A ještě další detaily o nejnovějších skandálech prezidenta Trumpa. V Bruselu se scházejí vojenští představitelé NATO k debatě o terorismu, uprchlické krizi a Islámském státu - a jejich rozhovory předznamenávají schůzku nejvyšších představitelů aliance plánovanou na příští týden. Na ní bude poprvé od svého zvolení i americký prezident Donald Trump, který právě v těchto chvíli čelí zřejmě největšímu skandálu svého čtyřměsíčního pobytu v Bílém domě - už tak poznamenaného velkými zvraty a nepředvídatelnými hrubkami.

Vyznamenal se tím, že během schůzky s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem prozradil Rusům „velmi citlivou a super tajnou“ zpravodajskou informaci od nejmenovaného blízkovýchodního spojence týkající se plánů zmíněného Islámského státu. Ty zřejmě souvisejí s nějakou hodně pokročilou přípravou teroristického útoku na západní cíle a má s nimi nepochybně co dělat čerstvé rozhodnutí USA rozšířit zákaz přepravy laptopů i na letecké linky mezi Evropou a Amerikou.

Věc odhalil už v pondělí deník The Washington Post a široce se o ní informovalo. Bílý dům informaci o úniku potvrdil s tím, že prezident má právo prozradit komukoli cokoli. Časopis The Atlantic přinesl ve svém aktuálním bulletinu rozhovor s profesorem Jamesem Walshem, expertem na mezinárodní politiku ve sdílení zpravodajských informací.

„Je hlava státu, která dobrovolně o své vůli – a bez svolení původního zdroje - prozradí obdrženou zpravodajskou informaci představitelům jiného státu, něčím běžným, nebo je to velmi neobvyklé? ptá se ho v interview mimo jiné novinářka The Atlantic Priscilla Alvarez. „To je těžké říct, odpovídá Walsh, „protože naprostá většina takové komunikace se nikdy nedostane na veřejnost. Co mě ale na pondělní zprávě přišlo velmi překvapivé, byl fakt, že podle dostupných informací se zdá, že prezident Trump celou věc rozehrál ‚jen tak‘ - aniž plánoval něco za to získat. Tedy ne že by si se svými poradci předtím sedl a řekli si: OK, když to Rusům prozradíme, naštveme si důležitého spojence, ale to, co získáme, za to stojí. Z toho, co známe, to vypadá jako spontánní prozrazení, jako nepromyšlený tok řeči. A to je podle mě pro naše partnery velmi znepokojující.“

Michael T. Flynn
Michael T. Flynn • Autor: REUTERS

Znepokojující čím? - ptá se Alvarez. Kam to posouvá vztahy USA s ostatními zeměmi? „Všeobecně řečeno – nijak dobrým směrem,“ objasňuje Walsh. „Není samozřejmě těžké si představit, že spojenci teď mohou být mnohem opatrnější s námi sdílet citlivé zpravodajské informace. A nejenom informace - i své zdroje a metody. Což je problém, protože pro zemi jako Spojené státy je klíčově důležité znát spolehlivost obdržených zpravodajských poznatků. Co když třeba dárcovská země udělala chybu při sbírání dat, nebo je třeba trochu ohýbá s cílem ovlivnit nějak politiku USA? Jednou z cest, jak se přijímající země může tomu nebezpečí vyhnout, vede přes snahu orientovat se ve zdrojích a metodách dárcovského státu. To, jak byla nějaká informace objevena, je vlastně tou nejcitlivější informací – citlivější než ono konkrétní zpravodajství samo o sobě. Takže se může stát, že naši spojenci s námi sice budou dál sdílet informace, ale začnou nám tajit své zdroje a metody. Což nám efektivně sváže ruce, protože nám sice někdo bude posílat zprávy o možná velmi důležitých věcech, ale my nebudeme schopni, či budeme velmi omezeni v možnosti všechno si nezávisle ověřit.“

A jakoby tohle (a všechny ty skandály předtím) ještě nestačily, vyšla najevo další pozoruhodná věc: než prezident Trump před pár dny nečekaně vyhodil šéfa FBI Jamese Comeyho, požádal ho, aby zastavil federální vyšetřování generála Michaela Flynna. Stalo se tak v únoru, den poté, co Flynn musel kvůli podezření z nestandardních vazeb na Rusko rezignovat z postu Trumpova národně-bezpečnostního poradce. „Doufám, že to vidíte jasně a necháte tu věc být,“ řekl Trump Comeymu na schůzce ve Washingtonu. „Michael je dobrý chlap. Doufám, že ho necháte být.“

Rozhovor se týkal vyšetřování, které FBI ohledně Flynnových ruských vazeb zahájila. Comey rozhovor s prezidentem zachytil neprodleně do memoranda, které den po schůzce předal lidem z nejužšího vedení služby. Podle zápisu, zpřístupněného částečně deníku The New York Times, Comey na prezidentovy požadavky neřekl nic, pouze stručně souhlasil s jeho charakteristikou generála Flynna: „Ano, je to dobrý chlap.“

Na základě zveřejněných informací vystoupil republikánský předseda mocného senátního výboru pro dohled a vládní reformy Jason Chaffetz a vyzval FBI, aby neprodleně zveřejnila všechny memoranda, poznámky a nahrávky týkající se Trumpova „flynnovského“ rozhovoru s Comeyem. „Pokud takové dokumenty existují,“ prohlásil Chaffetz, „nastolují otázku, zda se prezident nepokoušel ovlivnit či zastavit vyšetřování FBI.“

A pod dojmem únorového memoranda samozřejmě vypadá květnový vyhazov Comeye ještě mnohem víc než dosud jako Trumpova snaha zastavit vyšetřování ruských vazeb lidí ze svého týmu opravdu za každou cenu.

Přihlaste se k newsletteru a žádné Denní menu vám už neunikne

Přihlášením se k odběru souhlasíte se zpracováním osobních údajů, více informací.

Sledujte Denní menu na Twitteru @dennimenu

Autorka těchto řádků nedávno vedla žertovnou, byť značně černohumornou konverzaci s jedním Američanem o tom, která ze zemí se nyní potýká s „bigger mess“ (větším bincem). Uprostřed série nahrávek Babiš/Přibil a ostudného chování prezidenta k premiérovi jasně vítězilo Česko, ale Spojené státy nyní zdatně sekundují. A v intenzitě, s jakou se na Američany valí události dříve naprosto nepředstavitelné.

Tuto charakteristiku dostaly jednak aktuální zprávy o tom, že prezident Donald Trump sdělil ruskému ministrovi zahraničí utajované informace o tzv. Islámském státu - což vedlo třeba komentátora listu The New York Times Davida Brookse k frustrované poznámce o tom, že „svět je řízen dítětem“, které je „lajdácké, neumí se ovládat a snaží se zalíbit těm, které obdivuje“. Nyní přichází stejný list s informací natolik výbušnou, až to vede řadu komentátorů k předpovědím, že Trumpovi, který sedí v Bílém domě jen něco málo přes sto dní, tato aféra nakonec zlomí vaz.

Reklama
Reklama

Podle NYT Trump požádal (nedávno odvolaného) ředitele Federální služby pro vyšetřování (FBI) Jamese Comeye, aby zastavil vyšetřování bývalého prezidentova poradce Michaela Flynna. „Doufám, že to necháte být,“ řekl prezident šéfovi FBI během únorového setkání v Oválné pracovně Bílého domu. Tvrdí to alespoň Comey v zápise, který si po schůzce pořídil. Reportéři listu zápis ani jeho kopii neviděli, nicméně vycházejí ze svědectví dvou lidí, kteří jej četli, a jeden z nich jim části dokumentu ocitoval. Zároveň deník upozorňuje, že podobné zápisy agentů FBI jsou během soudních řízení běžně uznávány jako důvěryhodné svědectví o tom, jak probíhala konverzace.

„Jde o zatím nejjasnější důkaz, že se prezident pokusil přímo ovlivnit vyšetřování vazeb svých spolupracovníkům na Rusko,“ shrnují NYT. V reakci na to už si Kongres – resp. komise vedená republikánem Jasonem Chaffetzem - vyžádal všechny dokumenty, kterými FBI disponuje o konverzacích, které spolu oba muži vedli. Bílý dům se proti této verzi událostí ohradil s tím, že prezident „nikdy nežádal nikoho“, aby zastavil vyšetřování Flynna ani „kohokoliv jiného“. „Nejde o pravdivý záznam konverzace,“ stojí v prohlášení. FBI se k věci oficiálně nevyjádřila.

Situace kolem bezprecedentního odvolání ředitele FBI se zatím dále znepřehledňuje. Prezident, jeho spolupracovníci či zástupci ministerstva spravedlnosti totiž poskytli různé, i navzájem si odporující informace týkající se všeho možného. Od důvodů odvolání – kdy Trumpova blízká spolupracovnice Kellyanne Conway tvrdí, že krok „nemá souvislost s Ruskem“, ale sám prezident prohlásil, že Comey selhal zejména ve vyšetřování „vymyšleného“ podezření ruských vazeb -  až po otázku, kdo doporučil komu co či časovou řadu rozhodnutí.

08Průzkumné vrty v Mexickém zálivu, kde po dopadu obřího asteroidu před 66 miliony začala doba ledová, navedly paleontology k překvapivým zjištěním ohledně vyhynutí dinosaurů. Ukazuje se, že asteroid si pro dopad nemohl „vybrat“ horší místo. Nový dokument BBC ukazuje, že nikde jinde by následky dopadu nemusely být tak ničivé.

Asteroid měl v průměru 15 kilometrů a po jeho dopadu do mělkých pobřežních vod Mexického zálivu se ze sádrovce na dně uvolnilo do atmosféry extrémní množství síry. Právě ta následně znemožnila slunečním paprskům proniknout na povrch Země a zapříčinila dobu ledovou. Podle BBC tedy nehrála tak zásadní roli velikost asteroidu a síla výbuchu, ale právě místo. „Kdyby dopadl o pár chvil dřív nebo později, vletěl by do hlubokého oceánu, do Atlantiku nebo Pacifiku,“ uvádějí vědci v dokumentu.

Tím by nedošlo k nárazu do dna, k explozi a úniku plynů. Jenže dopad proběhl tak, jak proběhl - a při srážce se uvolnila neuvěřitelná energie odpovídající deseti miliardám atomových bomb shozených na Hirošimu. Chlad a temnota po následném zatmění oblohy vedly k tomu, že během krátké doby vymřela potrava v oceánech a krátce poté i na souši, což pro přeživší dinosaury znamenalo rychlý konec.

Svět dál zkoumá ransomware zvaný WannaCry, tedy vyděračský software, který přes víkend napadl stovky tisíc počítačů a jejich majitelům zabránil v přístupu k datům, pokud nezaplatili „výkupné“. Bezpečnostní experti se stále neshodli v pohledu na tom, kdo za útokem stojí.

Někteří ukazují na Severní Koreu, byť bez jednoznačné jistoty – části kódu v dřívější verzi WannaCry se údajně objevily v programech hackerské skupiny Lazarus, kterou někteří experti považují za kybernástroj severokorejského režimu a v minulosti stála třeba za zcizenými emaily společnosti Sony. Zástupci amerických a evropských bezpečnostních agentur pod podmínkou anonymity sdělili agentuře Reuters, že KLDR mají na seznamu podezřelých, byť je stále příliš brzy na jednoznačnou identifikaci útočníků. Jiní experti upozorňují právě na to, že společné shody nejsou natolik unikátní, aby vylučovaly jiné vysvětlení.

Magazín Wired upozorňuje na pozoruhodně nízkou kvalitu ransomwaru i způsobu jeho užití. Akci prý neprovedly žádné hackerské „kapacity“, ale kdosi, kdo nasekal jednu „amatérskou chybu“ za druhou. Což by nás nemělo uklidnit, spíše naopak – pokud by stejné nástroje dostal do ruky někdo schopnější, následky by mohly být mnohem závažnější.

Čtěte také: WannaCry může způsobit návrat k tužce a papíru

Chyby, které autoři malwaru udělali, takto podle Wired limitovaly jak rozsah útoků (nyní se odhaduje, že šlo celosvětově o zhruba 300 tisíc počítačů), tak zisky, které jim měly z vydírání plynout. Někteří analytici třeba upozorňují, že systém nedovoluje hackerům zjistit, kdo z vydíraných zaplatil, a kdo ne. Ve světě vyděračského softwaru, kde lze získat miliony, tak zatím posbírali drobné; podle magazínu zhruba padesát tisíc dolarů.

Díky tomu, jak je celý systém nastavený, je zároveň podle expertů snadnější vypátrat, kdo si tyto skromné výdělky „vybere“. I tam, kde si podle Wired hackeři „zaslouží“ pochvalu za mimořádný výkon, tedy v nevídané rychlosti a masovosti útoků, nicméně udělali chyby. Třeba tím, že do kódu vložili snadno odhalitelnou „stopku“. Stále naléhavěji se tedy vynořuje otázka, zda peníze byly skutečným motivem útoku.