Zemanovy metamorfózy

Miloš Zeman projevil v poslední době pozoruhodný názorový vývoj. Ještě na počátku letošního března vévodila prezidentskému webu fotografie, kde si Miloš Zeman srdečně třese rukou s Vladimirem Putinem. Po událostech na kyjevském Majdanu, kdy se většina představitelů evropských států rozhodla nejet na olympiádu do Soči, se tam český prezident vypravil a bodře a srdečně s báťuškou Putinem poklábosili. 

Na večírku po zvolení prezidentem se za Zemanem tyčil šéf české pobočky ruské firmy Lukoil, dlouhán Martin Nejedlý, jako mohutný a neblahý stín – shodou okolností muž, v jehož životopise schází asi deset let z doby, kdy byl zřejmě na školení v Moskvě. 

Po zvolení hlavou státu před rokem a půl gratuloval Zemanovi Putin a zdůrazňoval jeho nebývalou zásluhu na česko-ruských vztazích. Tentýž Putin, který třeba pozapomněl kondolovat, když zemřel Václav Havel. V říjnu loňského roku pozval Zeman do Prahy ukrajinského prezidenta Janukovyče a na pozvání trval ještě letos v únoru.

Období nečitelnosti

Po ruské invazi na Krym nastalo období nečitelnosti, improvizací, zmatenosti. Zeman nejprve nadával na Nikitu S. Chruščova, že měl ten hloupý nápad a Krym Ukrajině v padesátých letech vůbec připsal (mimochodem, tak hloupý nápad to z technicko-geografického pohledu zase nebyl vzhledem k tomu, že na Krym teče z Ukrajiny všechna voda, elektřina a zatím tudy vedou i všechny produktovody).

Pak začal český prezident řečnit o tom, že Ukrajině by svědčila federalizace; shodou okolností ji navrhl pár dní před Putinem. Pak najednou přišla otočka a Zeman prohlásil, že vpadne-li Rusko na Ukrajinu, musí na Ukrajině zasáhnout NATO. 

To se ještě dalo přejít s tím, že Kremlu blízký Zeman měl informace o tom, že se Putin na Ukrajinu vůbec nechystá. Od té doby se však Zeman posunul ještě dál. Nešel třeba na večírek na ruskou ambasádu, kde se rok předtím tak slavně zdemoloval, a premiéru Sobotkovi například vyčinil amatérismus, když začal zpochybňovat možnost případného rozmístění vojsk NATO na našem území. 

Kdysi v devadesátých letech Zeman prohlašoval, že jenom „idiot nemění názory“, byl to jeden z jeho vyhlášených bonmotů. Prezidenta jistě šlechtí, že mezi idioty tedy nepatří, ale možná by jako člověk zvolený v lidové volbě mohl poskytnout občanům jakousi sebeanalýzu či reflexi vlastního názorového vývoje v těchto věcech, tedy ve věcech Ruska, Ukrajiny, české bezpečnosti, Remka apod.

Ano, my lidé prozápadního smýšlení jsme také rádi a o něco lépe se nám spí, že je teď zrovna český prezident prozápadní spíše než provýchodní, a to zvláště v dobách nové bezpečnostní nejistoty. Jak se ale máme spolehnout, že to zase brzy nebude naopak?

Názorové zakotvení

Na jednom konci pomyslného spektra máme bonmot, že „jen idiot nemění své názory“, na druhé moudro o tom, že není jen důležité, co se říká, ale stejně také kdo, kdy, kde a proč to říká a co říkal předtím. Je to zkrátka napětí mezi zdravým názorovým vývojem a celkovou důvěryhodností. 

Jaké je vlastně Zemanovo názorové zakotvení? Na počátku transformace byl v určitých ohledech větší pravičák než ODA a ODS, hlavně třeba proti myšlence rozdávat obchody prodavačům a prodavačkám. Sociálním demokratem se stal, protože na politickém trhu zela díra jako vrata do pískovny, a byl na to dostatečně vybavený: předvídavý, chytrý, asertivní a uměl zahrát lidového člověka. 

Konstanty tu jsou, ale spíše v samolibém a hrubiánském stylu než v názorovém zakotvení. A pak je tu jedna zřejmá stálice. Prezident nemá moc rád muslimy a Araby, což je o fous důležitější, než že miluje Izrael. A skoro odvěké je snad i jeho keynesiánství a přesvědčení, že je třeba více investovat – to mu přiznejme.

Nemalý vliv mělo na Zemanův názorový vývoj patrně naše dvojí povolební štěstí. Volby dopadly tak, že nebylo třeba dělat vládu ČSSD s komunisty. A pak se pět vteřin před dvanáctou nezdařil puč v ČSSD. A že bylo namále.

Ono to také mohlo či mělo dopadnout tak, že v Lánech by teď popíjeli vodku Zeman s Janukovyčem v azylu či exilu a ve Strakovce by pořád ještě seděl Jiří Rusnok nebo Hašek.

Přečteno ve středu v Českém rozhlase Plus