Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Audit Jana Macháčka

Volby, komunisti a Klausův plán

Komunisti budou vládnout dvěma krajům a v dalších deseti možná spoluvládnout. KSČM taktéž posílí v Senátu.

Proč to vadí? Pro mne jsou na prvním místě záležitosti pietní a estetické. Nereformovaná strana s názvem „komunistický“ v názvu – to je urážka obětí minulého režimu a jejich rodin. Estetika: stačí se podívat na ty obličeje opentlené třešinkami. Žaludeční nevolnost je nasnadě. Ano, je to zkrátka především nechutné.

Prakticky však nic zvláštního nehrozí. Že by však tyto strany mohly v regionech provádět v praxi nějakou komunistickou politiku – třeba znárodňování –, to je dnes prakticky vyloučeno. Komunisti nemají v zádech žádný Sovětský svaz ani internacionálu. V Rusku dnes vládne mafiánsko-oligarchicko-národovecký kapitalismus, ve kterém se naopak zhlíží leckdo na pravé části spektra. Václav Klaus a jemu blízcí se například netají obdivem k úspěchům ruské transformace a relativní stability tamější společnosti.

Češi podle rakouského tisku trpí kolektivní ztrátou paměti. Nejsem si jist, spíše si přestali pamatovat, k čemu vede, když k volbám nepůjdou. Výsledky komunistů mohou spoustu lidí zmobilizovat. Příště jich snad dorazí k volbám víc. Alespoň přijdou ti, kteří se teď stydí, na sociálních sítích hartusí proti komunistickému národu a u voleb přitom nebyli.

Lze čekat, že komunisté budou z posílených pozic útočit na svobodu slova, svobodný tisk, hudební koncerty a festivaly apod.? Že budou prosazovat své totalitářské tendence?

Různé drobné pokusy tímto směrem (především od předlistopadových funkcionářů) jistě čekat lze. Jistá argumentační potíž je ale v tom, že to je tento režim (a stát v širším slova smyslu), kdo posílá za mříže člověka, který se dopustil politického projevu, a umělce, který přemaloval panáčky. Tady se ukazuje další a málo zmiňovaná chybnost těchto rozhodnutí celého justičního systému. Máme tu o argument méně, chceme-li varovat před komunisty a upozorňovat mladé lidi na to, co všechno nám od nich hrozí. (A takový trutnovský festival – pro mladé lidi důležitý symbol – naráží na opakované snahy být zlikvidován pro změnu ze strany ODS).

Před všemi demokratickými politickými stranami stojí jediná možná výzva (v Auditu i v Respektu ji opakuji podvacáté): Musejí se pokusit stát se hnutími s masovým členstvím a lákat členy a mladé lidi ke vstupu (i rakouské politické strany mají desetkrát a dvacetkrát více členů než ODS i ČSSD). Bez toho je prostě čeká rychlý konec.

Racketeeringové organizace mobilizující před volbami a sestávající z kmotrů, velrybářů a drobných výběrčích, to už prostě fungovat nebude. Být ČSSD, tak se moc neraduji. Nevydá-li se tímto směrem, brzy ji čeká osud ODS. Členů má jen o pár tisíc víc než ODS a komunisté jich mají čtyřikrát tolik.

Politické strany musejí také lákat respektované osobnosti, což není to samé jako hokejisti. Kdo se o to pokusil (viz zelení s Eliškou Wagnerovou), má našlápnuto k úspěchu. ODS se také musí podívat, co stojí za prozatímním úspěchem Jana Zahradníka či Jana Kubery.

A co nás čeká na celostátní úrovni v nejbližší době? Často se mluví o tom, jaký plán má po svém odchodu z funkce prezident Václav Klaus. Plán se zcela jistě jmenuje Strakova akademie (nižší mety Klaus prostě nemá) a podle mého soudu vypadá takto: rychle vyvolat předčasné volby, ve kterých vyhraje ČSSD. Pak jde o to, aby se na Hrad dostal Miloš Zeman, který bude tvrdě pracovat na rozložení ČSSD. Přímo zvolený prezident se silným mandátem může v atmosféře politické krize (ekonomická krize bude také pokračovat, Klaus s tím rozhodně počítá) jmenovat premiérem kohokoli: třeba Klause. Nebo se podaří brzy vyvolat další předčasné volby, kde Klaus už bude lídrem národovecké pravice.

Kdo si myslí, že to je hloupost, neví, jak moc dopředu promýšlí Klaus svoje šachové partie. Pořád se ale může stát, že mu to nevyjde.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].