Afrika jako oblast s nejpříznivějšími podmínkami pro testování nejnovějších technologií? Byť to někomu může znít neuvěřitelně, minimálně v případě testování nejrůznějších typů bezpilotních letounů to vystihuje úspěchy, s nimiž se drony v Africe používají.

Americký server Quartz přináší zprávu o kalifornské společnosti, která v Africe dokázala to, co se nikde jinde na světě zatím nepodařilo - a nastiňuje obrovský, byť zatím převážně nevyužitý potenciál celého kontinentu.

Zipline, sanfranciský start-up, ve Rwandě používá drony k doručování krevních zásob. Systém zde funguje na podobné bázi jako Uber: potřebuje-li lékař či nemocnice dodávku krve, pošle si smsku, WhatsApp zprávu nebo si dodávku objedná online. Následně obdrží potvrzující zprávu a dron odstartuje s požadovanou zásilkou. Průměrná doba letu je podle společnosti 20 minut, dron letí rychlostí kolem 60 km za hodinu. Když dosáhne požadované destinace, sestoupí do výšky deseti metrů, odkud shodí zásilku a vrátí se zpět.

Používání dronů je obzvláště výhodné v oblastech, které jsou těžko dostupné automobilem, či v nich infrastruktura úplně chybí -  což je mnohdy právě případ Rwandy. Nejhorší je situace během období dešťů, kdy se velká část silnic stává prakticky nepoužitelnými a dodávky lékařských potřeb můžou trvat přinejmenším hodiny.

https://www.youtube.com/watch?v=IJYxiJMYFuc

Navzdory nesporným výhodám, které drony nabízejí oproti všem ostatním alternativám, musel ovšem Zipline na začátku překonat řadu překážek. Jednou z nich byla nedůvěra místních obyvatel a obavy, že někdo zneužije informace získané z kamer, jež drony nesou. V zemi, jejíž vláda je známá zvýšenou kontrolou svých občanů, a čas od času zde zmizí některý z kritiků režimu, jsou takové obavy na místě -  a Zipline podnikl řadu kroků, aby je vyvrátil. Zástupci společnosti jezdili po celé zemi a představovali projekt místním obyvatelům. „Chtěli jsme se ujistit, že každý občan ví, co se děje, když kolem něj letí náš dron,“ říká ředitelka projektu Maggie Jim.

Rwanda není jedinou africkou zemí, v níž se testují a v praxi používají nejnovější technologie. Na rozdíl od většiny západních zemí, které používání dronů svazují stále přísnějšími regulacemi, jsou státy v Africe mnohdy podstatně otevřenější: Keňa nedávno slíbila, že umožní používání dronů pro komerční účely, v Malawi drony do vesnických oblastí doručují prostředky k testování HIV, jinde jsou používány k zavlažování či pomáhají v boji proti pirátství.

Zipline dnes dodává krev do poloviny zdravotnických zařízení v celé Rwandě a minulý týden společnost oznámila, že rozšiřuje aktivity i do sousední Tanzánie. Země je nejenom 35krát větší než Rwanda, společnost plánuje i výrazné rozšíření sortimentu lékařských potřeb, které budou drony doručovat. Výkonný ředitel společnosti Keller Rinaudo už mluví o dalších afrických či blízkovýchodních státech, které projevily zájem o jejich služby: „Naše drony pomáhají řešit problémy, které netrápí pouze Rwandu – jsou to globální problémy.“

https://www.youtube.com/watch?v=6wBeXIgD4sY

Přihlaste se k newsletteru a žádné Denní menu vám už neunikne

Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.

Sledujte Denní menu na Twitteru @dennimenu

“Zatímco Evropa Řecko pilně ždímala, snesli se do země Číňané s kbelíky plnými investic, které se nyní začínají vyplácet. Nejen ekonomicky, ale i zvýšeným politickým vlivem Číny v Řecku, a tedy i v Evropě,” píší The New York Times v pozoruhodné analýze. V době, kdy Německo a většina EU na Řecko nahlížely jako na delikventa eurozóny, hovořila Čína o téže zemi jako o svém “nejspolehlivějším příteli v Evropě”.

A výsledky tohoto dvoření a šekové diplomacie začínají být vidět. Vloni v létě Řecko zabránilo evropské rezoluci odsuzující čínské agresivní chování v Jihočínském moři, letos v červnu pak rezoluci kritizující porušování lidských práv a také přísnější prověřování čínských investic v Evropě.

Reklama
Reklama

Šéf zahraničně-politického výbory řeckého parlamentu Costas Douzinas v rozhovoru s americkými novináři popírá, že by to bylo výsledkem přímého tlaku z Pekingu. Ten totiž nebyl třeba. “Když jste na kolenou a jeden kolemjdoucí vám dá facku, zatímco druhý vám dá almužnu, tak komu na oplátku pomůžete, když máte příležitost? Tomu, kdo vám dal facku anebo tomu, kdo pomohl vám?” přiznává politik levicové strany Syriza.

Čínské zájmy přitom pochopitelně nejsou altruistické. Jde to dobře vidět na největší čínské investici, která míří do přístavu Pireus, kde čínský koncern Cosco investoval půl miliardy eur. Sem má ústit novodobá “hedvábná stezka” - tedy síť železnic a silnic, po níž má přes celou Eurasii do Evropy putovat čínské zboží.  Již nyní je nejvytíženějším přístavem Středozemního moře.

Čína se mimochodem obávala nástupu levicového premiéra Alexise Tsiprase k moci, neboť jeho Syriza hrozila zastavením privatizace. K tomu však nakonec nedošlo - pod tlakem EU, ale i Číny, jejíž velvyslanec si před 2,5 lety jako první zahraniční diplomat vyžádal u Tsiprase audienci a stvrzení privatizačních záměrů předchozí konzervativní vlády.

Řecko potřebuje vytvářet pracovní místa, proto schválilo i další velkou investici.  Čínský koncern Fosun ve spolupráci s arabskými investory hodlá přetvořit opuštěné letiště ležící nedaleko moře na okraji Atén ve druhé Monako, obrovské „hřiště“ pro bohaté turisty z celého světa. Je to součástí plánu na „dovezení“ 1,5 milionu čínských turistů do Řecka během příštích pěti let.

Tsiprasova vláda nicméně hraje na obě strany: premiér v posledním roce dvakrát navštívil Peking, současně ale přivítal americké byznysmeny, propagoval řeckou rekonstrukci před americkými kongresmany a na úkor Číňanů podpořil velkou investici firmy, jejíž šéf je známým podporovatelem Donalda Trumpa. V naději, že to zpoza oceánu přiláká další investory, a malé Řecko si tak mezi nabídkami velmocí bude moci vybírat.

Apple „tvrdě zakročil“ proti vývojářům aplikací pro íránský trh a odstranil ze App Storu řadu jejich produktů, píší The New York Times. Zpráva nepostrádá ironii, neboť Apple se oficiálně v Íránu ani neprodává - nicméně podle tweetu tamního ministra pro telekomunikační technologie tvoří produkty této firmy 11 % íránského trhu s mobilními telefony.

Hranice mezi zákazy a realitou je v Íránu nejasná. Zmíněných 11 % tvoří miliony pašovaných iPhonů z Dubaje a Hongkongu a na „ne-íránských“ verzích App Storu existují tisíce aplikací vytvořených pro Íránce. Ostatně i zmíněný ministr napsal zmíněný tweet přesto, že Facebook, Twitter i Youtube jsou v zemi zakázané. Podle mediálního webu The Verge je v Íránu 47 milionů uživatelů zakázaných sociálních sítí.

Íránští vývojáři „ilegálních“ aplikací pro Apple na odstranění  reagují peticí směřovanou šéfovi Applu Timu Cookovi s názvem #StopRemovingIranianApps. Poukazují na to, že Írán je pro Apple jedním z největších trhů na Blízkém východě - a v důsledku odstranění íránské verze Uberu či aplikace pro rozvoz jídla přijde o práci mnoho lidí, nejen sami vývojáři

Oficiální zpráva Apple vývojářům zní: „Nemůžeme nahrát vaši aplikaci [jméno aplikace] do App Store. Kvůli novým americkým sankcím App Store nemůže obsahovat, distribuovat nebo jinak obchodovat s aplikacemi a vývojáři spojenými se zeměmi, na které jsou uvalené americké sankce. Tato právní oblast je velmi komplexní a neustále se mění. Pokud se tedy současná omezení změní, doporučujeme vám pokusit se znovu nahrát vaši aplikaci do App Store.“

Konflikt mezi íránskými vývojáři aplikací a Apple trvá již nějakou dobu. V únoru Apple upozornil vývojáře, aby odstranili veškeré poplatky ze svých aplikací -  aby íránské peníze neputovaly do USA, a neporušovaly tak sankce. V reakci na to Írán vytvořil pro místní aplikace alternativní platební systém, na který přešla většina dodavatelů.

Americké sankce uvalené na Írán kvůli jeho jadernému programu sahají až do roku 1979 a jsou každopádně velmi komplikované. Obamova administrativa dokonce tamním technologickým firmám uvolnila pravidla s cílem posílit volný tok informací na internetu, a snížit tak sílu íránské cenzury.

Apple v Íránu není oficiálně zastoupený, což vysvětluje právě americkými sankcemi, ale jihokorejský Samsung, jeden z jeho klíčových soupeřů na trhu, tu právě v únoru otevřel novou velkou prodejnu. Americký Google na svém obchodu s aplikacemi Play Store zatím k zákazu nepřistoupil, ale nedovoluje íránské aplikace, za jejichž stažení je potřeba zaplatit.