Česká ekonomika se – měřeno poklesem HDP – již třetí čtvrtletí za sebou zmenšuje. To se někomu s ohledem na nepříznivý evropský a světový vývoj může jevit jaksi adekvátní, ale není tomu tak. Polská a slovenská ekonomika rostou takřka o tři procenta. Neklesá ani HDP v Německu, se kterým jsme svázáni především průmyslem, a ekonomika stále ještě roste v Rakousku či Nizozemsku. Velmi dobře se daří i Švédsku.
Vidíme, že s členstvím v eurozóně vývoj moc nesouvisí. Polsko ani Švédsko v ní nejsou, Slovensko a Slovinsko (tomu se pro změnu velmi nedaří) ano.
Všichni se shodují v tom, že třetí a patrně i poslední čtvrtletí letošního roku bude v celé Evropě především z hlediska propadu výroby mnohem horší, v tom případě ale budou mnohem horší i výsledky naší ekonomiky.
Čím to je? Na vině je slabá domácí poptávka, vládní rozpočtové škrty v platech a investicích. Pravicoví komentátoři zase zdůrazňují především ohlášené zvyšování DPH: lidé jsou pak v utrácení opatrní a raději šetří, firmy odkládají investice.
Česká fiskální politika je nepochybně příliš restriktivní, zpomaluje ekonomiku a vyvolává potřebu další restrikce. Potíž je v tom, že vláda vlastně jinou než fiskální politiku nemá. Možná by se ještě dalo skousnout, že nějaký ministr financí je přísný, suchopárný a neoblomný, v tom případě má ale vláda mít v oblasti hospodářské politiky ještě jednu tvář, která společnosti nabídne cestu a optimistickou vizi.
Pravice u nás vládne od roku 2006 a nemůže se bohužel vymlouvat: čísla a komparace se sousedy hovoří jasně. Česká pravice se vždy vysmívala systému investičních pobídek nastavených sociální demokracií. Koneckonců proč ten systém nekritizovat – jenže je třeba ho přebít lepší vizí a strategií, ale místo toho přišlo bezvýrazné nic. Liberálové chtějí tradičně podporovat růst nízkými daněmi a zjednodušením byrokracie, jenže vláda daně zvýšila a ještě zvýší.
Od pátku 17. 8. až do 31. 8. audit nebude vycházet.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
