Atheleisure oblečení není pro tebe. Tvrdí to alespoň Julianne Escobedo Shepherd na serveru Jezebel a má pro to velmi dobré důvody. Jde o oblečení, které působí, jako byste právě vyběhli z fitka, a ke spatření je dnes takřka na každé hollywoodské celebritě, která si vyrazí ven.  Název oblečení propojujícího sportovní a volnočasový styl vznikl spojením slov athletic a leisure.

.„Člověk, který si může dovolit cvičit tři hodiny denně, má rozvrh, který se – pokud správně hádám – nepodobá tomu tvému,“ píše Shepherd. „Možná, že ta osoba nemá normální práci, nebo možná proto, že cvičení je její práce. Osoba s takovým programem je nejspíš celebrita a to ty nejsi. Kultura cvičení je neodmyslitelně svázaná s prostředím celebrit a bohatstvím. Je to okouzlující mlhavý luxus, jaký si může dovolit pouze určitá skupina lidí. Jsou fit díky možnosti zahálet.“

Skutečnost je taková, že za tímto novým trendem se skrývá celý ekonomický segment, který proniká i do současné popkultury. Nejnovější videoklipy Kanye Westa nebo Ariany Grande a Nicki Minaj se jen hemží rekvizitami z fitness klubů. K tomu drtivá většina módních kolekcí, které dnes celebrity vytvářejí, přímo vychází ze cvičebních, sportovních či baletních úborů. Vše se tu prodává jako luxusní životní styl, jehož naplnění si rozhodně nemohou dopřát ti, kdo mají sedavé zaměstnání na plný úvazek.

https://www.youtube.com/watch?v=ylT16QB6Uig

Přihlaste se k newsletteru a žádné Denní menu vám už neunikne

Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.

Sledujte Denní menu na Twitteru @dennimenu

Z imigrace učinil ústřední téma svojí prezidentské kampaně. Přistěhovalci nám berou práci a také nám berou peníze, nechal se několikrát slyšet Donald Trump. Sliboval výstavbu velké zdi podél mexické hranice a v jednu chvíli žádal zakázat muslimům vstup do Spojených států. Na jednom z nedávných meetingu tvrdil, že si došlápne na všechny, kdo překročí délku pobytu, jakou jim určila víza, a prohlásil, že pokud nelegální přistěhovalec získá práci v neprospěch Američana, půjde o porušení práv amerického občana.

Pokud jde o cizince pracující načerno, Donald Trump má jasný názor. Bohužel jeho vlastní modelingová agentura Trump Model Management z této praxe vždy zhusta profitovala. Precizní text Jamese Westa na serveru Mother Jones přináší příběhy čtyř bývalých „Trumpových“ modelek - cizinek, které pracovaly pro jeho agenturu bez pracovních víz.

Všechny přijely do New Yorku se snem o velkém světě modelingu, po čase ale všechny žily v permanentním strachu, že budou odhaleny úřady. Agentura sama navíc své dívky instruovala, aby úředníkům lhaly, nemluvily o tom, že budou ve Spojených státech pracovat, a tvrdily, že přijely pouze na schůzky.

„Upřímně je to ta nejvíc křivácká agentura, s jakou jsem kdy spolupracovala,“ říká jedna z dotázaných modelek, Kanaďanka Rachel Blais, jejíž fotografie se objevovaly v časopisech jako Vogue, Elle nebo Harpers Bazaar, a dodává: „A to jsem dělala s různými.“

Soudě podle všech ukazatelů, daří se dívkám v Americe na počátku 21. století velmi dobře. Čísla teenagerských těhotenství od devadesátých let nepřetržitě klesají. Na všech úrovních vzdělávacího systému dosahují dívky lepších výsledků než kluci. Popkultura šíří jedno poselství emancipace za druhým. Pod touto příznivou image se však skrývá daleko temnější realita, kterou popisují hned dvě aktuální knihy, jejichž shrnutí pro The New York Review of Books přináší Zoë Heller.

Kniha American Girls: Social Media and the Secret Lives of Teenagers, kterou napsala novinářka časopisu Vanity Fair Nancy Jo Sales, je založena na více než dvou set rozhovorech s mladými dívkami. Přináší nečekané a alarmující zjištění, že jakkoli veřejný diskurs působí coby příjemnější a rovnoprávnější prostředí, na síti stále vládne šovinismus a dospívající dívky jsou takřka s hodinovou pravidelností vystaveny online šikaně a obtěžování, popřípadě nelichotivým komentářům, které podrývají jejich sebevědomí.

Druhý titul Girls and Sex: Navigating the Complicated New Landscape od Peggy Orenstein je podobně skeptický. Během výzkumu došla mimo jiné k tomu, že na rozdíl od předchozí generace feministek, které vnímaly objektifikaci ženského těla jako něco, proti čemu je třeba protestovat, o tom současná generace dívek tolik přesvědčená není. Což opět přispívá k jejich zranitelnosti.

„Tohle je příběh tragické lásky. Miluji tu omáčku tak, jako Odysseus miloval Pénelopu, jako Samson miloval Dalilu a jako Lancelot miloval Ginevru. Stejně jako to museli velmi dobře vědět oni, vím také, že to neskončí dobře, přesto necítím stud.“

Vysoce poetické vyznání majonéze skládá na serveru Gourmet držitel Pulitzerovy ceny, spisovatel Rick Bragg. Popisuje v něm nejen historii a kulturní význam této husté omáčky, ale také to, jak majonéza byla nejdůležitější přísadou v matčině delikátním receptu na šťouchané brambory.

Zároveň přináší pozoruhodné dělení populace. Na „lidi hořčičné“, kteří dělají v životě jen to, co je zdravé. Běhají, stravují se předpisově, chodí do přírody a frustrují své děti tím, že jim ke svačině dávají mrkev a coby sladkost jim nabízejí místo bonbónů jablko.  Pak jsou tu lidé ostatní, kteří si nemohou nic odepřít a vše mají rádi ve velikosti XL - což se nakonec začne týkat i jejich oblečení.

Americký cellista a výzkumník David Teie složil hudbu pro kočky. Nejprve na vydání skladeb sháněl peníze na serveru Kickstarter a vybral 250 tisíc dolarů. Pak se dohodl se společností Universal. Deska vyjde 28. října.

https://www.youtube.com/watch?v=VQY8-z8lD78