Svět není připraven na ukrajinskou krizi a f**kuje

Pierre Briançon má na Reuters krátký komentář k ukrajinsko-ruské plynové disputaci. Autor konstatuje, že s blížícím se létem bude mít celý spor zatím omezené důsledky. Pokud by obě země směřovaly k mezinárodní arbitráži, bylo by to nejrozumnější, co mohou udělat, protože tam koneckonců celý spor patří, jelikož v určitém ohledu jsou některé požadavky Gazpromu oprávněné.

Článek ale upozorňuje, že za dluhy je zodpovědné bývalé kyjevské vedení, které bylo Rusku blízké. Briançon také tvrdí, že Ukrajina má právo ocenit anexi svého teritoria – tedy Krymu – a vnést tuto otázku do plynového sporu.

Strategie Kremlu – pokud nějaká vůbec existuje – je nejasná. Ruský akciový index MICEX se sice vrací ke svým lednovým úrovním, nicméně autor článku upozorňuje, že radost investorů je předčasná. To, že nepřicházejí katastrofické zprávy, nestačí, růst akcií by měl být podložen zprávami dobrými; a ty prostě žádné nejsou.

…

Leonid Beršidskij na Bloombergu konstatuje, že se diplomaté v rusko-ukrajinské krizi přestali chovat jako diplomaté. Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Deščycja zpíval s demonstranty „Putin chujlo, la la la“. Ministr později tvrdil, že se snažil mírnit vášně davu, který hrozil zaútočit na ruskou ambasádu po sestřelení ukrajinského letadla.

Autor připomíná náměstkyni amerického ministerstva zahraničí Victorii Nulandovou a její slavné „Fuck the EU“. Ruský velvyslanec v Zimbabwe byl nahrán, když v souvislosti s anexí Krymu žertoval, že „příště bude na řadě Aljaška“. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov se do Deščycji zatím nepustil, protože si sám možná pamatuje, že v roce 2008 po vstupu ruských vojsk do Gruzie řekl britskému protějšku Davidu Milibandovi „go to f… yourself“.

Obscénní a emotivní – tedy zcela neprofesionální – vystupování vysoce postavených diplomatů je velmi netypické a svědčí prý o tom, jak je svět zcela nepřipraven na situaci, která nastala. Anexe Krymu je pro Západ první událostí svého druhu od druhé světové války a Rusy zase zaskočilo, jak se celý svět obrátil proti nim.

…

Zajímavý článek přinesl koncem minulého týdne deník Frankfurter Allgemeine Zeitung. Efektivní protiruské sankce jsou uplatňovány, ale „zadními vrátky“. Německo prý žádné obchodní sankce oficiálně nevyhlásilo, ale de facto je uplatňuje tím, že dává k ledu licence na vývoz techniky do Ruska.

Jde prý o civilní techniku, která ale může mít vojenské využití. Německé strojírenské firmy si prý stěžují, že bez licence nemohou vyvážet, a jejich asociace tvrdí, že stát v poslední době odmítl nebo dal k ledu šedesát exportních žádostí.

…

Ekonom Reza Moghadam, šéf Mezinárodního měnového fondu pro Evropu, minulý týden navrhl, aby Evropská unie zcela zásadním způsobem zjednodušila svoje fiskální pravidla. Současná pravidla jsou příliš komplexní a složitá a vymáhání je dosud chabé. Je potřeba se zaměřit na dluhovou dynamiku, tedy na podíl dluhu na HDP, a učinit z něj základní fiskální kotvu, a pak na strukturální rovnováhu jako jediný operační cíl. 

Moghadam dále řekl, že „současný labyrint pravidel se obtížně vysvětluje veřejnosti“ a pravidla nejsou dodržována: „podřizování se fiskálním cílům je slabé už od devadesátých let, vymáhací mechanismy nejsou tak silné jako v jiných federacích“.

Zjednodušení musí být prioritou. Po vypuknutí suverénní dluhové krize se průměrný podíl dluhu na HDP u osmnácti členských států eurozóny přehoupl přes 90 procent, zvýšil se v průměru o 30 procent. 
…

O tom, jak se v poslední době změnil svět centrálních bank, svědčí i tento článek ve Financial Times, který upozorňuje, že centrální banky ve stále větší míře nakupují akcie nebo podíly ve firmách; s tím, jak nízké úroky negativně ovlivňují jejich příjmy z rezerv.

Akcie ve velkém nakupuje například čínská centrální banka, ale také dánská či švýcarská. Studie poradenské firmy OMFIF tvrdí, že to může mít dopad na přehřátí globálních aktiv.