidí sebe sama jako banku, kterou vykradli, spíše než jako architekta, který tuto banku navrhnul bez sejfů, bez alarmů a bez zámků na dveřích. A který se pak tváří překvapeně, když ji přepadnou lupiči,“ konstatuje.

Jednotka novozélandského námořnictva, tři policejní psi, deset speciálně vycvičených rangerů, a dokonce jedna ministryně tamní vlády. Tahle skupina v těchto dnech vyráží z Nového Zélandu na sedm set šedesát kilometrů vzdálené Ostrovy Protinožců, aby se přesvědčila, jestli na nich přežily kolonie myší a jak jsou početné.

Před půldruhým rokem se speciální novozélandský tým pustil do světově unikátního projektu, když se rozhodl vyhubit nenápadného hlodavce, který decimoval faunu a flóru na chráněných antarktických ostrovech. Helikoptéry tehdy na plochu dvou tisíc hektarů shodily šedesát pět tun návnady na bázi obilovin, aby populaci zhruba dvou set tisíc myší vylákaly z děr. Lovu myší se pak v průběhu téměř osmdesáti dnů věnoval třináctičlenný novozélandský tým ochranářů, zoologů a lovců.

Mapa Antipodes Islands

Zní to krkolomně, ale je to tak, jak popisuje britský The Guardian. Kvůli zachování unikátních biotopů totiž nemohl být nad ostrovy shozen jed, a tak se vyloděný tým musel popasovat s takzvanou milionovou myší tím, že nejprve shodil návnadu, pak nainstaloval speciální pastičky a ty následně sbíral.

Teď jedou Novozélanďané zkontrolovat, kolik myší – které v tamním systému nemají predátora -  přežilo. A zda stále představují hrozbu pro svoje okolí. “Pokud by jen několik myší přežilo, zřejmě jich bude nyní dostatečný počet na to, abychom je zaznamenali a rozhodli se, jak postupovat,” citoval britský list ministryni pro udržení přírodního bohatství Eugenii Sage, která je členkou výpravy.

Myši jsou na Ostrovech Protinožců, anglicky Antipodes Islands, jedinými savci; dostali se tam zřejmě na ztroskotaných mořeplaveckých lodích. Podle novozélandských ochránců přírody se živí albatrosími mláďaty, ničí tamní vegetaci a ohrožují ojedinělé druhy hmyzu.

Mise by to měla být dobrodružná od samého počátku. Už jen proto, že dostat se myším do jejich bydliště bude výzva. Novozélanďané budou muset mimo jiné vyšplhat osmnáctimetrové útesy, aby se ocitli v centru kolonie.

https://www.youtube.com/watch?v=C_P4kzIk390

https://www.youtube.com/watch?v=OI4Fysevvas

Reklama