Ukrajinsko-gruzínský politik Michail Saakašvili už je zase ve světě. Respektive mimo Ukrajinu: tamní policie jej v Kyjevě zatkla a posadila na letadlo do Varšavy. Polsko Saakašviliho na své území přijalo – což nebylo tak jisté. Saakašvili je sice gruzínský exprezident, ale gruzínské občanství nemá, přišel o ně při žádosti o ukrajinské občanství, aby se mohl stát gubernátorem Oděsy a spojencem ukrajinského prezidenta Petra Porošenka (a aby unikl trestnímu stíhání za zneužití pravomoci, které mu v Gruzii hrozí).

Ale poté, co se s Petrem Porošenkem rozhádal, označil ho za korupčníka, a vlastně tak trochu Putinova spojence, přišel i o to ukrajinské (oficiálně kvůli formálním nedostatkům v již uznané žádosti o občanství). Je teď člověkem bez státu, ale Polsko jej přijalo díky Saakašviliho manželce, která má nizozemské občanství.

Že směřoval do Polska, je od Porošenka jistým způsobem vstřícné gesto. Saakašvili také mohl letět do Tbilisi. Ale věcně to dává smysl: z Polska totiž Saakašvili na Ukrajinu v září minulého roku naposledy přijel. Už bez občanství pěšky překonal hranici, přičemž několik desítek jeho stoupenců u toho přepralo celníky, kteří Saakašvilimu ve vstupu bránili.

Od září až do pondělka Saakašvili proti Porošenkovi mohutně agitoval v rámci své strany Hnutí nových sil. Organizoval říjnové obsazení náměstí před parlamentem, byl několikrát dramaticky zatčen (a následně propuštěn), ovšem jeho význam tak spektakulární není. Jeho hnutí je sice vidět, ale podpoře obyvatel v průzkumech se netěší. Když byl Saakašvili tentokrát zatčen a vyhoštěn, žádná velká demonstrace na jeho podporu se nekonala. Gruzínský reformátor je každopádně nyní ve Varšavě  - co plánuje dál, není zřejmé.

Čtěte také: Slavný, schopný, nechtěný

Reklama
Přihlaste se k newsletteru a žádné Denní menu vám už neunikne

Přihlášením se k odběru souhlasíte se zpracováním osobních údajů, více informací.

Sledujte Denní menu na Twitteru @dennimenu

Kauza Harveyho Weinstena zdaleka nekončí. Někdejší nejmocnější muž Hollywoodu zmizel před měsíci na terapeutický pobyt na luxusní kliniku v Arizoně, nicméně jeho oběti, police ani státní zástupci na něj nezapomněli.

Jednak se dále rozrůstá již tak obsáhlý seznam žen, které promluvily o jeho chování.  Momentálně se jejich počet blíží osmdesátce. Naposled prolomila mlčení Uma Thurman, hvězda řady filmů z jeho produkční společnosti Miramax, která pro deník The New York Times popsala několik situací, v nichž se s producentem ocitla a které důvěrně známe z výpovědí jiných žen: pracovní schůzka, jejíž dynamika se prudce promění, když si Weintein svlékl župan, a následné jednání, během něhož ji povalil na postel, nalehnul na ni a „dělal všechny možné nepříjemné věci“. Thurman mluvila také o výčitkách svědomí, které cítí vůči všem ženám, které Weinstein napadal po ní. „Také kvůli mně se ty mladé ženy dostaly do situace, do které se dostaly,“ řekla.

Reklama
Reklama

Co se rovněž rozrůstá, je počet měst, v nichž tamní policie Weinsteina vyšetřuje kvůli podezření ze znásilnění – po Londýně, New Yorku a Beverly Hills začala producenta vyšetřovat také policie v Los Angeles, jak bez dalších podrobností informoval magazín The Hollywood Reporter. Vyšetřování zatím nedospělo ke konkrétnímu závěru, přestože newyorská policie už na podzim tvrdila, že by Weinsteina zatkla, pokud by byl ve městě.

Tento týden se přidal stát New York, jehož vrchní státní zástupce Eric T. Schneiderman oznámil, že podal žalobu na Weinsteinovu firmu a její zakladatele, jímž je kromě Harveyho ještě jeho bratr Bob. Předcházelo tomu čtyřměsíční vyšetřování, během něhož vyšetřovatelé mluvili s desítkami bývalých i současných zaměstnanců společnosti. Na základě jejich výpovědí dospěl Schneiderman k závěru, že firma porušila řadu zákonů platných ve státě New York – zejména týkajících se sexuálního obtěžování na pracovišti a obecně ochrany zaměstnanců. Podle některých médií to může být definitivní zlom v případu, který může Weinsteinovi skutečně uškodit - i když už teď čelí řadě žalob.

Naomi Campbell a Harvey Weinstein
Naomi Campbell a Harvey Weinstein • Autor: Bestimages, Profimedia

Krok je totiž interpretován jako komplikace pro plánovaný prodej firmy, který měl být finalizován tuto neděli. Zájem o firmu měla skupina investorů, která za ni nabízela 275 milionů dolarů (a byla ochotna ji převzít také s dluhem ve výši 225 milionů dolarů). Právnička zastupující investory oznámila, že noví majitelé se chystali zřídit speciální fond pro odškodnění obětí a zahájit novou éru v historii. Harvey Weinstein, který společně s bratrem Bobem vlastní 42 procent společnosti, by za prodej nedostal nic, což je pozoruhodná skutečnost, která není v textu vysvětlena.

Pokud k prodej kvůli žalobě nevyjde, píší NYT, je Weinsteinova firma téměř jistě odsouzena k bankrotu. Což je jeden z důvodů, proč nebyla žaloba přijata s všeobecným jásotem. Pokud firma zkrachuje, bude obtížné odškodňovat oběti, upozorňuje komentář rovněž otištěný v The New York Times.

Žaloba popisuje „toxické prostředí“, které Weinstein ve své firmě vytvořil. Nešlo jen o sexuální obtěžování, kterému vystavil řadu svých (zejména mladých a začínajících) zaměstnankyň, ale také o zneužívání dalších zaměstnanců k tomu, aby mu v jeho sexuálním predátorství „asistovali“ (jeho asistentky byly kupříkladu přítomny schůzkám s mladými herečkami, aby je uklidnily, pak nicméně vyklidily pole) nebo o vyhrožování („Zabiju tebe, zabiju tvoji rodinu,“ řekl několika zaměstnancům). Společnost je žalována výslovně také proto, že vedení prokazatelně vědělo léta o tom, že Weinstein obtěžuje zaměstnankyně, přesto s tím nic neudělalo.

Nečinnost FBI v kauze lékaře gymnastek ukazuje, proč je potřeba #MeToo

 

 

 

 

 

 

Reklama

„Vím, že je to zklamání,“ komentovala Angela Merkel rozhodnutí, na základě kterého dostane sociální demokracie (SPD) v koaliční vládě silný post ministra financí, píše britský The Guardian. Ten byl součástí ústupků, které musela německá kancléřka a její CDU při vyjednávání udělat. V listopadu se nezdařil původní plán sestavit „jamajskou“ vládu se zelenými a FDP – a situace se po dlouhém jednání zdála politicky zablokovaná.

Minulý týden však nakonec kancléřka dohodla spolupráci s SPD, koaličním partnerem z předešlé vlády. Kromě ministerstva financí kancléřka ustoupila i z některých požadavků týkající se Evropské unie. Nicméně odmítla tvrzení, že tyto ústupky oslabily její pozici ve straně. „Bylo to zcela vědomé rozhodnutí, říci v jednu chvíli během vyjednávání ´ano´.“

Jak navíc poznamenala, její konzervativci schválili celkové směřování politiky, takže si nový ministr financí „jednoduše nebude moci dělat, co bude chtít“. Podobu koaliční dohody přesto někteří členové CDU kritizují, ústupků bylo prý až příliš. Angela Merkel si však za finální podobou stojí. ,,Byl to krok v zájmu celého Německa,“ dodala. Jinak prý hrozilo, že čtyřletou koaliční dohodu téměř půl miliónů členů SPD neschválí ve vnitrostranickém referendu, jehož výsledky budou známy 4. března. Jestli ji přesto sociální demokraté odmítnou, Německo nejspíše čekají nové volby.

Na otázku, zda plánuje každopádně v příštích volbách představit svého nástupce v čele CDU, jen podotkla, že chce dát prostor mladé generaci – ta by měla podle kancléřky výrazněji obsadit ministerské pozice v obnovené koalici s SPD. ,,Je na čase ukázat, že můžeme začít s novým týmem. Ve vládě máme šest ministrů a z mého pohledu musíme zajistit, aby se nevybírali pouze lidé na šedesát, ale i ti výrazně mladší,“ dodává Merkel.

Reklama