Televizní debaty nikdy nebyly tím, co by německá kancléřka vyhledávala. Její hlavní vyzyvatel Martin Schulz měl v neděli ojedinělou šanci toho využít a tři týdny před volbami stáhnout ztrátu v preferencích - ale nepovedlo se. Přímý televizní duel, který se v tomto formátu nebude opakovat, pomohl spíš Angele Merkel.

Ze suše korektní a věcné debaty, kde jen občas došlo k náznakům tvrdé konfrontace, vzešla kancléřka přesně tak, jak potřebovala: jako klidná síla, která ví, co dělá, a uprostřed rozkymáceného světa působí na většinu spoluobčanů jako osvědčený a kompetentní lídr.

Celý duel najdete zde, komentovaný on-line přepis pak mimo jiné na stránkách spiegel.de nebo v angličtině na theguardian.com. Podle průzkumu televizní stanice ARD se kancléřka jevila jako přesvědčivější u 55 procent publika, šéf SPD Schulz posbíral jen 35 procent. V průzkumu stanice ZDF kancléřka vyhrála v poměru 32:29. Její vítězství ohlásil v titulku i vlivný bulvární deník Bild.

Dojmy z debaty odpovídají tomu, jak vypadaly poslední průzkumy stranických preferencí. Blok CDU/CSU má šanci posbírat téměř 40 procent hlasů, což pro Angelu Merkel znamená slušnou šanci, že na konci září opět vyhraje a stane kancléřkou již počtvrté.

Sociální demokraté se sice po nástupu Schulze letos na jaře téměř dotáhli na čísla CDU/CSU, ale nyní jsou zpátky na 23 procentech. Schulz byl pět let šéfem Evropského parlamentu a na domácí scéně funguje jako čerstvá tvář. Jeho SPD ale vládne spolu s CDU/CSU ve velké koalici, což snižuje možnost jít s kancléřkou v televizi do tvrdého střetu. Debata tomu odpovídala – v řadě bodů spolu oba diskutéři konstruktivně souhlasili, jinak se Schulz omezil na jemné výpady.

Čtěte také: Chce se Angela Merkel zapsat do dějin jako eurotvůrce Kohl?

Jeho pozici komplikuje i fakt, že politiku Angely Merkel bere většina Němců jako úspěšnou, mimo jiné díky vzorně fungující ekonomice a nízké nezaměstnanosti. „Angela Merkel a Martin Schulz se točí v kruhu kompromisů, i když spolu chtějí vést duel. Angele Merkel se to hodí jako štít, ale pro Schulze je to vězení,“ napsal k debatě deník Frankfurter Algemeine Zeitung.

Skoro stominutový duel vedli čtyři moderátoři, kteří se obou politiků střídavě dotazovali. Po krátkém úvodu, kdy se oba diskutéři pokorně obrátili na velký počet nerozhodnutých voličů a odmítli předvídat výsledek voleb, se debata stočila na 40 minut k uprchlíkům. Angela Merkel zopakovala, že si stojí za svým kontroverzním rozhodnutím z léta 2015, kdy otevřela hranice velké vlně uprchlíků putujících přes Balkán a Maďarsko do Německa. „V životě kancléřky jsou okamžiky, kdy se musíte rozhodnout,“ poznamenala.

Schulz se pokoušel o kritiku v tom smyslu, že už tehdy bylo na místě přimět ostatní země EU k větší spolupráci, ale podle Angely Merkel nic takového nebylo reálné – maďarský prezident Viktor Orbán podle ní neměl k solidaritě chuť a Německo čelilo hrozbě humanitární krize na svých hranicích. Angela Merkel nicméně uznala chybu v tom, že problém s uprchlickou krizí se neřešil intenzivněji už dříve a v místech, kde má svoje kořeny -  ale od své politiky posledních dvou let nijak neuhnula. Německo je podle ní zemí, která z globalizace vždy extrémně těžila, a vypořádat se s přílivem uprchlíků k tomu podle kancléřky patří.

Schulz tento postoj nijak nezpochybnil a mimo jiné uznal, že Maďarsko nechalo Němce „ve štychu“. Do kancléřky se pustil až v následné debatě na téma napjatých vztahů Německa s Tureckem. Podle Schulze je na místě vzhledem k chování Turecka zastavit přístupová jednání o jeho možném členství v EU. Nutnost pozměnit politiku EU k Turecku připustila i Merkel a naznačila, že po volbách o tom bude chtít v rámci EU jednat.

https://www.youtube.com/watch?v=4La7ngaCxxU

Oba debatující se shodli, že bude oříšek více než milion imigrantů integrovat do německé společnosti. Angela Merkel k tomu řekla, že chápe skepsi a obavy lidí z islámu v situaci, kdy v Evropě dochází k tolika teroristickým útokům v jeho jménu, ale právě proti tomuto zkratkovitému vidění je podle ní potřeba bojovat. V reakci na to, že podle průzkumů jsou dva ze tří Němců přesvědčeni, že islám do země nepatří, uvedla, že tomu tak není. „V Německu žijí čtyři miliony muslimů a i oni mají velký podíl na tom, jak je dnes země úspěšná. Musíme ale vědět, kdo káže v mešitách,“ prohlásila.

Kancléřka i Schulz odmítli úvahy, že by bylo možné nějak uzavřít německé hranice nebo vnější hranice EU. Podle Schulze je potřeba zapracovat na tom, aby ti, kteří neuspěli se žádostí o azyl, byli z Evropy vyhoštěni. „Vnější hranice EU nelze hermeticky uzavřít,“ poznamenal Schulz, podle něhož je třeba vylepšit imigrační zákon a tlačit na intenzivnější spolupráci v rámci EU - aby ti, kdo vstoupí legálně a získají azyl, mohli zůstat.

Pokud státy EU nebudou v tomto směru solidární, jak je to nyní vidět třeba u Polska, pak to podle Schulze v EU „můžeme hned zabalit“. Angela Merkel k tomu podotkla, že společné evropské řešení pro přijímání imigrantů by samozřejmě bylo lepší, ale pokud se jej nepodaří dosáhnout, pak Německo musí přijmout vlastní opatření.

Na adresu Donalda Trumpa Schulz poznamenal, že je příliš nepředvídatelný a že Německo by mělo hledat spolehlivější spojence. Podle kancléřky je však iluze myslet si, že velké věci typu korejské jaderné krize lze řešit bez USA.

Turkish President Erdogan and German Chancellor Merkel arrive for a bilateral meeting in Ankara
Recep Tayyip Erdogan a a Angela Merkel; Ankara, únor 2017 • Autor: REUTERS

Až po polovině času se debata stočila na vnitřní otázky a na ekonomiku. Angela Merkel se pochválila za to, že počet nezaměstnaných klesl z někdejších pěti milionů na polovinu a distancovala se od někdejších plánů, že by důchodový věk měl v Německu v budoucnu vystoupat až na 70 let.

V závěru se diskuse stočila k aférám německých automobilek ohledně fixlování s emisemi – Schulz kritizoval kancléřku, že automobilky nechává příliš lacině vyklouznout z problémů a že je na ně měkká. Podle něj je nutné dosáhnout toho, aby zákazníci, kteří se mohou cítit nepravdivými údaji o emisích oklamáni, dostali odškodnění.

Podle Angely Merkel musí výrobci pikat, ale ještě „několik desetiletí“ nebude možné existovat bez spalovacích motorů. Schulz také poznamenal, že by byl pro zrušení chystaného mýtného na německých dálnicích, jehož zavádění bude podle něho příliš drahé a výnosy na jeho pokrytí nebudou stačit.

Reklama
Přihlaste se k newsletteru a žádné Denní menu vám už neunikne

Přihlášením se k odběru souhlasíte se zpracováním osobních údajů, více informací.

Sledujte Denní menu na Twitteru @dennimenu

Kdo ví, proč tyhle rady málokdo poslouchá. Vracejí se každou chvíli, jsou vědecky podložené a vypadají smysluplně. Zvlášť v první školní den. Začínat se školou v osm je podle nového amerického výzkumu chyba. Posunout zvonění na půl devátou by prospělo dětem i ekonomice – v USA by se tím podle nových výpočtů kalifornských vědců ušetřilo přes devět miliard dolarů ročně.

Píše o tom deník Washington Post a celá studie – první svého druhu, která měří celonárodní dopad pozdějšího začátku školy v celých Spojených státech – visí zde.

Reklama
Reklama

Přínos přepočtený na miliardy plyne ze dvou věcí. Kdyby všechny školy začínaly až v půl deváté, děti by se lépe učily a celý vzdělávací systém by měl lepší výsledky, což by znamenalo i vyšší ekonomický výkon a vyšší příjmy. Druhá věc, která údajně hraje v USA nezanedbatelnou roli, by byl menší počet automobilových havárií zaviněných rozespalými studenty. Výzkumníci tvrdí, že tyto pozitivní efekty by výrazně převážily nad všemi provozními náklady, které by hromadný přechod na pozdější začátek školy způsobil.

Mozek adolescentů není podle amerických vědců stavěn na to chodit spát brzy a vstávat brzy, takže budíček před půl osmou není pro zdraví školáků správná věc. „Existují jasné důkazy, že příliš brzký začátek školy významně přispívá k chronické spánkové deprivaci mezi americkými adolescenty,“ píše Washington Post s odkazem na výzkum Americké pediatrické akademii známý už 13 let.

Americká ekonomika je zhruba 50krát výkonnější než česká, úspora by tedy v přepočtu na tuzemské poměry vycházela na 4,5 miliardy korun ročně. Převést americká čísla na Česko je ošidné – škody související s nehodami mladých řidičů hrají v USA mnohem větší roli. Spánkový režim adolescentů je ale univerzální věc. Proto respekt všem, kdo začali nový školní rok až v 8:30.

Reklama

Severní Korea přes sankce OSN a nátlak mezinárodní komunity i svých spojenců pokračuje ve vývoji a testech jaderné hlavice, která by mohla zasáhnout USA, píše britská BBC o nedělní události. Jak informoval všechna světová média, Pchjongjang otestoval další bombu a tvrdí, že se ji lze umístit do rakety dlouhého dostřelu.

Z počátku to vypadalo jako zemětřesení, ale Severní Korea vzápětí potvrdila obavy a oznámila, že právě provedla již šestý, zatím nejsilnější test jaderné zbraně. Poselství je podle BBC jasné: Korea opět ukazuje světu, že umí sestavit jadernou hlavici. A tvrdí dokonce, že se tentokrát jednalo o vodíkovou bombu. Kim má sice ve zvyku přehánět, ale sílu jaderného výbuchu je možné změřit na dálku - a Washington Post má k dispozici vědeckou zprávu, podle níž byla testovaná bomba každopádně skoro sedmkrát silnější větší než puma sestrojená pro útok na Hirošimu.

Zvyšování napětí v regionu naznačovalo, že „umravnění“ KLDR nejde zcela podle plánu. Od neděle už je zcela jasné, že veškeré snahy – sankce, izolace i vojenské výhrůžky – selhaly, komentuje situaci Jonathan Marcus, odborník BBC na bezpečnostní politiku a diplomacii. „Korejský nukleární program se navíc vyvíjí rychleji, než většina z nás předpokládala,“ dodává.

Test jaderné bomby tak povede k další eskalaci napětí mezi Pchjongjangem a Bílým domem. Světová pozornost je nicméně upřená i na Čínu, pro kterou další jaderný test znamená mezinárodní zesměšnění, jak napsal i Donald Trump ve svém tweetu. Stejně mluví experti na Asii: v situaci, kdy se má v Číně konat setkání světových leaderů, to považují za korejskou rebelii vůči pekingskému apelu na „slušné chování“.

https://www.youtube.com/watch?v=lyBWTVk_V0w

Podle BBC bude tento „trapas“ těžké ignorovat i pro čínská státní média. Otázka tedy zní, jestli byl nedělní jaderný test pro Čínu poslední kapkou a Severní Koreu potrestá za destabilizaci regionu. „Čína bude spolupracovat s mezinárodním společenstvím, aby implementovala rezoluci Rady bezpečnosti OSN, tlačila na denuklearizaci korejského poloostrova a aby zde udržela stabilitu a mír,“ řekl k tomu čínský ministr zahraničí.

Analytik listu Washington Post se nicméně domnívá, že Čína se nebude zabývat zavedením sankcí vážně, dokud Severní Korea neohrozí bezpečnost regionu dalším jaderným testem: „Čína má na srdci především stabilitu na svých hranicích, a to ji odrazuje od zavedení sankcí, které by severokorejský režim opravdu podryly.“

Přestože většina světa se s očekáváním na řešení situace obrací právě k Číně, Jižní Korea se rozhodla ukázat, že se Kim Čong-una nebojí: podle CNN provredla simulovaný útok na na severokorejské centrum pro testy jaderných bomb. Britský Guardian následně napsal, že se v jihokorejských médiích i mezi veřejností ozývají čím dál výraznější hlasy, aby Jižní Korea měla vlastní jaderní zbraně -  ať již od svého amerického spojence nebo vlastní výroby.  Podle čerstvých zpráv Soul také tvrdí, že KLDR chystá další odpaly raket.

Je tedy možné, je brzy budou jadernými hlavicemi disponovat obě Koreje. Americký ministr obrany několik hodin před jihokorejským cvičením a jaderným požadavkem Soulu každopádně slíbil, že USA budou Jižní Koreu a Japonsko ochraňovat - a že jejich ohrožení nebo ohrožení Ameriky bude mít za následek „masivní vojenskou odpověď“.

Reklama