Polští vládní poslanci včera schválili novelu zákona o Nejvyšším soudě. Pokud novela projde i senátem a podepíše ji prezident, bude to v praxi znamenat, že nad složením tělesa získá moc vládnoucí strana Právo a spravedlnost (PiS). Kouzlo je v paragrafu 87, který dává ministru spravedlnosti Zbigniewu Ziobrovi možnost vyměnit všechny stávající soudce. Podle schválené novely k tomu potřebuje souhlas prezidenta Andrzeje Dudy (ten si tuto pravomoc vymohl hrozbou, že jinak zákon vetuje, původní znění s ním nepočítalo).

Andrzej Duda, zvolený také za PiS, sice dlouhodobě buduje vlastní obraz jako na skutečném vládci země Jarosławu Kaczyńském (šéfovi strany PiS) relativně nezávislého politika, ale v podstatných otázkách se zatím spolustraníkům nikdy nevzepřel.

PiS potřeboval ovládnout Nejvyšší soud hlavně kvůli svým plánům na změnu volebního systému. Jeho vítězství z podzimu 2015 sice bylo jednoznačné, ale jednobarevnou parlamentní většinu získal shodou náhod a přepočtů hlasů na mandáty. Což se za dva roky nemusí opakovat a PiS proto už dlouho avizuje, že je třeba volební systém upravit tak, aby vyhovoval velkým stranám. Sám PiS je v průzkumech dlouhodobě vedoucí stranou.

Baxa: K tomu, co se odehrává v Polsku, už nemůžeme mlčet

Protože Ústavní soud je v Polsku nefunkční kvůli prováděcímu zákonu, který PiS schválil záhy po příchodu k moci, případné stížnosti na neústavnost změny volebního zákona by neměl kdo posoudit. Regulérnost voleb, jejich platnost a případné stížnosti má v Polsku na starosti právě Nejvyšší soud.

Poslední krok polské vlády vyvolal (respektive oživil) kritiku ze strany Evropské unie. Místopředseda Evropské komise Frans Timmermans řekl, že je namístě uvažovat o začátku kárného řízení, na jehož konci může být i ztráta hlasovacích práv. K tomu je potřeba souhlas všech členských států Unie, a maďarský premiér Viktor Orbán už ohlásil, že něco takového nehodlá dopustit.

Přihlaste se k newsletteru a žádné Denní menu vám už neunikne

Přihlášením se k odběru souhlasíte se zpracováním osobních údajů, více informací.

Sledujte Denní menu na Twitteru @dennimenu

Vztahy Turecka a Německa, mimo jiné dvou členských států NATO, se - po roce soustavného zhoršování - zhoršily ještě víc, píše Svobodná Evropa. Německý šéfdiplomat Sigmar Gabriel pohrozil Ankaře, že Německo by mohlo zvážit, zda nadále bude garantovat investice německých firem v Turecku a zda je nebude od tureckého investování odrazovat. Jeho turecký protějšek to označil za „jednostranný a pokřivený přístup“ a varoval, že Turecko může sáhnout k odplatě - byť neřekl jasně k jaké.

Jádrem současného sporu je zatýkání německých občanů v Turecku při čistkách, které trvají už rok od loňského tureckého pokusu o vojenský puč. V současnosti sedí v tureckých věznicích devět německých občanů. Turecké úřady je obviňují z vazeb na teroristické skupiny, u některých zadržených ale není jasné, ke kterým skupinám by se měli vázat.

Reklama
Reklama

V reakci na poslední takový případ z pátého července Německo uvedlo, že už není schopné garantovat bezpečnost svých občanů na tureckém území.

Osud Němců v rukou turecké policie není jediný svár mezi oběma zeměmi. Turecko dlouhodobě odmítá pustit členy německého parlamentu na vojenské základny na tureckém území, kde jsou usazené jednotky Bundeswehru a vedou odtamtud boj proti takzvanému Islámskému státu. Německo naopak nevpustilo na své území několik tureckých politiků, kteří chtěli u německých Turků agitovat před nedávným referendem, které prezidentu Erdoganovi zaručilo výrazně vyšší pravomoci. Podle tureckých i zahraničních kritiků z něj v praxi učinilo diktátora.

Liou Sia, vdova po minulý týden zesnulém čínském disidentovi Liou Siao-po, nejspíš po svých zkušenostech nečekala nic jiného, ale ti z jejích přátel, kteří doufali, že po smrti manžela skončí její dlouholeté a žádným rozsudkem nestvrzené domácí vězení, se dočkali bolestivého vystřízlivění. Jak reportuje britský deník The Guardian, k jejímu domu není možné se dostat. Cestu zájemcům zastoupí tajní policisté v civilu, a nejprve urážkami a následně i násilím je obrátí zpět. Jak jejich britští kolegové z BBC dobře vědí, je to zavedená taktika čínské komunistické strany. Stejně jejich štáb vyhodili muži v civilu i od domu ženy, která se rozhodla kandidovat jako nezávislá v nedávných volbách.

https://www.youtube.com/watch?v=c1HdCIW2Xtk

Podle Guardianu není jisté, zda je Liou Sia stále uvězněná ve svém domě, nebo ji policie nepřevezla na jiné místo země, aby ji ještě více odřízla od kontaktu se světem. Čínské orgány nicméně trvají na tom, že nevědí, o čem je řeč, protože Liou Sia je podle nich „volná“.

Strach čínské vládnoucí strany z Liou Sia podle jejích přátel pramení z toho, že vdova po odvážném muži vždy budí sympatie. Pokud je takovou vdovou navíc odhodlaná a statečná žena, tím hůř. Pokud by dostala možnost svobodně mluvit, mohla by se stát novou symbolickou vůdkyní opozice. A jen máločeho se čínská diktatura zjevně bojí víc.