sobota 13. 1. 2018

Denní menu

Komentovaný výběr toho nejzajímavějšího ze světových médií od pondělí do soboty.

„Bylo to jako chemický polibek,“ popisuje švýcarsko-britský novinář Johann Hari okamžik, kdy poprvé ještě jako teenager polkl tabletu antidepresiv. Okamžitě pocítil úlevu, ovšem po několika měsících se jeho bolest opět vrátila. Následovalo zvýšení dávky z 20 miligramů účinné látky na 30 miligramů. A pak ještě, dokud se nedostal na 80 mg, kde setrval po několik let, aniž se však depresí zcela zbavil. Začal se ptát sám sebe: Jak je možné, že mám stále deprese, i když dělám naprosto vše, co mi lékaři radí? Zjistili mi nižší hladinu serotoninu v mozku, zvyšují mi ji – ale já se přesto stále cítím mizerně.“

Tahle otázka odstartovala pátraní, které Hari popisuje ve své čerstvé knize Lost Connections: Uncovering the Real Causes of Depression – and the Unexpected Solutions. Výňatek z ní přináší deník The Guardian. Hari poukazuje na prudce rostoucí spotřebu antidepresiv v západním světě – v Británii se za posledních deset let polykají v dvojnásobném množství, každý jedenáctý člověk tu bere prášky, aby se srovnal se svými pocity. Podle Hariho to nemůže souviset jen chemickou nerovnováhou v mozku, to by byla zvláštní epidemie - musí to mít spojitost s celkovým stylem života, který vedeme.

Novinář procestoval celý svět, hovořil s předními vědci, ale také s lidmi, které překonali depresi nečekanými způsoby – od Amišů v Indianě po obyvatele brazilského města, kde zakázali reklamu. Hari si všímá nejen toho, jak farmaceutický průmysl manipuloval s daty, aby výsledky léčby pomocí antidepresiv působily úspěšněji, než tomu ve skutečnosti bylo. Popisuje také to, že lidé mají jisté psychologické potřeby – pocit, že někam patří, že jsou v něčem dobří a že jejich budoucnost je jakžtakž zajištěná. Tyto potřeby se ale na Západě nedaří naplnit – proto lidé propadají depresím a úzkostem. A týká se to především práce.

Gallupův ústav provedl v letech 2011 až 2012 zevrubný výzkum týkající se práce, z nějž vyplynulo, že 87 procent lidí není ve svém zaměstnání spokojeno. Další výzkum zase přinesl překvapivý výsledek, že vyšší hladiny stresu v práci nemají pracovníci na vedoucích pozicích, kde by člověk čekal vyšší tlak a odpovědnost, ale naopak ti na místech podřízených, kteří nemají práci pod kontrolou a mají omezený vliv na to, co budou dělat. Právě práce bez hlubšího smyslu a spoluodpovědnosti je jeden ze zásadních faktorů pro zvýšenou úzkost, nespokojenost a depresi.

Hari to ilustruje na půvabném příkladu. Skupinka lidí z baltimorského obchodu a opravny kol byla dlouhou dobu nespokojená s podmínkami na pracovišti. Pouze poslouchali nařízení svého šéfa. Když to bylo už neúnosné, rozhodli se založit si vlastní podnik Baltimore Bicycle Works – ovšem s tím, že firmičku budou řídit demokraticky. Všechna rozhodnutí se budou řešit kolektivně a sdílet se budou ty nejpodřadnější i nejlepší činnosti. Individuální práce se příliš nezměnila, opravovali kola předtím a opravují je i nyní, ale ve firmě vládne mnohem lepší atmosféra bez úzkosti, frustrace a ponižování, k němuž obvykle svádí vertikální struktura.

Reklama
Přihlaste se k newsletteru a žádné Denní menu vám už neunikne

Přihlášením se k odběru souhlasíte se zpracováním osobních údajů, více informací.

Sledujte Denní menu na Twitteru @dennimenu

Kouzlo malé Havany nebo lesk South Beach láká do Miami každoročně okolo 15 milionů turistů. Velké procento ruských těhotných žen však do těchto míst nepřijíždí za slunečnými plážemi a divokými večery v nočních klubech. Důvodem je americké občanství, které tu jejich novorozenec okamžitě po porodu získá. Mít dítě narozené v Miami je v Moskvě známka vysokého statusu.

Tuto zprávu pod titulkem Birth tourism brings Russian baby boom to Miami přináší server televizní stanice NBC News. Reportáž se týká mladých matek, které jsou ochotny zaplatit několik desítek tisíc dolarů a podstoupit třeba i několikaměsíční odloučení od domova. Proč? „Americký pas je pro dítě obrovské plus,“ říká jedna z tázaných rodiček.

Reklama
Reklama

Miami zažívá trend, který rozpoutaly už před lety v jižní Kalifornii čínské matky, a v zásadě jde o legální praxi. Přesná čísla této turistiky za porody nejsou k dispozici, ale odhaduje se, že cizincům se v USA ročně narodí 36 tisíc dětí. Přitom Florida hlásí, že počet novorozenců, kteří mají za rodiče lidi z jiných zemí než ze Spojených států, vzrostl na jejím území od roku 2000 o 200 procent.

Rusové mají v Miami silné zázemí a porody se tu organizují přes profesionální agentury, které nastávajícím matkám pomáhají s vyřízením víz, cestou, zajištěním ubytování a lékařské péče. Cena této služby se podle míry luxusu pohybuje mezi 50 až 100 tisíci dolary.

Dítě narozené ve Spojených státech automaticky získává celoživotní právo žít a pracovat v zemi; nehledě na to, že při dosažení věku 21 let může pomoci svým rodičům sponzoringem jejich žádosti o americkou zelenou kartu. Což je pravidlo, proti němuž prezident Donald Trump vystupuje již od svého zvolení: spojuje jej s terorismem a považuje jej za „největší magnet pro ilegální imigraci“.

Místo extrémistů a ekonomických migrantů, vůči nimž se obrací nesnášenlivost, však této možnosti - jak je vidno - nejvíc využívají bohaté elity. Celý příběh má pak ještě zajímavý twist. Novinářům se totiž podařilo zjistit, že to jsou právě nemovitosti, které nesou Trumpovo jméno, jež si tyto novopečené matky pronajímají k pobytu nejčastěji.

Reklama
Reklama