Na světě se zrodilo nové povolání, překladatel z jazyka emoji. Takového člověka totiž hledá v pravděpodobně prvním inzerátu svého druhu londýnská firma Today Translations. Za pozornost stojí, že inzerát sám neobsahuje ani jedno emoji.

Úkolem překladatele, jak to popisuje britská BBC, bude sledovat, jak se v různých kulturních a jazykových okruzích mění nebo utváří význam stále rostoucího počtu obrázků. Může to občas být zapeklitá věc. Mávající ručka znamená v Evropě přátelské loučení, v Číně je ekvivalentem zdviženého prostředníčku. To už je nepříjemný omyl. Další jsou zatím spíš zábavné: velmi populárním usmívajícím se hovínkem v Japonsku popřejete “hodně štěstí” - kvůli zvukové podobnosti obou výrazů. U nás je to … prostě veselé, roztomilé hovínko.

Podle některých britských lingvistů jsou emoji nejrychleji rostoucím jazykem v zemi. Podle jiných to je nesmysl. Jazyk musí mít jistou míru sdíleného významu jednotlivých slov, a právě to emoji nemají. Jejich interpretace je příliš libovolná. Snad s výjimkou baklažánu. Což je samozřejmě otázka, na níž se lingvistická obec zatím neshoduje.

Ať už jsou tedy emoji svébytným jazykem, nebo jen dodatkem k jazykům, může s nimi být docela legrace. Tady je třeba dvanáct prvních vět kanonických literárních děl - v emoji. Až dohádáte, pravděpodobně se shodneme, že práce překladatele textových obrázků může být zábavná, ale díkybohu za slova.

Reklama
Přihlaste se k newsletteru a žádné Denní menu vám už neunikne

Přihlášením se k odběru souhlasíte se zpracováním osobních údajů, více informací.

Sledujte Denní menu na Twitteru @dennimenu

Ruské a syrské stíhačky už měsíce shazují na východ města Aleppo bomby a papírové letáky. „Pokud ihned neopustíte toto území, budete zničeni,“ stálo podle The New York Times například na těch shozených předminulý týden. „Zachraňte se,“ pokračoval vzkaz. „Dobře víte, že vás všichni nechali napospas zkáze a nenabídli vám žádnou pomoc.“

Brzy následoval ostrý nálet bombami. V Aleppu v posledních třech týdnech vrcholí masivní ofenziva režimu Bašára Asada. Syrský prezident na jejím počátku řekl, že chce Aleppo, donedávna největší syrské město, dobýt do konce ledna, kdy do amerického prezidentského úřadu nastoupí Donald Trump. Asad využívá současnou předávku moci ve Washingtonu - a jeho jednotky se skutečně blíží dobytí rebely ovládané části města.

Reklama
Reklama

Podle oficiálních vládních zpráv nyní kontrolují 99 procent z donedávna rebely ovládaných čtvrtí. 80 až 120 tisíc civilistů uprchlo na venkov nebo do vládou ovládaného západního Aleppa - a nikdo přesně neví, kolik desítek civilistů se pořád tísni na stále zmenšujícím se území rebelů. "Strany této války už mnohokrát ukázaly, že jsou ochotné docílit vojenských úspěchů i za cenu vraždění, mrzačení a vyhladovění civilistů,“ komentoval ofenzivu Stephen O’Brien, koordinátor humanitárních misí OSN, jejíž konvoje s pomocí nemají kvůli blokádě syrského režimu přístup k těm, kdo ji potřebují.

Ofenzivu ale nevede Asadova armáda, která je na bojišti spíše vedlejším aktérem. První housle v bitvě o Aleppo hrají šíitské milice z Iráku, Libanonu (Hizballáh), Afghánistánu a Íránu - a především ruské stíhačky, jež vzpurné části Aleppa bombardují na padrť. Rusko do syrské války vstoupilo loni v září a dosavadní bilance je z Putinova pohledu úspěšná. Zastavil sérii Asadových porážek a zatím nevyvolal veřejné pobouření, masové demonstrace ve světě či sankce ze strany demokratických států - jak by se vzhledem k prokazatelným válečným zločinům zahrnujícím třeba cílené bombardování nemocnic dalo očekávat.

A general view shows rising smoke from burning tyres, which activists said are used to create smoke…
Autor: REUTERS

Pokud bude Aleppo skutečně dobyto, což je to nyní takřka jisté, budou režimní síly kontrolovat všechna velká syrská města a západní pás území, kde před válkou žilo nejvíce lidí. „To možná ukončí snahy většinově sunnitské populace o svržení Bašára Asada. Ale ani mír, ani stabilita z těchto trosek nevzejdou,“ píše David Gardner z listu Financial Times a předpovídá další radikalizaci sunnitských muslimů, kteří se cítí být zrazeni celým světem.

Uprchlíci, v naprosté většině právě sunnité, se také budou odmítat vrátit na území pod Asadovou vládou; jak ze sousedních států, tak z Evropy. Autor těchto řádků s řadou z nich mluvil a skoro všichni tvrdili, že se domů nevrátí, dokud včele země bude stát Asad, jehož považují za hlavního viníka syrské katastrofy. Připomeňme si, že v minulých pěti letech ze svých domovů musela prchnout asi polovina syrského obyvatelstva a půl milionu lidí kvůli válce zemřelo.

V Sýrii už nemáme co dělat

Zklamání sunnitských Syřanů míří i na Západ, který ústy amerického či francouzského prezidenta sice mnohokrát vyzval k Asadovu pádu, ale umírněné rebely podporoval jen minimálně. Což vyniká zvlášť ve srovnání s masivním - a prozatím rozhodujícím - zásahem Ruska na straně režimu. Tato skutečnost teď začíná měnit blízkovýchodní diplomacii.

Je nejasné, zda dobytí Aleppa povede k rychlejšímu konci občanské války. Sýrie je totiž stále rozdělena mezi mnoho ozbrojených skupin;  i na převážně režimem ovládaném území zůstávají kapsy opozice. Například v kopcovité provincii Idlib blízko tureckých hranic (a tedy i zásobovacích cest s pomocí z Turecka), poblíž Damašku, na jihu země, kde území spravované umírněnými rebely z “Jižní fronty” považují sousední Jordánsko a Izrael za nárazník před syrským chaosem. Více o vyhlídkách na konec války v textu Eriky Salomon ve Financial Times.

Mapa Sýrie
Autor: FT

 

Další texty týdeníku Respekt o Aleppu a Sýrii

1. Sýrie: Kdo uhasí peklo

2. Oběti a vrazi

3. Zločin a trest

4. Generál Pavel: Nelze jít do konfliktu s Asadem

5. Nejtemnější dny jsou možná stále před námi

6. Rusko a USA vedou nad Sýrií zástupnou válku

Reklama

Čínský prezident Si Ťin-pching vyzval univerzity k většímu semknutí s komunistickou stranou. Podle jeho slov školy a vzdělání stojí v první linii boje proti cizím, nepřátelským vlivům a jejich podvratným názorům.

Podobné varování od hlavy státu není první, připomíná The Washington Post. Prezident už k  utužování vyzval novináře, opinion leadery a právníky. A také školy by podle něj měly být pevnostmi, které pomohou udržet vedení strany. Oficiální deník komunistické strany Číny The People’s Daily v komentáři vysvětluje, proč nyní prezident míří právě na studenty a učitele: podle listu studenti nejsou dostatečně vyspělí na to, aby se byli schopni samostatně rozhodnout, komu věřit, s kým sympatizovat a jakými lidmi vůbec být. Čínský ministr školství Čchen Pao-šeng tvrdí, že školy jsou dokonce hlavním terčem nepřátelských sil, které chtějí infiltrovat zemi.

A kteří nepřátelé to mohou být? Momentálně asi vede budoucí americký prezident Donald Trump. Ten se již ve své kampani stavěl proti Číně a vztahy obou zemí se ještě zhoršily po nedávném telefonátu s prezidentkou Tchaj-wanu Cchaj Jing-wen, která Trumpovi blahopřála ke zvolení. Jde pravděpodobně o první telefonát od osmdesátých let. To se Číně pochopitelně nelíbí: Tchaj-wan považuje za svou provincii a jeho administrativu neuznává.

Čínský bulvární deník the Global Times, který spadá pod vydavatelství the People’s Daily a je tedy také vlastněn komunistickou stranou, ostře útočí na Trumpův postoj k Tchaj-wanu a Číně: varuje budoucího amerického prezidenta a vzkazuje mu, že pýcha předchází pád. "Trumpovy kroky ohrožují světový mír a kazí vztahy mezi Pekingem a Washingtonem. A trump za své chyby zaplatí,“ varoval Niou Sin-čchun z Čínského institutu současných mezinárodních vztahů.

Čína teď podle pozorovatelů bude hledat Trumpovy „tlakové body“ především na ekonomické úrovni. „Čína možná nebude vycházet vstříc americkému byznysu. Nepůjde o nic oficiálního, ale některé kroky budou pro komunitu byznysmenů ze Spojených států varováním. A tak to bude pokračovat, pokud Trump bude postupovat jako doposud,“ myslí si Jessica Chen Weis z Cornell University.

Poslaneckou sněmovnou po velkých debatách prošel zákon o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek. Jeho hlavní součástí, která také byla nejvášnivěji probírána, je zákaz kouření v restauracích a hospodách. Nejde ovšem jen o kouření. Během projednávání i po něm se řada politiků pohoršovala nad tím, že schválená verze nově zavádí stav, že hospodskému může být až na dva roky zavřen lokál, pustí-li do svého podniku podnapilou osobu.

Třeba Ivo Valenta: “Vždyť jim za to, že do jejich podniku vejde člověk, který má popito, hrozí až zákaz činnosti!" Nebo Alexandra Udženija (ODS): “V rámci tohoto zákona byla dokonce schválená povinnost vyhodit z hospody osobu, která vykazuje známky opilosti. A když to hospodský neudělá, tak může dostat zákaz výkonu činnosti až na dva roky.” Místopředseda zdravotního výboru Bohuslav Svoboda (ODS) zase upozorňoval na to, že on ani hospodský nepoznají osobu zjevně opilou - a bývalý ministr zdravotnictví Heger (TOP 09) objasňoval, že lidé rozumně přiopilí by neměli být šikanováni. 

To zní skutečně hrozivě. Problém je, že to není pravda. Nově schválený zákon nemění současnou praxi, dokonce se snižují případné sankce za některé přestupky.  Co konkrétně tedy nově přijatý zákon v této oblasti vlastně mění? Nejen to zjistíte na webu Demagog.cz.

Reklama