O pokusu firmy Nike - respektive o pokusu mnoha lidí, který financuje výrobce sportovních potřeb Nike - pokořit při maratonském běhu hranici dvou hodin už páteční menu jednou referovalo. Pokus se odehrál, a jak už je některým čtenářům možná známo, Eliud Kipchoge protnul pásku v čase 2:00:25. Nepovedlo se.

Běželo se na okruhu v italské Monze. Ti nejlepší běžci světa rozráželi vzduch a udávali tempo těm úplně nejlepším. A to způsobem, který atletická asociace neuznává, takže nový čas, ač historicky nejrychlejší, není oficiální rekord - což ovšem nikomu moc nevadí. Velkou úlohu samozřejmě hrály nové boty Vaporlfly Elite od firmy Nike a Kipchoge se pokoušel běžet podle dávného fyziologického vzorce, který vypočítává maximální možnou maratónskou rychlost a má zaručit čas pod 1:58:00. Byla to zkrátka inženýrsko-vědecká podívaná.

Zklamání na Kipchogeho tváři bylo zjevné i přes hromadu gratulací v cíli. Ale nic není ztraceno, rozhodně ne Kipchogeho touha dvě hodiny nakonec pokořit. “Svět je ode mě jen 25 sekund,” nechal se slyšet záhy po tom, co se vydýchal.

https://www.youtube.com/watch?v=_aZW2AisjVU

Reklama
Přihlaste se k newsletteru a žádné Denní menu vám už neunikne

Přihlášením se k odběru souhlasíte se zpracováním osobních údajů, více informací.

Sledujte Denní menu na Twitteru @dennimenu

Je velké štěstí, že hra Pokémon Go odešla tak rychle, jak přišla, a dnes už ji skoro nikdo nehraje. Pozorovatel by čekal, že největší riziko hry spočívalo v situacích, kdy nějaký obzvláště sběratelský cenný Pokémon čekal na přechodu pro chodce, na dně propasti či na místě, kde hrozí přepadení - případně v důsledcích toho, kdy pro hráčskou vášeň přijdete o přátele, práci nebo partnera. Jak nás zpravuje Svobodná Evropa, ne tak v Rusku. Respektive v Rusku platí všechny už uvedené možnosti, a navíc i trest vězení.

Což se přihodilo Ruslanu Sokolovskému, bývalému prominentnímu pokémonskému bloggerovi, který lovil virtuální postavičky v pravoslavném kostele, a pak si z toho na svém youtubovém kanále dělal legraci. Což žalobci v Jekatěrinburgu vyhodnotili jako extremismus a urážení citů věřících. Sokolovskij se hájil, že “může být idiot, ale rozhodně ne extrémista”. Soud mu dal za pravdu jen v první části obhajoby a za extrémistu, respektive za podněcovatele nenávisti, i rouhače jej uznal i tak. Výsledkem je tři a půl roku podmíněně.

Nezávislá ruská média sestavila soupis nejpozoruhodnějších výroků soudkyně Jekatěriny Šoponjakové. Sokolovskij podle ní doslova trestuhodně mimo jiné popíral existenci Ježíše Krista a proroka Mohameda, demonstrativně dával najevo neúctu k církvi, kněžstvu a Ježíši, kterého nazval obzvlášť vzácným pokémonem, a dělal si legraci z neposkvrněného početí. Navíc se domnívá, že věřící jsou tupci a diví se tomu, urazil věřící lidi nejen slovně, ale i pomocí mimických gest - a nakonec vytváří dojem, že v Rusku vládne bezpráví a tmářství a jen upadlá společnost může v takové situaci žít.

Putinovský režim se při upevňování moci a formování názorů veřejnosti  často opírá o pravoslavnou církev a trestný čin urážení náboženských citů je v Rusku pravidelně zneužíván pro potírání politického disentu; asi nejznámější případ je kauza skupiny Pussy Riot.

Sokolovskému nepomohlo ani to, když loni při zadržení tvrdil, že s kapelou a jejími postoji nemá nic společného. Tehdy dvaadvacetiletý mladík reagoval na varování ve státní televizi, že za tuto zábavu může hrozit až půlmilionová pokuta (asi 186 000 korun) nebo tři roky vězení. „To je naprostá blbost,“ prohlásil a vyrazil do jednoho z největších chrámů v Jekatěrinburgu.

„Chtěl jsem popřít myšlenku, že lze trestat za lov Pokémonů v kostelech. Zdálo se mi to jako naprostý nesmysl, nějaké tmářství, protože na to, aby tě mohli zavřít, musíš opravdu něco spáchat, a ne se projít s telefonem v kostele, kde jsem nijak nerušil,“ řekl už loni novinářům, než se ocitl ve vazbě.

https://www.youtube.com/watch?v=PfMn1yahGYk

 

Reklama

Na zoologické vědecké bádání bylo vždy třeba sbalit batoh a vyrazit na expedici. Dne se stále častěji odehrává i jinak - pomocí satelitů a osobního počítače. O dalším takovém výzkumu píše server The Atlantic a tentokrát se týká počítání albatrosů.

Kolik je na světě těchto vodních ptáků s obdivuhodným rozpětím křídel, to samozřejmě stále ještě přesně nevíme. Ale díky výzkumu britských a novozélandských vědců budeme brzy aspoň tušit, kolik jich je na Chathamových ostrovech, vzdáleném pacifickém souostroví mezi Argentinou a Novým Zélandem.

Albatrosi rádi hnízdí na travnatém a rovném povrchu, což je vzhledem k tomu, že jsou velcí a sněhobílí, pro satelitní sledování ideální. Pak už jen zbývá vyřídit si zvláštní povolení od americké vlády. Vědci totiž použili obrázky amerického komerčního satelitu WorldView-3, z nějž čerpají třeba mapy Googlu, a tato zařízení mají zakázáno volně poskytovat snímky s větším rozlišením než 50 centimetrů komukoliv jinému než americké vládě. Vědci si vyjednali snímky s rozlišením třicet centimetrů a sčítání mohlo začít.

Šetří to čas a peníze výzkumníků i stres ptáků. Postaru je nutné se na plachetnici dlouho plavit k ostrovům, z pobřeží sledovat a hrubě odhadovat, pak se vylodit a počítat na suché zemi. Což ptákům vadí. Sledování z vesmíru je neznervózňuje.

Satelity jsou v zoologii přítomné od roku 2004, kdy ale šlo jen o pokusy. V roce 2011 už zoologové použili snímky z vesmíru pro spočtení tuleňů v antarktickém Weddellově moři, o rok později tamtéž pro spočtení tučňáků. V roce 2014 na opačné špičce planety došlo lední medvědy. A neposkvrněná není ani Afrika: v roce 2015 vědci takto spočetli pakoně v Keni.

A co je nejlepší, minimálně do jednoho takového se můžete ještě zapojit. Tuleni stále ještě nejsou zcela dopočtení: materiál, na němž můžete ze svého domova spolu s vědci pracovat, je k dipozici zde.

Počítání albatrosů
Autor: Peter Fretwell

Reklama