Celia Vargas patří k těm, kteří rozhodnou americké volby. Tedy rozhodnou je samozřejmě všichni, kteří hlasují,  ale na některé se pozornost upírá více než na jiné. První zprávy hovoří o překvapivě vysoké účasti voličů a ze všeho nejvíce ční právě nečekaně vysoký zájem Hispánců. List The New York Times přinesl nedávno reportáž o životě jejich komunity v Las Vegas.

Celia je sedmapadesátiletá Američanka, původem ovšem ze Salvadoru. Do Spojených států se dostala nelegálně, v dřevěné bedně na korbě náklaďáku. Za cestu zaplatila prodejem majetku a v Salvadoru nechala v péči rodiny své děti. Do země dorazila občanská válka, manžel, řidič autobusu, zahynul při výbuch bomby.

Celia dělala ledacos, pracovala jako uklízečka, roznášela noviny, šila v textilní továrně, hlídal děti, vařila. Požádala o povolení k pobytu, přestěhovala do Spojených států své potomky, znovu se vdala, rozvedla, získala občanství. Vdala. S manželem se přestěhovali do Las Vegas, narodilo se jim dítě. Pak manžela, který byl v USA díky politickému azylu, dvakrát chytila policie řídit pod vlivem zakázaných látek a po dlouhých tahanicích byl deportován ze země. Když to Celia vypráví, utírá si oči a ukazuje složky papírů mapujících pokusy spojit rodinu zase dohromady.

Reportáž je drtivé i povznášející čtení. Pořád se opakuje slovo práce. Pracovat pracovat pracovat. Vláda se o nám starat nemá, musíme se postarat sami o sebe. Musíme pracovat. Celia maká jako pokojská v hotelu. Má problémy se zády, podstoupila operaci kvůli rakovině prsu, kvůli mizerné zdravotní pojistce nasekala dluh ve výši 17 000 dolarů.

Na hrudi nosí dva odznáčky odborových organizací, které ovšem v jejím hotelu zatím nefungují, protože hotel nepodepsal s odboráři příslušné kontrakty. Je to nelegální, hotel je povinen vyjednávat ve chvíli, kdy určité procento zaměstnanců projeví zájem, jenže hotel na to kašle. Celia má kvůli tomu nižší plat i horší podmínky a patří k zaměstnancům, kteří se na agitaci ohledně odborářského členství podíleli - The New York Times popisují, jak se petice předávaly potají na toaletách a strkaly do kapes na parkovišti.

V jednu chvíli hrozil Celii vyhazov, pak ji hotel z obav před oplétačkami raději vzal zase zpátky. Článek má hezkou pointu: teprve v posledních řádcích vám dojde, komu hotel patří. „Za chvíli míří k dalším dveřím, další pokojská uklízí pokoj prezidentského kandidáta, jehož jméno je na županech, které skládá. Jméno je také na prázdných lahvích od vína, které sbírá, a na visačce, kterou nosí na hrudi. Prodává mu svoji práci, ale ne svůj volební hlas.“

Donald Trump slibuje svým voličům, že jim vrátí „jejich“ Ameriku a že za ně všechno potřebné zařídí. Celia patří do kategorie lidí, na které se tenhle slib nevztahuje - a která, alespoň podle toho, jak svůj pohled na život popisuje novinářům ze slovutného deníku, ani snad nic takového nechce. Fronty těchto Američanů na Floridě, v Arizoně nebo právě v Nevadě budou letos klíčové.

Reklama
Přihlaste se k newsletteru a žádné Denní menu vám už neunikne

Přihlášením se k odběru souhlasíte se zpracováním osobních údajů, více informací.

Sledujte Denní menu na Twitteru @dennimenu

Pamatujete se na Glena Becka? Tenhle (bývalý) moderátor Fox News patří k “duchovním otcům” Donalda Trumpa jako šiřitele konspiračních teorií a apokalyptických vizí konce Ameriky. V jeho podání Obama dostával tajné pokyny od stoupenců islámu a choval v hloubi duše “hluboce zakořeněnou nenávist k bělochům a bělošské kultuře”. Dnes tenhle chlapík chodí po ulici s ochrankou a dostává výhružky smrti. Jeho stoupenci ho považují za zrádce a on říká neuvěřitelné věci: v krátkém profilu v nejnovějším vydání The New Yorkeru například prohlásil, že z něj “Barack Obama udělal lepšího člověka”.

Glen Beck je fenomén symbolizující zděšení, které v části americké společnosti zavládlo poté, když do Bílého domu poprvé usedl někdo jiný než bílý muž. Rasový podtón jeho svérázných vystoupení se nedal přehlédnout. V jeho pojetí bylo všechno, co Obama dělal, výsledkem touhy po pomstě za utrpení černochů. “Všechno včetně zdravotnické reformy je hnáno touhou po reparacích a vyřizování si účtů s bělochy,” vysvětloval Beck divákům v roce 2010. Klíčovým slovem byla “konspirace”.

Reklama
Reklama

Beck maloval složité grafy, na nichž vysvětloval, kdo je propojen s kým a jakým způsobem pracuje na oslabení a zničení Spojených států amerických. Dobrovolnická služba Americorps (založená v roce 1994) se v rukou černošského prezidenta měla stát “obdobou Hitlerovy SS”. Záchrana automobilek se podobala prvním krokům hitlerovské vlády. Zdravotnictví se chystalo k systematickému vyvražďování bílých amerických důchodců.

Jeho slova hnala kupředu hnutí Tea Party. Na vrcholu sil uspořádal Beck spolu s bývalou aljašskou guvernérkou Sarah Palin obrovskou demonstraci “za obnovení americké cti” ve Washingtonu. Také se celkem pravidelně (a mnohokrát) dokázal před černou tabulí a s bílou křídou v ruce nad zkázou své milované Ameriky v přímém přenosu rozplakat.

Dnes Glen Beck tvrdí, že jemu “líto, že se nechal Obamou tak hrozně vyděsit”. Nedávno ho zcela nadchnul projev prezidentovy manželky Michelle, která reagovala na Trumpovy skandální výroky o ženách. “Bez ohledu na to, jestli jste republikán, demokrat nebo nezávislý, žádná žena si nezaslouží, aby se k ní někdo choval takovým způsobem,” hřímala tehdy a Glen Beck byl prý zcela uhranutý. “Nejlepší politický projev, jaký jsem slyšel od dob Ronalda Reagana,” cituje The New Yorker Becka. “Dostalo mě to. Pokud jste slušný člověk, musí vás ta slova zasáhnout hodně hluboko.“

Beck si prošel i zdravotní krizí. A zřejmě si prošel procesem smíření se s proměnou, kterou Amerika prochází. Trumpa prý volit nebude. Podporuje černošské protestní hnutí Black Lives Matter a ve slovech Michelle Obama cítí sílu. “Jsme lepší. Musíme to zastavit.”

Beck neříká přesně co, ale zřejmě myslí Donalda Trumpa a úpadek Ameriky obecně. Již na jaře ostatně prohlásil, že mu Trump připomíná Adolfa Hitlera.

https://www.youtube.com/watch?v=f36ZbzL-9Yo

Reklama

39-kom-usa-1
Americký svátek demokracie a s ním i mediální cirkus je tu. • Autor: Ilustrace – Pavel Reisenauer
hillary-clinton
Už v roce 2006 se začal dnešní souboj rýsovat.  • Autor: Ilustrace – Pavel Reisenauer
11-koment-hillary-clinton
První pokus Hillary Clinton nevyšel. • Autor: Ilustrace – Pavel Reisenauer
29-hillary-profil-novy
Demokrati chvíli koketovali s Berniem Sandersem, ale nakonec si už nominaci vzít znovu nenechala. • Autor: Ilustrace – Pavel Reisenauer
37-kom2 trump
U republikánů všechny neslané a nemastné kandidáty převálcoval Donald Trump. • Autor: Ilustrace – Pavel Reisenauer
5-profil-bloomberg
Chvíli s kandidaturou koketoval Michael Bloomberg. • Autor: Ilustrace – Pavel Reisenauer
1-kom-1
Primárky tedy vygenerovaly dva jasné kandidáty. Ejhle, strany záhy zjistily, že jsou to dva nejméně oblíbení kandidáti na prezidenta USA a lidi je vlastně nechtějí. • Autor: Ilustrace – Pavel Reisenauer
39-tyden-zeman
Ale ne všichni. Někteří ví, co chtějí. • Autor: Ilustrace – Pavel Reisenauer
20-1
Rozjela se obří kampaň… • Autor: Ilustrace – Pavel Reisenauer
44-obal
…na obou stranách. Průzkumy naznačovaly výrazný náskok Hillary Clinton. • Autor: Ilustrace – Pavel Reisenauer
45-profil
Jenže pak do hry vstoupila FBI. • Autor: Ilustrace – Pavel Reisenauer
45-kom1
A Donald Trump v některých průzkumech Hillary Clinton dotáhl. • Autor: Ilustrace – Pavel Reisenauer
41-obalka_posledni
Vítěze se dozvíme ve středu ráno. Doufejme, že si Američani konečně vydechnou a brzy zapomenou na zřejmě nejšpinavější kampaň ve své historii. • Autor: Ilustrace – Pavel Reisenauer
Celá fotogalerie Zavřít fotogalerii

Kdy a co dnes sledovat. První státy ukončí hlasování o půlnoci středoevropského času. Jedná se o Indianu a Kentucky - a v obou nejspíš vyhraje Donald Trump. První klíčové státy přijdou na řadu o hodinu později. Výsledky budou média předvídat rychle tam, kde je mezi kandidáty jasný rozdíl. V jednu hodinu ráno pražského času se ale uzavře také Florida a Virginie - tedy státy, které volby skutečně rozhodují. Pokud Hillary Clinton vyhraje Floridu, má už Bílý dům opravdu na dosah. Výsledek ovšem bude těsný a skutečné sčítání hlasů (na rozdíl od odhadů) může trvat i několik dní.

O půl druhé následují (mimo jiné) Ohio a Severní Karolína. První jmenovaný stát je symbolem americké deindustrializace a naštvaných bílých pracujících. Obama tady vyhrával, ale letos je to těsné a Trump obvykle mírně vede. Kdyby Hillary Clinton měla v kapse Floridu a vyhrála i tady, není už co řešit. Severní Karolína bude záviset na účasti černošských voličů a ta se v posledních dnech kampaně zdála být problematickou.

Ve dvě je pak na řadě balík sedmnácti států; některé z nich klíčové. Tady už budeme tušit, jak se věci vyvíjejí, i když samozřejmě čím těsnější výsledky, tím delší čekání a možná větší zmatky. Média budou výsledky odhadovat a může se stát, že si v některých okamžicích budou protiřečit.

U.S. Democratic presidential nominee Hillary Clinton greets the crowd in an overflow room at a…
Autor: REUTERS

Ve tři se volby přesouvají na středozápad, kde se ale dají výsledky celkem dobře předem odhadnout, pokud nedojde k velkým překvapením. Čím více se budeme blížit k západnímu pobřeží, tím častěji bude vítězit Hillary Clinton. O hodinu později bude zajímavá Arizona a Utah, dříve bašty republikánů, letos místa, která úplně jasná nejsou. Arizona se díky nárůstu hispánské populace pomalu přesouvá k demokratům; a i když ji letos asi ještě udrží Trump, budoucnost se může podobat třeba Coloradu, které bude již třetí prezidentské volby po sobě zřejmě patřit demokratům.

V mormonském Utahu vulgární Trump také příliš nefunguje, docela mu tam zatápí místní konzervativní kandidát Evan McMullin, dříve agent CIA. V Nevadě se podařilo podchytit tamní silnou hispánskou komunitu tak dobře, že podle mnohých analytiků jsou tam volby rozhodnuté už nyní díky účasti v předčasném hlasování. Fronty hispánských zaměstnanců hotelů a kasin v Las Vegas hlasujících proti Trumpovi vedly k uštěpačným poznámkám, že se republikánský kandidát své zdi přece jenom dočkal.

Vysoká účast hispánců je cítit i na Floridě a v dalších místech, což znamená velkou šanci pro Hillary Clinton. “Loupí, znásilňují a vraždí -  a někteří z nich jsou, řekl bych, slušní lidé,” prohlásil o přistěhovalcích z Latinské Ameriky Trump na začátku kampaně. “Loupí, znásilňují a vraždí - a někteří z nich mě možná připraví o Bílý dům”, glosoval to nedávno kdosi na Twitteru.

Celé hlasování bude končit až v šest ráno středoevropského času na Havajských ostrovech a na Aljašce. Kdo je příštím americkým prezidentem, nicméně budeme nejspíš vědět mnohem dřív, i když výsledky mohou být těsné a všechno se může zašmodrchat. Trump v případě těsné porážky nebude chtít výsledky uznat a také letošní matematika je komplikovanější než v jiných letech.

Takhle vypadají poslední klipy, kterými oba kandidáti uzavírají kampaň. Drtivý Donald Trump popisuje celosvětové spiknutí proti obyčejným lidem. Padají výrazy jako “zkorumpovaný a neúspěšný politický establishment” nebo “globální zájmové skupiny” provázené záběry na George Sorose, Janet Yellen, Lloyda Blankfeina - a pochopitelně Hillary Clinton vyjednávající se všemi zlosyny. Spot si už vysloužil ostrou kritiku za zjevné antisemitské naladění. V každém případě při sledování pozor, je to trochu horor. I když se samozřejmě nakonec zjeví kladný hrdina a vyvede lidstvo z ohrožení.

https://youtu.be/vST61W4bGm8

 

Kontrast s Hillary Clinton opět nemůže být větší. Hřejivá kandidátka je ponořená do teplých barev a měkkého světla. Ani bílá barva kostýmku není zvolena náhodou, odkazuje na sufražetky a feministické hnutí. Clinton připouští, že doba je zlá, ale podobně jako na svém letním nominačním kongresu trvá na optimismu a víře v lepší budoucnost: “Miluji tuhle zemi. Jsem přesvědčená, že to nejlepší máme teprve před sebou a že to prožijeme spolu."  Nedělní film pro celou rodinu.

https://youtu.be/Z8AE7CzqCFc

Na negativní kampaň má totiž Hillary Clinton lidi. Roli drsňáka v poslední den kampaně trochu překvapivě sehrál Barack Obama, který na mítincích v Michiganu mydlil Trumpa hlava nehlava. “Donald Trump není psychicky způsobilý být nejvyšším velitelem. Jeho tým mu raděj zarazil na několik dní i twitterový účet! A jestli mu nevěří ani nejbližší spolupracovníci, jak mu můžeme svěřit jaderné kódy?” hřímal jeden z nejpopulárnějších politiků v zemi - a současný držitel jaderných kódů.

O tom, že Trumpovi lidé zablokovali šéfovi přístup na Twitter, referoval list The New York Times. Z reportáže zároveň vyplývá, že Trump je stále skálopevně přesvědčený, že ve volbách zvítězí.

O čem letošní volby vlastně jsou, vynecháme-li tedy, že se jedná o střet dvou naprosto protichůdných osobností? O programu se toho moc nenamluvilo, rozhodně ne v detailech, jako tomu bývalo dříve. Zkusme se ale postupně podívat alespoň na některé body.

Z pohledu střední Evropy nás asi nejvíc zajímá, jakou nabízejí prezidentští kandidáti zahraniční politiku. Hillary Clinton je bývalá ministryně zahraničí v Obamově administrativě. Má podíl na dohodě s Íránem, patřila k “jestřábímu” křídlu vlády, které prezidenta přemlouvalo, aby se zapojil svržení Kaddáfího v Libyi, a v otázce Sýrie zastávala tvrdší stanoviska než její prezidentský šéf - mluvila o nutnosti prosadit bezletovou zónu.

Potenciálně první žena v prezidentském úřadě má také mrazivé vztahy s Kremlem, který dokonce podezírá ze snahy ovlivnit výsledky voleb. Z našeho pohledu je v každém případě tradičnější americký politik než Obama, který poprvé v dějinách neměl žádné osobní a emocionální vazby na Evropu; vyrůstal ostatně částečně na havajských ostrovech a částečně v Indonésii.

Donald Trump vidí svět dost opačně, především Vladimir Putin v něm zjevně vzbuzuje obdiv a úctu. Republikánský kandidát také odmítl potvrdit, že by poskytl pomoc všem členským zemím NATO v případě napadení ze strany Moskvy - zdá se, že pomoc podmiňuje plněním zbrojních závazků ze strany jednotlivých zemí.

Trump vůbec hodlá omezit americkou účast na světovém dění, chce přepsat smlouvu s Íránem, přepsat nebo zrušit platné obchodní dohody, označit Čínu za měnového manipulátora a odříznout USA od Mexika zdí. Jeho prohlášení většinou nejsou příliš detailní, takže nevíme, jak přesně hodlá například íránskou dohodu otevřít a co by v ní rád změnil. Islámský stát každopádně plánuje “rozbombardovat na sr…”, muslimské teroristy hodlá mučit a jejich rodiny povraždit (to jsou autentická prohlášení).

I Hillary Clinton je nicméně v otevřenosti ke světu opatrnější, než bylo dosud zvykem. Ač sama podporovala dohodu o volném obchodu s asijskými zeměmi TPP, během kampaně ji začala kritizovat a distancovala se od ní. Hodně expertů má však podezření, že Clinton nechuť ke globalizaci spíš hraje, než cítí.

Celkově se dá čekat, že prezidentka Clinton by byla dosti podobná současnému šéfovi Bílého domu, snad občas trochu ostřejší a s větším pochopením pro tradiční spojence v Evropě i na Blízkém východě včetně Izraele. Prezident Trump by znamenal zásadní a velmi nevyzpytatelný obrat - aspoň pokud by dělal to, co říká, že dělat chce.

Do finále amerických voleb zbývají v tuto chvíli už jenom hodiny. Odteď  proto budeme sledovat souboj o křeslo amerického prezidenta pravidelně až do středy.

Po nedělním vystoupení ředitele FBI Jamese Comeyho, který oznámil, že vyšetřovatelé nenašli v balíku emailů Hillary Clinton nic nového, se minimálně do liberálních médií (drtivá většina) vrátil mírný optimismus. Demokratická kandidátka ve většině průzkumů mírně vede, dobře vypadá i analýza předčasného hlasování. Donald Trump není bez šance, ale musel by vyhrát úplně všechny státy, ve kterých je to teď těsné - a ještě překvapit v nějaké tradičně demokratické baště. Hlavní rozdíl proti panice minulého týdne je však v tom, že se průzkumy podle všeho ustálily a propad Hillary Clinton nepokračuje.

V1

Jak jsou karty rozdány mezi jednotlivými skupinami amerických voličů v tuto chvíli, velmi přehledně ukazují The New York Times: Na prvním obrázku jsou počty voličů v milionech (bílí voliči bez vyššího vzdělání, bílí voliči s vyšším vzděláním, bílí voliči s vysokoškolským titulem, černoši, hispánci a ostatní).

V2

Jak zobrazuje graf, pro vítězství Donalda Trumpa jsou klíčové první dvě skupiny, tedy běloši bez vysokoškolských titulů. Mezi nimi se nachází těžiště jeho podpory (čísla ve sloupcích udávají předpokládané procento hlasů odevzdané pro dané kandidáty).

V3

Situaci ovšem komplikuje rozdílná ochota chodit k volbám. Z následujícího grafu je vidět, že menšiny sice v průzkumech drtivě podporují Hillary Clinton, ale když přijde na skutečné hlasování, většinou se nepřetrhnou. Zdaleka nejdisciplinovanější skupinou jsou bílí, vysokoškolsky vzdělaní Američané.

V4

Průzkumy a výpočty vždy do značné míry visí ve vzduchu, i když se předpokládané volební chování snaží zohlednit. V každém případě rozhodovat bude účast - což také vysvětluje, že kampaně šlapou do posledního okamžiku.

Další informace najdete v rubrice Americké volby

Reklama