O měnících se časech a novém světovém řádu hovořil v sobotu v Mnichově z dosti odlišné perspektivy než němečtí politici ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov.  “Období post-studené války skončilo.  Západ nepřizpůsobil své instituce nové době…  NATO ve svém srdci zůstalo ve studené válce… Šíření NATO na východ Evropy způsobilo nebývalé napětí,” opakoval Lavrov tradiční zahraničně-politické postoje ruské administrativy.

A přidal se k právě módní kritice globalizace: “Současná krize systému byla nevyhnutelná, protože globalizace byla vytvořena tak, aby upevnila dominanci elitního klubu států.” Nyní má podle něj svět možnost vstoupit do post-západního řádu - demokratického, v němž bude respektována identita každé země.

https://www.youtube.com/watch?v=i492fqZ5y0Y

Jestli kdysi Angela Merkel tvrdila, že Vladimir Putin žije v jiné realitě, tak pro jeho hlavního ruského diplomata to platí taktéž. Chválil ruské novináře za zpravodajství z východní Ukrajiny, kde údajně dokumentují porušování mírových dohod z Minsku ze strany ukrajinských jednotek, a ukazují přítomnost neonacistických proukrajinských jednotek z různých zemí. “Nevím, proč o tom nevysílají západní média. Je to autocenzura? Anebo od ukrajinských úřadů nedostanou povolení?” ptal se Lavrov, zástupce země průkazně obviňované z dezinformačních kampaní. A volal po konci hysterie, informačních válek a post-pravdy v mezinárodních vztazích.

K této zmínce doporučuji následující graf: ukazuje, ve kterých oblastech byli nezávislí pozorovatelé OBSE omezování v pohybu. Ze dvou třetin měli problémy v oblastech kontrolovanými proruskými milicemi. Spodní graf pak ukazuje porušování příměří na východě Ukrajiny:

Graf

Přihlaste se k newsletteru a žádné Denní menu vám už neunikne

Přihlášením se k odběru souhlasíte se zpracováním osobních údajů, více informací.

Sledujte Denní menu na Twitteru @dennimenu

Z proslovů německých politiků na mnichovské konferenci se až do sobotního poledne zdálo, že u našich sousedů převládl nový konsensus: na armádu je třeba vynakládat více peněz a Američané požadují od Evropanů větší zbrojní výdaje právem. Konsensus však narušil ministr zahraničí Sigmar Gabriel. “Neměli bychom se propadnout zpátky do časů, kdy jsme věřili, že větší výdaje na armádu povedou automaticky i k větší bezpečnosti,” prohlásil. “Při vší úctě,  jednou ze zemí, které plní spojenecké závazky NATO a vydává více než dvě procenta HDP na obranu, je Řecko, které současně nemá dost financí na důchody. Jestli to vedlo k větší stabilitě a bezpečnosti, o tom si dovolím pochybovat.”

Sociální demokrat Gabriel ve svém projevu razil jiný tón než křesťanské demokratky Angela Merkel a Ursula Von der Leyen. Zjevně již začala německá volební kampaň a k německé levici tradičně patří větší skepse k armádním výdajům. Gabriel zpochybnil, že se v rozpočtu najdou desítky miliard eur potřebné ke splnění dvouprocentního závazku. Zvláště když Němci budou muset vydat desítky miliard na péči o uprchlíky. “To je také naším příspěvkem ke stabilizaci, protože jsme zabránili, aby se z těchto uprchlíků stali bojovníci,” uvedl. “A nezapomínejme, že mnozí z Blízkého východu utekli právě proto, že se v minulosti zahraniční vojenské intervence nepovedly.”

Reklama
Reklama

Takto se dnes pro zajímavost skládá rozpočet aliance:

C45h3PrXAAAFqCm.jpg-large

Gabriel je známý tím, že mluví přímo. Ne vždy se mu to mimochodem v politické kariéře vyplatilo. V Mnichově takto mluvil i o Evropské unii.  “Německo udělá všechno, co bude potřeba, proti rozštěpení Evropy,” prohlásil. Zároveň podle něj bude Německo více naslouchat jiným Evropanům; více si bude vědomo, že problémy i postoje různých zemí EU jsou různorodé. Unie podle něj není dobře připravena pro 21. století.

“EU měla zajistit mír a blahobyt a tento úkol desítky let fantasticky zvládala. Ale možná jsme málo promysleli, že jsme právě svědky nového rýsování světa… Přechod od starého k novému, právě vznikajícímu světového řádu jsme nevládli. Když to přiostřím: vytvořili jsme systém, který riziko války mezi Evropany, každopádně v rámci EU, prakticky vyloučil. Ale ještě jsme se nenaučili úspěšně zacházet s krizemi a s válkami mimo Evropskou unii, na našich vnějších hranicích.“

Celý projev Sigmara Gabriela najdete zde.

Hlavní postava letošní Mnichovské bezpečnostní konference se v hotelu Bayerischer Hof vůbec nevyskytuje a její jméno zde málokdo vysloví. Tedy na pódiu. V zákulisí ovšem zmínka o Donaldu Trumpovi padne skoro v každé konverzaci. Bude jeho Amerika nacionalistická a sobecká,  tedy bude jednat bez ohledu na zájmy tradičních spojenců v Evropě? Co můžeme očekávat od prezidenta, který během volební kampaně i po nástupu do úřadu zpochybnil řadu pilířů mezinárodního řádu i dosavadní americké politiky: významem NATO počínaje a podporou evropské integrace konče?

Angelu Merkel v časech americké nevypočitatelnosti leckdo považuje za skutečného lídra svobodného světa. Německá kancléřka to odmítá: ví, že Německo je stále příliš slabé a nepřipravené na převzetí takové role. V Mnichově se v sobotu vůbec poprvé sešla se zástupci nové americké vlády a její projev před zraky viceprezidenta Michaela Pence byl klidně přednesenou, ovšem jednoznačnou opozicí vůči trumpovskému America first - ač ani ona jméno Donalda Trumpa nevyslovila.

Její projev byl obranou nadnárodních organizací a intenzivní mezinárodní spolupráce. “Jsem přesvědčena, že problémy dnešního světa nedokáže žádná země vyřešit sama. Proto musíme posílit multilaterální systémy,” zdůraznila a jmenovala Evropskou unii, NATO, OSN i organizací států G 20, které Německo právě předsedá. Toto fórum se podle ní ukázalo být zásadní platformou při řešení globální finanční krize v letech 2008 a 2009. I díky tehdejším dohodám ministrů financí a šéfů vlád dvaceti nejsilnějších ekonomik nebyla krize ještě mnohem ničivější. “Naším mottem je utváření zasíťovaného světa,” shrnula kancléřka.

Zmínila pak z jejího pohledu pochopitelné pochybnosti občanů. Je přístup založený na spolupráci a sdílení suverenity opravdu správný? Není lepší vsadit jen na sebe, tedy na protekcionismus a nacionalismus? Neztrácet suverenitu a čas složitou spoluprací? Kancléřka uznala, že tento pocit šířící se dnes západním světem je zapříčiněn nedostatky nadnárodních institucí, které je třeba zlepšit.

Krize eurozóny i uprchlická krize mají podle její analýzy příčinu v nedostatcích minulosti: EU vytvořila měnovou unii i Schengen, aniž se připravila na případné krize. Toto řešení probíhá až zpětně a v bouři problémů, právě proto se tak vleče. “EU se musí zaměřit a soustředit na podstatné otázky. Musíme také prozkoumat, zda nemáme přebytečné regulace, které omezují konkurenceschopnost,” sdílela jednu z kritik dnešní EU.

Následující graf mimochodem ukazuje, že si evropští občané přejí, aby EU hrála ve světové politice větší roli. Prakticky všechny podobné průzkumy ukazují, že si Evropané žádají jednotnější zahraniční a obrannou politiku. Předpokládá však předání části suverenity na úroveň EU.

unnamed

Angela Merkel také stvrdila slova své ministryně obrany: Německo bude nadále zvyšovat výdaje na obranu až do výše 2 procent HDP, což vyžadují závazky NATO. “Úsilí o bezpečnost bychom ale neměli měřit jen zbrojními výdaji,” prohlásila. Bezpečnostní politikou jsou i výdaje na mírové mise OSN (státy EU platí třetinu) a rozpočet na rozvojovou pomoc, který má EU největší na světě, a Německo jej hodlá dál zvyšovat. “O bezpečnosti musíme uvažovat v širším rámci… Musíme společně přemýšlet nad tím, jak v Africe podpořit podobně dynamický vývoj jako v Číně, nad rámec běžné rozvojové pomoci,” řekla kancléřka. Prevence v podobě hospodářského rozvoje je stejně důležitá jako investice do armády.

Kancléřka se v projevu a v následující krátké debatě dotkla konfliktních zón - Sýrie a Ukrajiny. “Dohody z Minsku jsou to jediné, co máme. A dokud nebudeme mít v ruce něco lepšího, tak bychom se jí neměli zbavit,” reagovala na dotaz z publika, podle něhož je mírová dohoda vzhledem k jejímu neustálému porušování mrtvá. Zdůraznila též, že islámské státy jsou zásadním partnerem v boji s Islámským státem, který se opírá o extrémní, pokřivený výklad islámu. Což bylo možné číst jako nepřímou kritiku Trumpových paušálních odsudků islámu.

Čtěte také: Zpravodajství z prvního dne konference

V debatě pak vyslovila i svůj názor na práci amerických novinářů, které Donald Trump v nejnovějším pobuřujícím tweetu označil za “nepřátele lidu”. “Informuji se převážně z německých novin, mám velký respekt k novinářům a takový přístup vzájemného respektu se nám v Německu osvědčil,” odpověděla. Na závěrečnou otázku, která se týkala americké kritiky německých obchodních přebytků, obvykle spíše “suchá” kancléřka odpověděla bonmotem: “Když slyším kritiku, že na 5. Avenue v New Yorku jezdí příliš německých aut, tak si myslím, že ve srovnání s hustotou iPhonů a produktů firmy Apple třeba v tomto sále je jich tam pořád dost málo.”

Kritikům německých obchodních přebytků také doporučila podívat se na vysoké investice německých firem v USA. Německo a Němci sice šetří více než jiní, ale má to podle ní svůj důvod: Německo projde spolu s Japonskem v příštích desetiletích největší demografickou proměnou na světě – tedy stárnutím a úbytkem obyvatelstva. A spoření s tím souvisí.

https://www.youtube.com/watch?v=KWKc-8cZmjw

https://www.youtube.com/watch?v=DJk3KAjjuck