Říkají si sběrači vzduchu a v úsporném reklamním šotu vypadají jako milí strýčkové z venkova, kteří to myslí dobře. Ve stříbrné dodávce brázdí horskou krajinu na Novém Zélandě, pak u jezera vytáhnout žluté kyslíkové bomby a začnou se sklizní toho, co je nic nestojí, ale v zamořených čínských městech by za to dali (a dají) jmění. Přesněji 35 novozélandských dolarů (650 korun), což je cena, kterou si Phillip Duval, Xu Yang and Gerry Walmisley účtují za osm litrů svěžího novozélandského vzduchu.

Balení ve vysokých natlakovaných pikslách prodávají pod značkou Breathe Ezy do Číny a do Hongkongu - a i když to na první poslech zní jako bláznivý vtip, Novozélanďané na něm postavili fungující ziskový byznys.

Smog v čínských metropolích je tak závažný problém, že 150 doušků svěžího vzduchu může být pro někoho čas od času „stejné povzbuzení jako šálek silného dobrého kafe“, řekl aspoň Duval hongkongskému deníku South China Morning Post.

Vzduch se inhaluje přes dýchací masku a přes tři filtry - nejde prý tedy o podfuk ani o prázdný pocit, kdy vám pod rukama jen něco zasyčí a „skutek utek“. Stejně tak platí, že sběr vzduchu není úplně bez nákladů. Základní surovina je sice zadarmo, ale nasbírat ji, vymyslet funkční balení a prodejní strategii, to představovalo a představuje podle Duvala regulérní starosti, se kterými bylo třeba se vypořádat.

I ze zasmogované Prahy vypadá Duvalův produkt spíš jako hloupý vtip. Anebo spíš jako memento, co všechno je dnes na světě možné. „Když nemají kam utéct, co jiného jim zbývá? Prostě jsou rádi za nějakou cestu, jak aspoň na chvíli uniknout každodenní frustraci,“ říká k motivaci čínských zákazníků  Gao Hongzhi, expert na marketing z novozélandské Victoria University.

„Lidé se mě ptají, proč by by někdo kupoval vzduch? Vždyť je zadarmo. Jdete ven a nadýcháte se. Jenže v praxi to prostě takhle všude na světě neexistuje," podotýká Duval.

Přihlaste se k newsletteru a žádné Denní menu vám už neunikne

Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.

Sledujte Denní menu na Twitteru @dennimenu

Lavina falešných zpráv – nebo chcete-li epidemie, jak říká Hillary Clinton – možná nakonec není zas až taková pohroma, jak jsme si dosud mysleli. Čerstvě publikovaný výzkum dvou ekonomů ze Stanfordu a New York University ukazuje, že před prezidentskými volbami sice na Facebooku kolovalo hodně "fake news" ve prospěch Donalda Trumpa, ale přichází s novým uklidňujícím zjištěním: že jejich skutečný dopad se hodně přeceňuje.

Když se totiž místo lajků a sdílení měří to, kolik falešných zpráv si lidé skutečně zapamatovali a hlavně kolika uvěřili, pak se všeobecně rozšířená hypotéza o rozhodujícím vlivu hoaxů na volební výsledek spíš nepotvrzuje. Autoři výzkumu testovali účinek falešný zpráv podobně, jako se to dělá u léků – skutečné falešné zprávy namíchali s „placebo“ zprávami, které si vymysleli. A zjistili, že průměrný americký volič si pamatuje necelou jednu takovou zprávu ve prospěch Trumpa, přesně 0,92 zprávy - což na změnu volebních preferencí nestačí.

Reklama
Reklama

Jenže to, co jsme zatím na poli falešné propagandy zatím viděli, je možná jen nevinná předehra, po které přijde něco mnohem horšího. Zatím se falšovaly jen články, texty a přímé řeči. Teď ale přichází možnost falšovat i obraz. Kdo spoléhá na to, že mluvící hlava na obrazovce je nepopiratelný důkaz toho, že někdo skutečně něco řekl a nějak se u toho tvářil, měl si pustit tohle video:

https://youtu.be/ohmajJTcpNk

Vidíte George Bushe nebo Vladimira Putina, ale nejsou to oni. S dnešní technikou totiž není problém zfalšovat jejich mimiku, a tudíž i jejich projev. Filmový průmysl dnes umí ještě větší divy. „Pusťte si Star Wars a zkuste rozpoznat, kteří herci jsou reální a kteří jsou vytvoření v počítači. Vsadím se, že to nepoznáte,“ varuje autor textu ve Vanity Fair.

Se zvukem je to podobné. Vývojáři z Adobe se už loni pochlubili novým softwarem přezdívaným „Photoshop pro audio“, do kterého nahrajete deset až dvacet minut cizího hlasu a pak už si s ním můžete dělat, co chcete – třeba naťukat vlastní text, který vám onen hlas odvypráví.

Zatím jsou to všechno drahé „akademické“ hračky. Ale je jen otázkou času, kdy do programu někdo nasype hlas Donalda Trumpa a vytvoří text o tom, jak lhal o daních nebo jak si užíval prostitutky v Rusku. A legrace opravdu skončí, až falešný Trump začne zesměšňovat nějakého jiného státníka.

Koneckonců co záběr z inaugurace, kde se Trump otočí dozadu na svoji ženu, ta se nejdřív usměje, a když se Trump otočí zpátky, Melanie stáhne pusu zpátky do kyselého výrazu, jako by už celé té slávy měla plné zuby. Jsme si stoprocentní jistí, že je pravé? A blíží se doba, kdy to s jistotou nebude vědět nikdo.

https://www.youtube.com/watch?v=I3l4XLZ59iw

Omlouváme se Donaldu Trumpovi. Není fér mluvit o prezidentovi pořád tak zle a negativně. Proto čtěte férový a nezkreslený příběh o tom, jak vypadal první prezidentův den – od Alexandry Petri, reportérky Washington Post, napsaný důsledně podle manuálu pro novou dobu, který autorka slibuje navěky věků ctít:

Nic, co se kdy stalo nebo stane, nelze srovnat s velkolepou inaugurací Donalda Trumpa.  Dav lidí byl obrovský, větší než jakýkoli jiný dav předtím! Táhl se až k Měsíci, jak vám odpřisáhne i papež, který tam byl také.

„Díky, že jste tu, svatý otče,“ řekl mu Trump.

„Děláš si srandu? Jsi můj nejlepší kámoš,“ odvětil papež. „Tvůj velký den bych si nenechal ujít za nic na světě,“ dodal a plácl si s prezidentem high-five.

Byli tam všichni. Prodali všechno, co měli – svoje domy i lístky na Hamiltona, které už stejně nemají žádnou cenu – aby tu slávu mohli vidět na vlastní oči. Nemohli uvěřit, že někdo tak dokonalý vůbec může existovat. Považovali ho za mýtus, legendu nebo falešnou a vyfabulovanou zvěst, na které někdo pracoval desítky let.

Ale pak ho spatřili a všechny pochybnosti byly rázem pryč.

Byli tu i novináři a velmi litovali toho, jak se dříve chovali. „Donalde,“ prosili, „byli jsme podlí a zlí, ale nejsme nic víc než jen stádo sobů. Odpustíš nám?“

„Odpustit vám? Ale vždyť já už na to dávno zapomněl,“ usmál se Trump - a byl to velký a srdečný úsměv. Byl zkrátka takový, jaký je i sám Trump. Smířlivý jako Ježíš – jen blonďatý.

Bylo to skvělý začátek skvělého dne. Trumpův projev se všem líbil, obzvlášť ta pasáž, kde si vyhrnul rukáv a ukázal svůj biceps. Byl to velký biceps – tak velký, že i Dwayne „Rock“ Johnson zaklel. Pak Trump vytáhl housle a zahrál sólo, po kterém následovalo ještě lepší sólo na kytaru. Po celém pódiu se záhy válelo dívčí spodní prádlo. V hledišti byly miliony jeho fanynek. Včetně žen, se kterými kdy Trump něco měl. A nezlobily se na něj. Jen se styděly, že pro něj nebyly dost dobré.

„Trump, Trump, Trump!“ jásal dav. Mnoho z lidí prezident poctil svým dotykem a vyléčil jejich neduhy, ať už je trápila rakovina, nebo autismus. „Kéž by se dal váš dotyk zavíčkovat a odnést domů v lahvi. Mohli bychom skoncovat s očkováním,“ navrhl kdosi. „Nebojte. Dělám na tom,“ mrknul Trump.

Pak nakrmil lid chlebem a rybami. Bylo jich dost pro všechny, všechno bylo Made in America a na každém bochníku i na každé rybě stálo „TRUMP“. Byla to stejně velkolepá podívaná jako Oscaři, Woodstock, Super Bowl nebo Ježíšovo kázání. Kdo tam nebyl, měl by jít domů a zhynout, protože už nikdy nenajde smysl života, i kdyby měl držet v náručí své novorozené dítě nebo dostat zdravotní pojištění.

Bono, Bruce Springsteen, Elton John, Rolling Stones i Beyoncé tam byli také, stejně jako všichni další velcí umělci. Svedli nelítostný boj o to, kdo bude smět Trumpovi zahrát a zazpívat. Springsteen nakonec vyhrál, a když dozpíval, přišel k Trumpovi, podal mu ruku a řekl mu, že je jediný opravdový hrdina na tomto světě.

Lidé byli tak nadšeni, že stavěli kamenné pyramidy, aby Donald Trump na vlastní oči viděl, v jaké úctě ho budou mít i po smrti. Pošetilci – vždyť Trump nikdy nezemře!

Donald Trump je hvězda a lid ho miluje!

A co bylo pak? Od velkého okamžiku uplynulo deset dnů, a pokud už ztrácíte přehled, co Trump všechno stihl, tady je v deseti bodech sumář toho nejdůležitějšího. Tentokrát bez legrace:

1. Konec Obamacare: První dekret směřující ke zrušení Obamovy zdravotnické reformy podepsal Trump hned v den inaugurace. Nařízení ukládá federálním úřadům „minimalizovat ekonomickou zátěž“ plynoucí z Obamova zákona o dostupné zdravotní péči. Nikdo zatím přesně neví, co příkaz v praxi přinese – řešení mají přinést až nové normy, které se už začaly připravovat, ale republikáni nad jejich podobou hodně tápou. Dobře o tom svědčí i tajná nahrávka z jednání republikánských špiček z minulého týdne, ze které sice plyne jasná shoda v tom, že Obamovy zákony je třeba přepsat, ovšem chybí shoda na tom, jak to udělat.

2. Pád tichomořské smlouvy: Trump stáhl Spojené státy z účasti v tichomořské dohodě o volném obchodu (TPP), která měla prohloubit proud zboží a služeb mezi USA a 12 zeměmi v pacifické oblasti – s výjimkou Číny. Cílem dohody, na které Obamovi vyjednavači pracovali roky, bylo vytvořit jakýsi obchodní pakt proti Číně, tedy víc svázat region s USA a omezit rozpínavost Pekingu. The Wall Street Journal popsal konec TPP jako “strategické vítězství Číny”.

President Donald Trump signs an executive order in the Oval Office of the White House, in…
NAFTA ne, nafta ano. (Donald Trump povoluje stavbu sporných ropovodů) • Autor: New York Times, Profimedia

3. Zákaz „financování potratů“: Trump zablokoval použití federálních peněz na podporu zahraničních nevládních organizací, u kterých existuje nějaká spojitost s interrupcemi. Kritici, mezi nimiž jsou i zástupci UNICEF, varují před tím, že o peníze přijdou i organizace, které potrat svým klientkám byť jen doporučují jako možnost či o něm poskytují informace. Potratový dekret může sebrat peníze i na financování zdravotní péče, která s potraty nijak nesouvisí, jako je léčba malárie, AIDS či dětských nemocí.

4. Mexická zeď:Národ bez hranic není národem, prohlásil Trump a dal do pohybu jeden z hlavních slibů svojí kampaně – stavbu zdi na hranici s Mexikem. Konkrétně dekret dává za úkol příslušným úřadům, aby začaly s přípravou a s hledáním zdrojů tak, aby stavba mohla začít „během měsíců“ - jak prohlásil Trump poté v prvním velkém televizním rozhovoru. Prezident trvá na tom, že stavbu ve finále „stoprocentně“ zaplatí Mexiko, a to formou nové obchodní dohody, ke které Trump chce svého jižního souseda donutit během dalších jednání. Jak přesně by Mexiko mělo platit? Mexický prezident minulý týden zrušil cestu do USA, takže zatím se neví nic. Trumpův mluvčí prozradil, že jednou z možností může být zavedení 20procentního cla na mexický dovoz do USA, další teoretické varianty jsou zdanění peněz, které posílají mexičtí zaměstnanci domů, nebo zavedení poplatků za překročení hraničních přechodů. Potíž je v tom, že americko-mexická hranice je jednou z nejdelších na světě – měří přes 3100 km. Podle Trumpa stačí postavit zeď na polovině a o zbytek se postará neprostupný terén, ovšem i to je hodně práce. Prezident tvrdí, že zeď půjde postavit za 10–12 miliard dolarů (což ale mnozí zpochybňují). Už nyní je většina Američanů proti zdi – mimo jiné proto, že clo nebo jiná obchodní bariéra se ve finále musí projevit i v cenách dováženého zboží (Mexiko je například zdaleka největším dovozcem čerstvé zeleniny do USA). Stavbu tak nakonec nezaplatí Mexiko, ale sami Američané.

5. Deportace: Spolu s dekretem o mexické zdi Trump podepsal další nařízení spadající do stejného balíku vnitřní bezpečnosti, a to hlavně pokyn k deportaci imigrantů pobývajících na území USA bez povolení, zejména pak těch usvědčených z kriminální činnosti. Imigrační úřady a pohraniční správa mají za tímto účelem najmout 10 tisíc nových sil. Města, která nebudou spolupracovat, přijdou podle dekretu o federální finance. Ministerstvo zahraničí má za úkol sankcionovat cizí státy, které nebudou na přijímání svých nelegálních migrantů spolupracovat. Dekret rovněž zavádí novinku v podobě každotýdenních veřejných seznamů zločinů spáchaných nelegálními imigranty.

6. Brexit je požehnání: Britská premiérka Theresa May byla první zahraniční návštěvou v Trumpově Bílém domě a odvezla si domů většinu toho, co potřebovala. Trump ji ujistil o mimořádnosti vzájemných vztahů, pochválil Brexit a zopakoval výhrady k Evropské unii, se kterou – jak podotkl v závěru společné tiskové konference – nemá nejlepší zkušenosti. Brexit, na který Trump sázel už loni před jeho odhlasováním, podle něho bude správnou volbou. Odpůrci Evropské unie (ti nejostřejší už si poupravili jeho motto na "Make Europe Great Again„) dostali od Trumpa nové noty, jak prostě a poutavě mluvit proti ní. "Volná a nezávislá Británie je pro svět požehnáním a náš vztah nikdy nebyl pevnější. Amerika i Británie chápe, že vlády musí být vnímavé vůči normálním lidem, kteří chodí každý den do práce, a že musí reprezentovat jejich zájmy… Říkal jsem, že se to stane, protože lidé chtějí vědět, kdo vstupuje do jejich země a chtějí mít pod kontrolou obchod a plno dalších věcí… Budete mít svoji vlastní identitu, budete mít ve svojí zemi ty, které tam chcete mít, a budete mít smět svobodně uzavírat obchodní dohody, aniž by vás někdo sledoval,“ prohlásil Trump po návštěvě britské premiérky, kterou dovedl na tiskovou konferenci za ruku, ale předtím Bílý dům udělal třikrát chybu v přepisu jejího jména. Pokud jde o debatu s dalšími státníky, Trump už po telefonu mluvil také s Angelou Merkel a Vladimirem Putinem.

U.S. President Donald Trump acknowledges the audience after taking the oath of office as the 45th…
Autor: REUTERS

7. Zákaz najímat lidi: Trump vydal memorandum zakazující vládním úřadům najímat nové zaměstnance, s výjimkou vojenského personálu a lidí nezbytných k zajištění národní bezpečnost a veřejného pořádku. Zákaz se týká tvorby nových pracovních pozic, ale i obsazování uvolněných míst. Memorandum má být prvním krokem k tomu, o čem Trump často mluvil v kampani – tedy k revizi fungování Washingtonu coby centrály politického života v zemi. Zákaz obsazovat uvolněné funkce přišel shodou okolností krátce předtím, než z ministerstva zahraničí odešlo takřka celé nejvyšší vedení, neboť vrcholní diplomaté už nechtěli pracovat pod novým ministrem, bývalým šéfem ExxonMobile Rexem Tillersonem. Na obsazení těchto klíčových pozic se moratorium patrně vztahovat nebude, ale najít odpovídající náhradu nebude lehké- Žádný tak hromadný odchod dosud americkou diplomacii nepotkal, což se může těžce podepsat na její „institucionální paměti“ a tím pádem i na dalším fungování.

8. Zelená pro ropovody: Další z exekutivních příkazů oživuje projekt dvou sporných ropovodů Keystone XL a Dakota Access, které mají spojovat ložiska v Kanadě a v Dakotě s rafineriemi na břehu Mexického zálivu. Barack Obama dal oba ropovody k ledu (proti Dakota Access protestovala spolu s indiány i jeho dcera Malia), ale v obou případech šlo o dočasné gesto – pro Trumpa se jedná mj. o symboly slibované deregulace konvenční energetiky. Bílý dům smazal na webu celou sekci o klimatických změnách, jejichž souvislost se spalováním fosilních paliv Trump popírá; stejný pokyn dostala i vládní Agentura ochrany přírody. Pokud jde o ropovody, další z Trumpových dekretů nařizuje, že na stavbu smějí být použity jen trubky z americké oceli. V podobném duchu Trump mluvil na schůzce s šéfy amerických automobilek: vyzval je ke zvyšování výroby a zaměstnanosti v USA a slíbil za to menší regulaci a nižší daně. GM, Ford i Chrysler už slíbili jít tímto směrem, Ford mimoto ruší plán na výstavbu nové továrny v Mexiku, větší výrobu v USA slíbila i Toyota. Ve finančním světě panuje shoda, že Trump může ekonomice skutečně prospět – jedním z důkazů byl minulý týden nový rekord na newyorské burze.

Siouxové, Severní Dakota
Severní Dakota: Lakotský Sioux Nick Pioche protestuje proti stavbě ropovodu • Autor: Profimedia, Zuma Press – News

9. Zákaz vstupu pro sedm zemí: Patrně největší rozruch zatím vyvolal páteční dekret, který uzavírá americké hranice pro občany sedmi převážně muslimských zemí: Iráku, Sýrie, Íránu, Libye, Somálska, Súdánu a Jemenu. Zákaz vstupu platí 90 dnů a týká se i těch, kteří mají platné vízum. Opatření vyvolalo zmatky na letištích a postihlo i ty, kteří byli v době podpisu na cestě. Prezident také na 120 dní zastavil program přijímání uprchlíků ze zahraničí. V případě Sýrie platí zákaz na neurčito, ale Trump naznačil, že křesťané by mohli dostat výjimku. Celková kvóta pro přijetí uprchlíků se letos snižuje ze 110 na 50 tisíc. Prezident a jeho lidé zdůvodňují tyto kroky prevencí před terorismem. Proti vracení uprchlíků, zadržovaných na amerických letištích, se už postavil soud, což účinnost některých pasáží Trumpova nejspornějšího dekretu pozastavuje. Mnozí považují za protiprávní celý princip selekce uprchlíků podle národnosti. Dekret kritizovala Angela Merkel i další evropští lídři.

10. Restrikce pro lobbing: Zatím poslední tři dekrety Trump podepsal v sobotu. První zakazuje státním úředníkům přestup do služeb světa lobbingu po dobu pěti let, pokud by hrozil střet zájmů ve vztahu k bývalému pracovišti. Druhý dává ministerstvu obrany za úkol zpracovat do třiceti dnů plán na zničení tzv. Islámského státu včetně odstřižení IS od finančních zdrojů a identifikace nových partnerů pro tento boj. Třetí dekret se týká změn fungování Rady pro otázky národní bezpečnosti, klíčového poradního sboru prezidenta, kam bude mít nově neomezený vstup např. i hlavní Trumpův poradce Steve Bannon, dřív šéf radikálního serveru Breitbart. Bannon minulý týden překonal odpor k médiím typu New York Times a kývl deníku na rozhovor. Nezklamal a novinářům v něm doporučil, aby se styděli a drželi pusu, protože „nerozumí téhle zemi a pořád nechápou, proč se Donald Trump stal prezidentem Spojených států“.