Americké předvolební drama uvízlo v absurdní patové situaci. FBI začala prověřovat 650 000 nalezených emailů. Experti se liší v názoru, jestli se dá takový úkol zvládnout do příštího úterka, a tudíž zda budou voliči vědět, co FBI vlastně našla.  Protože zatím nikdo nic neví, může se každý říkat, co chce.

Donald Trump hřímá, že vyšetřovatelé narazili na “zlatou žílu” utajovaných emailů bývalé ministryně zahraničí, slibuje nález neuvěřitelných věcí a ironicky vychvaluje asistentku Humu Abedin, u jejíhož manžela se maily našly (“Dobrá práce, Humo, díky, Humo”). Opačný tábor tvrdí, že v mailech nic není a vyšetřovatelé jistě dojdou ke stejnému názoru jako v červenci - tedy že Hillary Clinton neudělala nic, za co by jí bylo možné stíhat. Pokud FBI nic dalšího nevyjasní, budou maily v úterý fungovat jako svérázná verze Rorschachova testu: každý v nich uvidí odraz sebe sama.

Mezitím je možná dobré ještě jednou ujasnit, co vlastně mohou vyšetřovatelé nalézt. V zásadě jde o dvě věci. Za prvé, maily mohou obsahovat utajované informace ministerstva zahraničí. V takovém případě exministryni hrozí, že bude obviněna ze spáchání trestných činů. Trump argumentuje, že Spojené státy díky tomu míří do ústavní krize - tedy mířily by v případě, že by se Clinton stala prezidentkou.

Za druhé, nepřátelé Clintonových jsou přesvědčeni, že se oba politici pokusili záměrně zlikvidovat více než 30 000 mailů, jež by je mohly usvědčit z kšeftování s politickým vlivem. Clintonovi mají obrovskou nadnárodní charitativní nadaci, do níž tečou peníze dárců z celého světa. Zároveň byla Hillary ministryní zahraničí s velkým vlivem na chod Obamovy administrativy. Ztracené maily by se mohly nacházet právě v nalezené “zlaté žíle”.

FBI Director Comey testifies before a House Judiciary Committee hearing on "Oversight of the…
Šéf FBI James Comey • Autor: REUTERS

No a nakonec je to ještě další část zápletky. Podle ní FBI záměrně nezveřejňuje informace o vyšetřování propojení Donalda Trumpa s ruskou vládou, zatímco Hillary úřad podrazil. Tohle obvinění vznesl Harry Reid (šéf demokratů v Senátu) a opakují ho některá média; zatím se ale nevynořilo nic, o co by se dalo opřít. Další neblahá zpráva říká, že se ředitel James Comey stavěl proti zveřejnění prohlášení, jež by obvinilo Rusko ze snahy o ovlivňování amerických voleb. Zajímavá je intervence Bílého domu, jehož mluvčí v pondělí očividně odmítl podpořitútok “clintonistů” proti řediteli FBI.  Prohlásil, že “prezident nevěří, že se James Comey snaží volby ovlivnit”.

List The New York Times (které pokusu o ovlivnění voleb zjevně spíše věří) zveřejnil článek, v němž Comeyho srovnává s mj. Edgarem Hooverem, ředitelem FBI, kterého “ alespoň někteří historici obviňují z toho, že se pokoušel ovlivnit výsledky prezidentských voleb, když dodával kousky užitečných informací, jež shromáždil proti demokratu Harrymu S.Trumanovi, republikánské kampani Thomase E. Deweyho”.  Deník si přitom dává pozor, aby proti Comeymu nešel v osobní rovině a nevinil ho z proradnosti - má spíše za to, že si je až příliš jistý sám sebou. “Pokud je něčím vinen,” citují NYT jeho zastánce, “pak spíše pocitem morální převahy a touhou vystavit na odiv svou nezkorumpovatelnost a poctivost."

Tohle se bude rozplétat ještě hodně dlouho…

Reklama
Přihlaste se k newsletteru a žádné Denní menu vám už neunikne

Přihlášením se k odběru souhlasíte se zpracováním osobních údajů, více informací.

Sledujte Denní menu na Twitteru @dennimenu

Politika, jak ji známe, se různým způsobem staví na hlavu. Zažíváme nástup figur, jejichž hlavním argumentem je, že politiky nejsou.  Babiš, Kiska, Trump nebo třeba nově celá série brazilských guvernérů a starostů velkých měst - včetně čerstvě zvoleného pravicově konzervativního starosty Ria de Janeiro.

Financial Times k tomu ještě dodávají, že zřejmě končí také éra klasické politické agitace v televizi a na billboardech - a tedy tak trochu obrovských sum peněz, které byly k ovládnutí těchto komunikačních kanálů potřeba. Dobrým příkladem jsou samozřejmě letošní americké volby, ale také již dříve kampaň, jež se vedla před referendem o vystoupení Británie z EU. Volby ve Spojených státech jsou z hlediska televizního marketingu pro televizní a reklamní společnosti zklamáním. Běží méně spotů než v předchozích letech, což je zvrat v trendech - za letošní volby se prý utratí až o 800 milionů dolarů méně než před čtyřmi lety. Ostatně žádný spot se pořádně neujal v tom smyslu, že by se stal skutečným symbolem voleb, který si budou Američané ještě dlouho pamatovat.

Reklama
Reklama

Částečně je to dáno osobností Donalda Trumpa, který má všechno postaveno na sobě samém - a zjevně nehodlá nahradit svoji tvář placenými reklamními scénkami. FT ale tvrdí, že velká změna nastala i v povaze a účinnosti médií. Došlo k nástupu předplacených internetových služeb, jako je Netflix, takže lidé místo na dotěrné spoty koukají nerušeně na svoje seriály. Mileniály, tedy mladé lidi ve věku 18–32 let, je prý obzvlášť těžké někde dohnat. Rozhodně těžší než “jejich vrstevníky v 60. nebo 70. letech, kdy se většina Amerika dívala ve stejnou dobu na stejné programy”.

https://www.youtube.com/watch?v=vHGPbl-werw

Zajímavé je, že Hillary Clinton jede dost postaru, do konce září prý utratila prý za placenou kampaň v médiích 325 miliónů dolarů, zatímco Trump “pouze” 78 miliónů (nicméně v posledních týdnech šlápl na plyn). Něco podobného se dělo na jaře v Británii, kde kampaň za setrvání v EU jela mnohem klasičtější kampaň prostřednictvím několika najatých reklamních agentur, zatímco brexitářům dělal reklamní spoty jediný pětadvacetiletý filmař, a to ještě zadarmo a z čirého nadšení.

Šéf velké a významné britské reklamky M&C Saatchi Moray Mac Lennan dodává, že se také dramaticky proměnila rétorika kampaní, a je tak stále těžší něco srozumitelného divákům vyprávět. “Kampaně, kterých jsem se dříve účastnil, nešly tolik na tělo jako ta letošní americká a do jisté míry i jarní britská. Jen velmi malý prostor je věnovaný programový otázkám. Lidé se řídí svými hlubokými instinkty, místo aby racionálně uvažovali o tom, co je, nebo není v jejich zájmu. Placená média mají v tomhle prostředí extrémně omezený prostor,” říká.

Text dál líčí nástup nových, adresných kampaní - a trochu to připomíná popis “inteligentního” bombardování. Zpracování datových souborů o voličích prý dospělo do fáze, kdy jsou kampaně schopny na jednotlivé výroky soupeřů reagovat nikoliv na úrovni cílových skupin, ale konkrétních jednotlivců. Tábor Hillary Clinton prý propojil vlastní voličské databáze s dostupnými daty o návštěvách různých webových stránek, a dokáže tak s přesností na jednotlivce například vytipovat v klíčových státech třeba muže, kteří navštěvují webové stránky zabývající se problematikou válečných veteránů, a kteří tak pravděpodobně budou reagovat na Trumpovu kritiku Johna McCaina.

Kampaň dokáže vkládat reklamu cíleně i do televizních programů, takže ve finále různé domácnosti sledují ve stejnou chvíli různé reklamy. Nenapravitelný Trumpův stoupenec kouká na reklamu na auto (proč vyhazovat zbytečně peníze),  zatímco jeho váhající sousedka ve stejnou chvíli na spot Hillary Clinton.

https://www.youtube.com/watch?v=hC8qO1nyYoM

Reklama

Zdá se, že Itálie má pořádnou smůlu. Od 24. srpna již třetí velké zemětřesení. Zničeny jsou celé vesnice a na tomhle videu obyvatel jedné z nich vysvětluje, že na své budoucnosti už nevidí nic pozitivního. “Jsme zvyklí žít se zemětřeseními od dětství, já jsem první zažil před 44 lety. Ale poslední dobou je toho tolik, že už je to dál nemožné,” říká.

Server The Daily Beast ale upozorňuje, že Italové mají v poslední době spíše kliku. Teď o víkendu nikdo nezahynul, protože již byla většina obyvatel evakuována kvůli otřesům z minulého týdne. Ani minulý týden nikdo naštěstí nezemřel, protože sousta lidí již beztak bydlela ve stanech v důsledku srpnového zemětřesení. Ale hlavně.  V roce 1980 zahynulo 3000 lidí v okolí Neapole, v roce 1990 to bylo 19 na Sicílii, v roce 2002 následně 30 v Molise, v roce 2009 pak 309 v L’Aquile a o tři roky později dalších pětadvacet – nicméně jinak Itálie vlastně celkem v klidu. Tedy vzhledem k tomu, co jí kvůli poloze hrozí.

Itálie se nachází nad místy, kde se stýkají dvě tektonické desky, a prochází jí dva významné tektonické zlomy. Tektonické desky se přes sebe posouvají rychlostí 3 centimetry ročně. Když se pohyb zadrhne, začne narůstat napětí. Jakmile se uvolní, otřesy naruší rovnováhu v jiné části tektonického zlomu, dojde k dalšímu zemětřesení, a tak dále, vlastně donekonečna.  Itálie je navíc obklopena mořem, takže otřesy kromě přímé destrukce na pevnině vyvolávají vlny tsunami. V roce 1908 takhle zahynulo na jihu Itálie 80 000 lidí.

Ještě nebezpečnější jsou prý italské sopky. Vesuv naposledy explodoval v roce 1944 a podle obvyklého “jízdního řádu” má již nějakou dobu zpoždění s dalším výbuchem - Neapol nedávno z tohoto důvodu aktualizovala evakuační plány. Etna nějak vybuchuje každou chvíli. A v blízkosti Neapole se pod zemí i mořskou hladinou skrývá supervulkán, jehož případná erupce by podle citovaného odborníka z italské Národního ústavu pro geofyziku a vulkanologii “vyvolala kompletní katastrofu v globálním měřítku s milióny obětí, silnými klimatickými změnami, dokonce s možností nástupu malé doby ledové a zamoření stovek tisíc kilometrů čtverečních evropských území na dobu několika staletí”.

Takže zatím je vlastně docela klid. Italové žijí ve své superkrásné zemi na bedně dynamitu, což všemu dodává i zvláštní kouzlo. “Stačí se rozhlédnout okolo sebe na všechny ty starobylé stavby a perly starověkých památek, jež všechno přežily nebo byly renovovány během skutečně dramatických staletí,” končí text. Italové se do nudnějších krajin rozhodně stěhovat nebudou.

https://www.youtube.com/watch?v=CX7pDWYZtyA

Reklama