Jeho nástupce bude vybrán za několik desítek hodin, ale Bílý dům opustí až v lednu. Barack Obama už se nicméně pomalu loučí s úřadem, který zastával osm let - a to mimo jiné bilančními rozhovory. Jeden takový poskytl magazínu Vanity Fair a rozmlouvala s ním historička, nositelka Pulitzerovy ceny a autorka zásadních knih o amerických prezidentech Doris Kearns Goodwin.

S Obamou ji pojí dlouholetý vztah, který začal těsně před jeho zvolení prezidentem. Tehdy ještě senátor Obama a velký fanoušek Abrahama Lincolna zavolal autorce knihy, kterou právě dočetl. Team of rivals popisuje Lincolnovu schopnost propojovat názorové protivníky a využívat jejich schopností v zájmu země (a posloužil rovněž režiséru Stevenu Spielbergovi jako inspirace pro jeho životopisný snímek a autorce těchto řádku jako podklad pro její portrét Lincolna). Během Obamova prezidentství byla pak Goodwin společně s dalšími historiky zvána do Bílého domu.

Část rozhovoru se tak nevyhnutelně věnuje Lincolnově odkazu, který podle Obamy jak životním příběhem, tak politickou kariérou a přesvědčením nejlépe zachytil „duši Ameriky. Tématem jsou však i ostatní prezidenti. Co tvořilo jejich ambice? Jak překonávali obtíže? Byli extroverti nebo introverti? Na pozadí jejich charakteristik pak Obama hodnotí sám sebe: svůj temperament hodnotí jako "stabilní“, nevidí se jako extroverta („Jsem rád, když můžu být sám a zticha.“). Jako svoji klíčovou vlastní vidí optimismus namixovaný s neutuchající vírou v lidi, v to, že jsou „spíše dobří než špatní“, a že pokroku a zlepšení je vždy možné dosáhnout.

Přišla řeč i na Obamův odkaz. Bouřlivá bitva o odkaz Obamovy éry se nakonec vedla i během předvolební kampaně k volbám. Odcházející prezident nezmiňuje konkrétní zákony či rozhodnutí - byť v jeden moment samozřejmě připomene, že díky Obamacare má nyní zdravotní pojištěná dvacet milionů Američanů, kteří ho před tím neměli). Ale doufá, že při pohledu zpět na jeho éru si lidé řeknou, že budoval a udržoval kultury diverzity, laskavosti, kreativity a otevřenosti, v níž bylo „možné plnit si sny“.

Reklama
Přihlaste se k newsletteru a žádné Denní menu vám už neunikne

Přihlášením se k odběru souhlasíte se zpracováním osobních údajů, více informací.

Sledujte Denní menu na Twitteru @dennimenu

Největší on-line encyklopedie se stala jedním ze základních zdrojů informací, proto je na místě otázka, jak neutrální a vyvážené informace ve Wikipedii jsou.

Výzkumníci z Harvard Business School hledali odpověď tak, že porovnali čtyři tisícovky příspěvků či hesel z Wikipedie a porovnali je s obsahem Brittaniky. Zaměřili na anglicky psaná hesla pokrývající americkou politiku a zejména kontroverzní témata typu války v Iráku či ilegální migrace, zveřejněná v obou publikacích během roku 2012.

Reklama
Reklama

Dřívější analýzy naznačovaly, že se v raných letech Wikipedie často „vybarvila do modra“ - podle barvy demokratické strany, republikáni mají červenou. Harvardská studie nicméně ukázala, že časy se změnily a hesla jsou vyvážená a neutrální. Dohlíží na ně bezmála tři miliony editorů, kteří často a bouřlivě bojují o to, jak má být to které heslo naformulováno - jak řekla on-line magazínu Quartz Juliet Barbara z Wikimedia Foundation, která vlastní doménu Wikipedie a dohlíží na chod celého „wiki-vesmíru“. Ale obvykle se nakonec dohodnou na kompromisu.

 

Reklama

Afghánistán letos přijímá více afghánských migrantů než Evropa a jižní Asie dohromady. Za rok 2016 se do země vrátí - z velké části nedobrovolně -  celkově 1,5 milionu lidí.

Podle The New York Times   část přichází z Evropy v rámci nově podepsané dohody o navracení odmítnutých žadatelů o azyl. Většinu však tvoří navrátilci z Íránu, a především z Pákistánu, kde žijí odhadem dva miliony Afghánců (1,3 registrovaných uprchlíků, 700 tisíc na úřadech nedokumentovaných). Důvodem odchodu do vlasti je rostoucí tlak ze strany pákistánských úřadů. K 15. listopadu mají například povinnost získat legální dokumenty, pasy nebo víza – což je pro většinu fakticky nemožné. Jinak jim hrozí zatčení a deportace.

Tito uprchlíci před různými fázemi bezmála 40 let trvající afghánské občanské války mnohdy v zahraničí žili po desítky let. Vracejí se přitom do země, kde je kvůli úspěšné ofenzivě Tálibánu bezpečnostní situace nejhorší od roku 2001. Nový domov hledají ve městech, která jsou už teď plná nouzových stanových přístřešků s tzv. vnitřními uprchlíky - tedy lidmi, kteří z nebezpečného venkova utíkají do měst. Jejich počet je odhadován na 1,8 milionu.

„Všichni navrátilci z Íránu a Pákistánu a vidina dalších z Evropy tvoří přísady velmi nebezpečného koktejlu. Kapacity místních úřadů napínají k prasknutí,“ tvrdí Laurence Hart, šéf kanceláře International Organisation for Migration v Kábulu. Humanitární a rozvojové organizace v zemi nemají dost peněz, aby se o stovky tisíc navrátilců postaraly.

Situace v Afghánistánu ukazuje prapříčinu globální uprchlické krize. Zvláště mladí lidé opouštějí země, v nichž prakticky není vidět žádná perspektiva míru nebo stabilního vypočitatelného prostředí. Odchází mladá generace, která vlastně nic jiného než občanský klid nezažila. Zároveň je počet těchto lidí tak velký, že je žádná země v asijském sousedství ani v Evropě nechce v plném počtu přijmout. A nikdo zároveň netuší, jak v zemi typu Afghánistánu vytvořit řád a prosperitu.

Reklama