Změna směru, kterým odtéká voda z tajícího ledovce, bývá velmi pomalým procesem. Většinou trvá tisíce let. V loňském roce na severu Kanady k němu však došlo během doby, která je z hlediska geologů pouhým okamžikem. Voda z tajícího ledovce Kaskawulsh, jednoho z největších v Kanadě, která odjakživa napájela proud řek Slims a Yukon a pak pokračovala jejich korytem dál na sever do Beringova moře, náhle změnila směr. Vlila se do řeky Alsek a odtekla na jih do Tichého oceánu.

Místo tisíců let to celé trvalo jenom několik měsíců, upozorňují šokovaní geologové. Změnu toku způsobilo podle vědců loňské, neobvykle teplé jaro. Na tajícím ledovci se utvořil kaňon prudce tekoucí vody, který změnil směr, jímž se odtékající masy vody normálně ubírají. Podle vědců je ovšem změna směru nejspíše trvalá, píší New York Times. Jev, kdy jeden tok vezme vodu jinému, geologové popisují jako říční pirátství.

Jde o velice vzácný úkaz zpravidla spojený s posunem zemských desek nebo pomalou erozí. Náhlá změna toku vody z ledovce Kaskawulsh je tak pravděpodobně první v moderních dějinách. Tým vědců zkoumajících kanadský ledovec vedl profesor Daniel Shugar z Univerzity ve Washingtonu-Tacomě. Koryta řek odtékajících z ledovce monitorovali pomocí fotografií, které pořídili pomocí dronů. Pokud se bude teplota zemského povrchu dál zvedat, budeme zřejmě svědky změny toků dalších řek. To může mít obrovský dopad na krajinu a živočichy, kteří ji obývají, upozorňuje Shugar.

Změny si všimli i novináři z kanadské televize, kterým přišlo divné, že voda jezera Kluane napájeného řekou Slims je letos neobvykle nízko. Doky pro lodě, které jsou běžně pod vodou, zůstaly na suchu. I samo koryto řeky Slims je nyní suché a dochází v něm k prachovým bouřím. „Možná budeme překvapeni, co všechno změna klimatu ještě přinese. A k některým efektům nejspíš dojde mnohem rychleji, než si myslíme,“ varuje Shugar.

Reklama
Přihlaste se k newsletteru a žádné Denní menu vám už neunikne

Přihlášením se k odběru souhlasíte se zpracováním osobních údajů, více informací.

Sledujte Denní menu na Twitteru @dennimenu

Karolíně Farské i Davidu Strakovi je teprve osmnáct, oba ještě chodí na střední školu. Ve věku, kdy mnozí stále pochybují o tom, jak naložit se svým životem a volným časem, mají oba mladí Slováci překvapivě jasno. Vadí jim, že politici, kteří vládnou jejich zemi, mají až příliš blízko k miliardářům, že ministři podezřelí z korupce stále sedí ve vládě, že se úplatkářské kauzy nedaří dořešit. A tak se rozhodli uspořádat demonstraci proti korupci, která je podle nich největším problémem jejich země.

Akci domlouvali po kavárnách a barech. Řešili, jaké celebrity pozvat, aby mluvily na podiu, kde sehnat vysílačky, kdo vyrobí transparenty. Byli ve stresu, že organizaci nezvládnou, báli se, co na to všechno řekne policie, ale hlavně měli strach, že nikdo nepřijde. Do ulic Bratislavy nakonec ve středu přišlo pět tisíc lidí. Byla to jedna z největších protikorupčních demonstrací od roku 1989, shodují se slovenská média. A uspořádat se ji podařilo dvěma teenagerům.

Reportérka Denníku N strávila s mladými lídry protestu 24 hodin: sledovala, jak demonstraci připravují, a svůj zážitek popsala v působivé reportáži. Davida a Karolínu popisuje autenticky – zaznamenává jejich nadšení, ale i pochybnosti. „Až to skončí, nechci být veřejná osoba. Chci pak zase zveřejňovat na Facebooku směšná videa z různých party,“ řekl jí David.

Nízkého věku organizátorů si ve svém článku o protestech všímá i server Foreign Policy. „Tohle je první generace, která se stala politicky uvědomělou coby občané EU,“ řekla serveru Zselyke Csaky z think-tanku Freedom House. “Několik let bylo ticho a mnozí raději ze země odešli, ale nová generace ale teď nechává svůj hlas zaznít.“

Foreign Policy dodává, že také při protestech v Maďarsku a Rumunsku sehráli důležitou roli velmi mladí. Lidé, kterým ještě nebylo dvacet let, protestovali proti korupci také na demonstracích v Moskvě a dalších zhruba osmdesáti ruských městech na konci března. Nespokojený teenager demonstrující proti korupci je novým a nečekaným úkazem, který popírá rozšířený stereotyp současné mladé generace jako sebestředných narcisů permanentně přikovaných ke svým mobilům.

https://video.aktualne.cz/ze-sveta/slovensti-studenti-pozvali-lidi-do-ulic-proti-korupci-pochod/r~abc76ea424da11e7b494002590604f2e/

Reklama

Pokud jste ve středu ráno procházeli kolem vaší oblíbené trafiky či novinového stánku a zaujala vás titulní stránka MF Dnes, určitě jste nebyli jediní. Brusel povolí jen dvě igelitky týdně, křičel úvodní článek deníku. Kdo se začetl, zjistil, že navržená směrnice cílí na redukci plastového odpadu, nikoli na další omezení našich životů bruselskými byrokraty. A když jsme tedy sejmuli apokalyptický filtr, můžeme se na věc podívat blíž.

Igelitkovým katem se má stát evropská směrnice, která novelizuje stávající nařízení o obalech z roku 1994. Novelizující předpis vstoupil v platnost 29. května 2015 (své ano návrhu řekla při hlasování v Radě ministrů i Česká republika) a stanovil členským státům Evropské unie lhůtu pro transpozici na 27. listopadu 2016. Směrnici zatím provedlo 12 členských zemí, mezi opozdilce se řadí i Česká republika. Poslanecká sněmovna schválila směrnici v rámci novely o obalech v únoru letošního roku, v minulých dnech pak prošla Senátem (bod. 13). V dolní komoře byla novela schválena 122 hlasy napříč spektrem; obdobně tomu bylo i v horní komoře, kde hlasovalo pro 38 přítomných senátorů.

Direktiva dává členským státům na výběr dvě možnosti: pokud státy zvolí první variantu (.pdf, str. 3 dole), musí zajistit do konce roku 2019 spotřebu maximálně 90 lehkých plastových tašek na osobu. O šest let později, tj. do konce roku 2025, pak musí spotřeba klesnout na 40 lehkých plastových tašek na osobu. Druhá varianta požaduje po státech rychlejší reakci, neboť ukládá povinnost zajistit do konce příštího roku, že lehké plastové tašky nebudou v místě prodeje poskytovány bezplatně. Tento zákaz se však nemusí vztahovat na igelitové pytlíky, ty lze z této povinnosti vyjmout.

Poslanci pozměňovacími návrhy přijali do zákona dvě změny oproti vládnímu návrhu. Ten legislativním procesem prováděl ministr životního prostředí Brabec z hnutí ANO. Původní podoba zákona (.doc str. 2) ponechala kategorii velmi lehkých igelitových tašek (sáčky tenčí než 50 mikronů) nezpoplatněnou.

Rozhodnutí Sněmovny však zpoplatnilo všechny plastové tašky (vyjma sáčků tenčích než 15 mikronů, používaných na pečivo, zeleninu či masné výrobky), čímž poslanci chtějí zamezit, aby byl zákon obcházen ze strany prodejců. Zákonodárci rovněž mírně upravili míru recyklace obalového odpadu, do roku 2020 by se mělo využít 75 procent odpadu (.pdf, str. 5), namísto vládních 80 procent.

Zde je třeba říct, že zákazníků se opatření zejména v obchodech s potravinami dotkne jen minimálně, což lze vyčíst i z důvodové zprávy (.pdf, str. 22), která říká, že řada významných obchodních řetězců již plastové odnosné tašky spotřebiteli zdarma nenabízí. Brusel nebrusel.

Reklama