Telenovela o hroutícím se německo-tureckém partnerství přichází s dalším dílem. V hlavní roli jsou nyní vojáci Bundeswehru, konkrétně 260 mužů a žen působících v rámci boje proti IS na základně v tureckém Incirliku.

Zápletka nového dílu začala v polovině května, kdy němečtí poslanci od tureckých úřadů nedostali povolení k návštěvě. Byla to odplata za to, že Německo dalo azyl tureckým důstojníkům, které vláda v Ankaře viní z podílu na loňském neúspěšném převratu proti prezidentu Erdoganovi.  Tento trik nepoužila turecká strana prvně. Němečtí politici měli zákaz vstupu již vloni – poté, co berlínský Spolkový sněm v rezoluci odsoudil Turky popíranou genocidu Arménů z dob první světové války.

Německým politikům tak dochází trpělivost, která je jejich oblíbenou taktikou ve vztazích s Erdoganem. A pohrozili přemístěním vojáků z Incirliku do Jordánska. „To nám nepřinese žádný problém,“ komentoval tyto úvahy prezident Erdogan - a jeho příznivci si myslí, že Němci jen blafují. Zůstat v Turecku je totiž pro německou armádu vskutku výhodné: je to odsud blíže k území IS a může se zde snáze koordinovat s ostatními státy, které se podílejí na misi v rámci NATO.

Hra diplomatických nervů teď vrcholí. Zvláště německá sociální demokracie (SPD) tlačí na odchod z Turecka a nechce už Erdoganovi ustupovat. „Už dávno tu nejde o společný boj proti IS, ale o domácí politiku. A nesmíme dopustit, aby se naši vojáci stali nástrojem politických nálad,“ řekl německý ministr zahraničí Sigmar Gabriel. Požaduje, aby němečtí poslanci kdykoli mohli přiletět na návštěvu. Pokud s tím Turecko nesouhlasí, není prý žádná alternativa k přeložení mise do jiného státu.

Reklama
Přihlaste se k newsletteru a žádné Denní menu vám už neunikne

Přihlášením se k odběru souhlasíte se zpracováním osobních údajů, více informací.

Sledujte Denní menu na Twitteru @dennimenu

Samozvaný Islámský stát se v neděli večer přihlásil k teroru v srdci Londýna. Jestli je to lež, nebo pravda, to nevíme - teroristická skupina se v minulosti přihlásila i k útokům, k nimž dle vyšetřovatelů nepřispěla. Tedy kromě nenávistné ideologie, která fanatické teroristy inspirovala.

„Terorismus rodí terorismus,“ řekla ostatně v neděli britská premiérka Theresa May. V minulých třech měsících v Británii proběhly tři teroristické útoky. Je dost dobře možné, že se nejednalo o připravený plán, ale že jeden dokonaný útok inspiroval další. Nové taktice extremistů – útoky auty a noži, které mohou mířit kdykoli na kohokoli - dokážou tajné služby stěží preventivně zabránit. „Nemůžeme a nesmíme předstírat, že věci mohou pokračovat tak jako teď,“ dodala britská premiérka a tím, že útoky jsou „propojené zlem ideologie islamistického extremismu“.

Reklama
Reklama

Theresa May byla v letech 2010–2016 ministryní vnitra a roky tedy utvářela bezpečnostní kondici Británie. Teď nabízí rychlé utažení šroubů. Premiérka chce navýšit tresty pro islamistické extremisty, k nimž podle ní země byla doposud příliš tolerantní. Chce též zabránit – zatím neznámo jak – šíření extremistické ideologie v „segregovaných komunitách“. A zvyšuje tlak na technologické firmy, aby zakročily proti komunikaci džihádistů na sítích.

Firmy se však brání, že už konají: Twitter například kvůli šíření teroristických idejí vloni mezi červencem a prosincem zavřel 376 000 uživatelských kont. Teroristé ovšem stále častěji neužívají tyto známé webové platformy, nýbrž kódované služby typu Telegram. A šéf Europolu Rob Wainwright si nedávno postěžoval, že spolupráce bezpečnostních složek s touto firmou není jednoduchá.

Čtěte také: Britové si zaslouží obdiv

Reklama

Katar je zatlačen do kouta. V dramatické politické zápletce se čtyři arabské státy - Saudská Arábie, Egypt, Bahrajn a Sjednocené arabské emiráty - rozhodly svého souseda izolovat. Katar přitom není mezinárodním trpaslíkem. Má sice jen nějakých 250 tisíc obyvatel, ale je celosvětově hlavním vývozcem zemního plynu, vysílá odsud nejvlivnější arabská televizní stanice Al Džazíra a z plynových zisků si v minulých letech kupuje hodně prestižních dárků. V roce 2022 se tu má například pořádat fotbalové mistrovství světa, otevřelo se tu jedno z nejlepších muzeí planety, jméno katarských státních aerolinek je na dresech fotbalistů Barcelony.

Nyní ale bohatý emirát čelí vážně znějícímu výčtu opatření. Občané zmíněných čtyř zemí nesmějí cestovat do Kataru, naopak Katařané mají dva týdny na návrat do vlasti. Uzavřena bude pozemní hranice se Saúdskou Arábií, která je jedinou pozemní tepnou z plynového emirátu - ohroženy jsou tak podle Financial Times například dodávky potravin. Velké problémy budou mít i Qatar Airways, jež nebudou smět léta přes území oněch čtyř států. Právní cestou chtějí arabské státy dosáhnout i toho, aby soukromé firmy z jiných zemí nesměly pro lety do Kataru využívat jejich vzdušný prostor.

Oficiálním důvodem sankcí je, že Katar podporuje islamistické skupiny a teror v regionu (přitom na armádní základně v Kataru působí 10 000 amerických vojáků). Míněna je podpora skupin, které se hlásí k Muslimskému bratrstvu, a údajná proíránská prohlášení katarského emíra. Ta vyplývá z hacknutých nahrávek, které zveřejnila média v Saúdské Arábie  - ovšem Katar jejich pravost popírá.

Faktem je, že Katar hraje velkou mezinárodně významnou roli. Byl největší sponzorem rebelů, již v Libyi bojovali proti Kaddáfímu a v nynější libyjské občanské válce podporuje ozbrojené milice z jiných měst než Saúdové, Egypt a Sjednocené arabské emiráty. Katar byl též hlavním sponzorem islamistické vlády, která po arabském jaru vyhrála první svobodné volby v Egyptě - a poté ji ve vojenském převratu rozprášila armáda vedená současným prezidentem Sísím.

Saúdové - jehož občané bývají v souvislosti s financováním extremistů často zmiňováni - považují Muslimské bratry za hlavní ideologické rivaly v rámci sunnitského politického islámu. Jak vidno, současný Blízký východ nerozděluje jen napětí mezi sunnity a šíity. Katar i čtveřice jeho rivalů patří do stejného sunnitského tábora (podle BBC se ke čtveřici zemí přidal i Jemen).

Mapa Katar
Autor: Economia

Reklama