Velmi znepokojivé zprávy vyplouvají na povrch v souvislosti se sobotním teroristickým útokem v Londýně, během něhož sedm lidí zemřelo, a desítky dalších byly zraněny. Jak obsáhle informují britská i americká média, na chování tří útočníků upozorňovali lidé z jejich okolí tak intenzivně a opakovaně, až to vedlo deník The New York Times k obratu o „lavině varování“.

Tato lavina uhodí do očí zejména u sedmadvacetiletého Brita pákistánského původu Khurama Butta, před jehož podezřelým chováním opakovaně varovali policii jeho sousedé, spolupracovníci i informátor FBI.

V roce 2015 se Jesse Morton – bývalý verbíř Al-Káidy, který nyní pomáhá džihádisty identifikovat a o extremismu přednáší na univerzitě – obrátil na FBI s informací o zvyšující se Buttově aktivitě v on-line fórech organizace Al Muhajirou. Ta je v Británii zakázaná právě kvůli vazbám na teroristy, podle odhadů právě ona naverbovala asi třetinu evropských muslimů, kteří se přidali k tzv. Islámskému státu. Mortonův kontakt jej podle jeho slov pochválil za „skvělou práci“, co se však s informací stalo dál a zda se o ni Američané podělili s Brity, to nevíme. Mluvčí FBI věc odmítl komentovat.

Podobné otazníky visí nad osudem informací, které o Buttovi dostala britská policie. I tady jich bylo vcelku dost na to, aby vzbudily pozornost. Usama Hasan – další napravený extremista, která nyní pomáhá policii na druhé straně Atlantiku – policii informoval o potyčce, kterou měl s Buttem zhruba před rokem.

Hasan u Butta jasně rozpoznal znaky počínající radikalizace: od oblečení a neupraveného plnovousu přes podrážděné a agresivní chování po fakt, že Butt odříkával nacvičené věty, které Hasan dobře znal z džihádistického prostředí. Buttovu sousedku z východního Londýna zase znepokojilo, když se pokoušel jednoho z jejich synů obrátit na islám, a také fakt, že ji při jednom rozhovoru řekl, že je pro svoji víru ochoten udělat cokoliv, třeba „zabít vlastní matku“.

Butt sice byl v roce 2015 po neupřesněnou dobu vyšetřován policií a kontrarozvědkou MI5, pro nedostatek důkazů však bylo přerušeno. Učinit rychlý závěr o tom, že britská policie podobná varování zcela ignoruje, případně je důkladně nešetří, by nicméně nebylo na místě. Jakkoliv logicky vzbuzují obrovskou pozornost dokonané útoky, bezpečnostní složky zároveň v pozadí plány na další útoky odhalují a likvidují – za poslední čtyři roky se to podařilo celkem v osmnácti případech.

Debata o tom, zda má policie pro boj s terorismem dostatečné síly, se nicméně v Británii vede už nějakou dobu a stala se nakonec i hlavní agendou před čtvrtečními volbami, v nichž se o přízeň voličů uchází premiérka, která věc byla coby ministryně vnitra šest let odpovědná. A právě Theresa May snížila během let 2010 a 2016 počty policistů v Anglii a Walesu o bezmála dvacet tisíc. Policie a kontrarozvědka nyní vyšetřují zhruba tři tisícovky podezřelých – podle odhadů ale v zemi žije až dvacet tisíc lidí podezřelých z vazeb na islamisty.

Čtěte také: Vy jste snížila počty policistů, slyší Theresa May

Přihlaste se k newsletteru a žádné Denní menu vám už neunikne

Přihlášením se k odběru souhlasíte se zpracováním osobních údajů, více informací.

Sledujte Denní menu na Twitteru @dennimenu

Zvířecí říše nás nepřestává překvapovat. Nové objevy ukazují, že skutečně platí, že zvířata jsou nám mnohem více podobná, než jsme ochotni si připustit. Další studii na toto téma – tentokrát s krkavci v hlavní roli - představili rakouští a švédští vědci. Jak informuje on-line magazín Quartz, v sérii experimentů zjistili, že ptáci si dlouho pamatují, když se k nim někdo nezachová fér.

V experimentech nejprve jedna skupina ošetřovatelů ptáky, kteří se dobrovolně vzdali kousku chleba, odměnila tím, že jim dala kousek sýra. Následující skupina ošetřovatelů ovšem tuto výhodnou dynamiku výhodnou změnila - nejenže jim sýr nedali, ještě ho před krkavci demonstrativně snědli; Quartz tvrdí, že dokonce s „chladnou lhostejností“. Na což krkavci reagovali „frustrovaně“ a „pobouřeně“, přičemž ještě měsíc po experimentu si pamatovali, kteří ošetřovatelé je o sýr připravili. A dávali přednost kontaktu s jejich štědřejšími kolegy.

Krkavci tak rozšířili skupinu zvířat, o nichž víme, že si pamatují tváře lidí dlouho poté, co s nimi přišli do styku (už to víme o opicích či ovcích). A navíc si pamatují, jak přesně se k nim ten který člověk zachoval. Z dřívějších výzkumů víme, že krkavci si mezi sebou v divoké přírodě budují sítě spojenců, pečlivě sledují konkurenty a pamatují si, jaké vztahy panují mezi ostatními ptáky.

Americký velvyslanec v Číně David Rank rezignoval na svůj post, Jak podle zdrojů CNN řekl zaměstnancům ambasády, nemůže při výkonu své funkce obhajovat nedávné rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa vyvádějící Spojené státy z Pařížské dohody o boji proti klimatickým změnám.

„Teď o víkendu jsem byl vyzván, abych dělal něco, co rodič, křesťan a člověk milující svoji vlast prostě udělat nemohu,“ prohlásil Rank v pondělí na mimořádně svolaném mítinku zaměstnanců ambasády. Jak řekl, nedokáže sladit se svým svědomím nově nabytou povinnost obhajovat, propagovat a prosazovat Trumpem ohlášený odchod z Pařížské dohody. „Lámal jsem si hlavu, jak tenhle konflikt mezi svědomím a služební povinností  vyřešit, ale nic mě nenapadlo,“ řekl kolegům kariérní diplomat Rank sloužící vládám Spojených států od roku 1990. „Takže jsem nabídl rezignaci.“ A ta byla promptně přijata.

„David je přesně ten typ diplomata, po jehož službách a reprezentaci svých zájmů by měli Američané toužit,“ cituje CNN diplomata Davida Feldmana, který pod Rankem pět let pracoval na odboru věnujícímu se Afghánistánu a Pákistánu. „Má strategické myšlení, je chytrý, zvědavý, loajální a nadstranický.“

V Číně sloužil Rank řadu let a zastihl ho tu i onen historický moment, když čínský prezident Si Ťin-pching a tehdejší šéf Bílého domu Barack Obama společně vyhlásili podporu Pařížské klimatické dohodě. „Člověku trhá srdce, když vidí, jak ztrácíme tak talentovaného člověka hrdého na službu Americe pod nejrůznějšími vládami, který najednou není schopen prosazovat politická rozhodnutí, protože si je nemůže srovnat se svými principy a svědomím,“ dodal Feldman.

„Odchod pana Ranka je jeho osobním rozhodnutím. Ministerstvo si váží jeho dlouholeté oddané služby,“ komentovalo velvyslancovu rezignaci ministerstvo zharaničí. Čínští představitelé oznámili, že přes americký odchod od Pařížské dohody o ochraně klimatu necouvnou. Ranka by měl ve funkci nahradit bývalý guvernér státu Iowa Terry Branstad.

Nové výzkumy odhalují, že osobnostní rysy ovlivňují nejen náhled na život, ale dokonce i to, jak člověk vnímá realitu. Vědci z australského Melbourne najali 123 dobrovolníků a dali jim udělat osobnostní testy: zda a jak velcí jsou extroverti, jak jsou ochotní, pečliví, neurotičtí a otevření novým zkušenostem.  Posledně jmenovaný rys zahrnuje kreativitu člověka, jeho představivost a ochotu vyzkoušet nové věci. Po testech pak výzkumníci hledali, kdo z dobrovolníků má a kdo nemá ve svém vizuálním vnímání tzv. binokulární rivalitu.

Stručně řečeno jde o to, že každé oko vysílá samostatnou informaci, které se v mozku zpracovávají do jedné binokulární. Pokud dojde ke zmíněné „rivalitě“, vybírá si náš mozek do výsledného obrazu z obdržených informací tu, která je pro nás důležitější a zajímavější. Kdo tento omezující fenomén ve svém vnímání nemá, vidí výslednou skutečnost v její celistvosti. A - jak odhalilo binokulární zkoumání účastníků experimentu - ti, kdo v testech vykazovali vysoké známky otevřené mysli, byli současně schopni vidět komplexní, nikoli binokulární rivalitou komplikovaný obraz skutečnosti.

To podle vědců dává docela smysl. Otevřenost novým zkušenostem je propojená s kreativitou a australští badatelé dovozují, že schopnost zkombinovat dva obrazy vypadá „jako opravdu kreativní řešení problému představovaného dvěma nekompatibilními stimuly“.

https://www.youtube.com/watch?v=vJG698U2Mvo

Jak píše šéfka výzkumné studie Anna Antinori, vjemy vcházející do naší mysli filtruje nějakým způsobem a neustále každý z nás: v soustředění na práci například podvědomě vytěsňujeme rušivé zvuky za oknem nebo pocit doteku našich zad s opěradlem židle. Tento filtr ovlivňuje, co vnímáme. „Brána propouštějící informace do našeho vědomí má u různých lidí různou míru pružnosti,“ vysvětluje vědkyně. „A zdá se, že otevření lidé mají tuhle míru vyšší než průměr populace, takže do jejich vědomí proniká víc informací.“

Důležité přitom je, že osobnostní rysy nejsou neměnné a dané jednou provždy. Řada experimentů odhalila, že trénink může udělat lidi otevřenější novým výzvám, stejně jako meditace nebo zkušenost s jistým typem psychotropních látek.

Zatím existuje příliš málo vědeckých dat, aby bylo možné říci jasně, zda získaná větší otevřenost vede i k rozšířenějšímu a komplexnějšímu vnímání. Ale australští badatelé jsou přesvědčeni, že to je možné.  „Nelze vyloučit, že změny v lidské osobnosti mohou ovlivnit i to, jak tato osobnost vnímá realitu,“ cituje Annu Antinori server Quartz.