Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Anketa

Anketa: Kdybych byl prezident...

Český prezident nemá mnoho pravomocí, může mít ale velký vliv.

Zeptali jsme se několika mužů a žen, nač by se zaměřili, kdyby se stali prezidenty. Co byste dělali vy, kdybyste se stali prezidentem České republiky? Svoje odpovědi nám posílejte na email [email protected]. Přidejte prosím fotku a povolání. Nejzajímavější odpovědi otiskneme během dneška.


titulka ipad mala • Autor: Respekt
titulka ipad mala • Autor: Respekt

Vaktuálním Respektu na tuto otázku odpovídají:

Michal Horáček, Jan Světlík, Ilona Švihlíková, Libor Malý, Eliška Wagnerová, Zdeněk Tůma, Zdeněk Bárta, Silvie Lauder, Jaroslav Rudiš, Jan Skalík, Monika Laušmanová, Petr Němec či Barbora Golanová.

86 anketa derer jaros R14 2 • Autor: Respekt
86 anketa derer jaros R14 2 • Autor: Respekt

Ivan Derer

bloger, spisovatel, cestovatel

Opustil bych sídlo českých králů a zařídil si kancl někde na Pankráci.

Po inauguraci bych svou středověkou možnost amnestie nevyužil a snažil bych se ji přenést do kompetence Poslanecké sněmovny.

Uklidnil bych přirozené spojence ČR ze západní civilizace, že tam fakt chceme patřit.

Vytvořil bych spojení prezidentské kanceláře s kanceláří ombudsmana. To by řešilo potíže Čechů šikanovaných státem nebo lapených do pastí advokátsko-soudně-exekutorské lobby.

Pomáhal bych českým firmám v udržování a  rozvíjení obchodních vztahů se zeměmi EU a v rozšiřování spolupráce s rostoucími ekonomikami Brazílie, Indie nebo USA. Čínský komunistický šunt může jít do Ruska.

Vládu bych se snažil inspirovat příklady řešení problémů v jiných zemích. Například školství - Jižní Korea, snižování zadlužení a  přebytkový rozpočet – Švédsko, kultura - Španělsko nebo korupce – Finsko.

Všem úředníkům bych po dohodě s předsedou vlády zabavil razítka a zpět do ekonomiky by jich bylo vydáno jenom necelých 5%.

Potom bych si dal čaj s Lobsangem Sangayem.

anketa Ondrej Matyas • Autor: Respekt
anketa Ondrej Matyas • Autor: Respekt

Ondřej H. Matyáš

ekonomický náměstek České filharmonie

Dělal bych to samé, co dělal právě odcházející prezident, i když laťka se v tomto smyslu zdá být téměř nepřekonatelná. Role zdejšího prezidenta totiž spočívá v tom, že může využít vážnosti svého úřadu pro nastolování témat, která považuje za důležitá.

Mými tématy by byla například role Česka v Evropské unii a to, nakolik lze naši pozici dlouhodobě stavět na čistě materiálním srovnávání, kolik zaplatíme do společné kasy a kolik dostaneme zpět, případně na tom, že pokud nebudeme moci na kelímek s pomazánkovým máslem psát slovo „máslo“, přijdeme o své češství. Otázka, v čem má být vlastně Česko inspirativní pro ostatní, evropské i mimoevropské země, zůstává přitom ve veřejné debatě nejen neodpovězena, ale vlastně ani nepoložena.

S tím souvisí další téma, kterým je kultura a kulturní politika této země. Máme plzeňské pivo a wolfsburgskou škodovku. Ovšem se skutečností, že díky naší skladatelské tradici i aktuálnímu potenciálu hudebních těles jsme de facto kulturní velmocí přinejmenším v oblasti hudby, které se tradičně říká „vážná“, se téměř nepracuje. Na rozdíl od příležitostně získaných hokejových medailí to téměř není součástí naší identity.

Bylo by možné dále pokračovat: tématem je i rostoucí míra sociálního vyloučení různých skupin obyvatel. Bylo by dobré, pokud by prezident navštívil některá z ghett a mluvil o podmínkách, ve kterých tam lidé žijí. Zašel do azylového domu, protidrogového centra nebo občanské poradny. Dal by tím najevo, že je znakem civilizovanosti pomáhat těm, kteří se z různých příčin dostali na okraj, vřadit se zpět do společenství. Aby chodil do škol i mimo 1. září a prosazoval myšlenku, že kvalitní vzdělávací systém je jedinou zárukou budoucího rozvoje této země.

Jako prezident bych v roce 2013 také chodil na koncerty České filharmonie – krom důvodů popsaných výše i čistě proto, že budou jednoduše výborné. 

21 Slerka Josef R02 2013 • Autor: Respekt
21 Slerka Josef R02 2013 • Autor: Respekt

Josef Šlerka

vedoucí studia nových médií na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy

1) Podporoval bych české i světové umělce, aby mohli co nejvíce vystavovat, koncertovat či jinak působit v naší zemi. Prostory, které spadají do správy Pražského hradu, by se daly určitě využít lépe než jen k vystoupením dixielandu. A jedna z věcí, která v české společnosti chybí, je elementární vkus.

2) Místo uveřejňování zápisků z cest na vybraných zpravodajských serverech bych využíval Twitter a snažil bych se být s občany v kontaktu i prostřednictvím Facebooku. Zajímal bych se i o názory na diskusních serverech, včetně diskusí pod články. Na první pohled je to sice žumpa, ale frustrace lidí, která se zde uvolňuje, je reálná a je dobré o ní vědět. Svět už není přísně hierarchizovaný a díky sociálním sítím mohou mít lidé k politikům blíž než kdy jindy. 

3) Pokusil bych se o pestrobarevnější politiku. Školní rok bych zahájil v romské škole, kancléře bych se pokusil najít z řad vietnamské komunity. Možná bych vyrazil na pivo se šéfem Sudetoněmeckého landsmanšaftu, dokud ještě vůbec nějací Sudeťáci žijí.

A taky bych rozsvítil zase nad Pražským hradem neonové srdce. Jen tak pro radost.

anketa milena bartlova • Autor: Respekt
anketa milena bartlova • Autor: Respekt

Milena Bartlová

Historička umění, Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze

Prakticky by bylo nutné udělat několik věcí najednou. Hned první dny jet na návštěvy do zahraničí v pořadí Brusel, Bratislava, Berlín, Varšava, Vídeň. EU stejně jako vlastním občanům se omluvit za znevážení úřadu předchozím prezidentem. Sestavit okruh spolehlivých spolupracovníků, kteří by mi nejdřív ze všeho vysvětlili, jaké jsou možnosti a nástroje prezidentských aktivit. Tým by musel být vlastně kompletně připravený už před prezidentskou volbou. Stejně tak by musela být předem hotová promyšlená reorganizace prezidentské kanceláře a hradní správy, aby její dosavadní osazenstvo přišlo o práci dřív, než stihne zamést papírové i digitální stopy.

Protože nevím, co prezident smí a může a jaké má k tomu nástroje, nemůžu být moc konkrétní. Například bych chtěla: zrušit na Hradě vstupné, objednat nový design budek hradní stráže u Milana Knížáka a pořádat afterparty po recepci ke státnímu svátku. Ochota používat na hradních chodbách kolečkové brusle a koloběžky (© Bára Štěpánová) by jako důkaz o schopnosti sebeironického nadhledu uchazečů/ek patřila ke kladům při genderově vyváženém výběrovém řízení na nové zaměstnance. Nutnou podmínkou by byl prokázaný původ z opice.

anketa bratr Samuel • Autor: Respekt
anketa bratr Samuel • Autor: Respekt

Dom Samuel Lauras

Opat trapistického kláštera Matky Boží v Novém Dvoře

Jeden židovský příběh vypráví, jak jeruzalémský král poslal pro proroka a zeptal se ho: « Proč pobíháš po ulicích a burcuješ lid proti mé moci? « Nemám nic proti tvé  moci, ale proti bezpráví, které je pácháno ve tvém království. Tvoje moc není špatná, ale existují hranice, které nelze překračovat. » « Co si přeješ? » pokračoval král.  « Právo jednat podle svého svědomí a svobodu hlásat Boží slovo. » Rozhovor dále pokračoval: « A kdybych tě vsadil do vězení? » « Mé místo zaujme někdo jiný. » Pokud budou existovat králové, budou existovat i proroci. Jestliže pak jsou moderní « králové » voleni přímou volbou, nepotřebují proto naslouchat prorokům o nic méně. Řeholníci se kvůli Božímu povolání zřekli snahy o získávání vládních funkcí, ale nemohou mlčet. Jsou z bratrstva proroků, kteří hlásají cestu ke štěstí. Dnešní proroci by mohli říci toto: « Nedovolte, aby ekonomické starosti, které vás zaměstnávají, zadusily to, co je transcendentní a posvátné. Když se dítě, dospívající mladík, dospělý muž či stařec mohou obrátit k Bohu, vidí, jak se horizont před nimi otevírá. Bez této možnosti se propadá do beznaděje. Zaujměte své místo, plňte roli autority. Politická moc přenechaná pouze prorokům plodí anarchii. Ale král, který by přestal naslouhat hlasu proroků nebo který by je umlčoval, by byl neštěstím pro svůj lid. Neztrácejte paměť! Totalitní nebo komunistické diktatury minulého století, ty, které ještě přežívají, ukazují, čemu se podobá království bez proroků. Abyste působili svému lidu štěstí, neumlčujte pravé proroky!

anketa02 jana hajslova • Autor: Respekt
anketa02 jana hajslova • Autor: Respekt

Jana Hajšlová

Vědkyně, zabývá se bezpečností potravin v Evropské unii

Kdybych byla prezidentkou, tak bych nejprve velmi pečlivě zmapovala názory jednotlivých politických seskupeni v různých oblastech (zhruba podle agend jednotlivých ministerstev). Je třeba se vyznat i v oblastech, které mi nejsou profesně blízké, ale pro chod země důležité – ať už ekonomicky či třeba kulturně. Pak by následovalo hledání konsensuálních postojů: apelovala bych na vládu, aby se snažila o co nejširší podporu napříč veřejností. Prezident by měl být do jisté míry férový arbitr, se kterým není třeba přímo souhlasit, ale musí být vždy rozumět jeho argumentům. Pokud jde o vztah k EU, byla bych poněkud rezervovaná (i když ne v míře projevované Václavem Klausem). Nelze totiž ignorovat skutečnost, že je to ekonomická sila země, která se promítá do váhy jejího hlasu v EU – a my nepatříme k nejsilnějším. Pro posíleni sebevědomí ČR bych neustále akcentovala, jak je významná vzdělanost a rozvoj high-tech aktivit – jak v průmyslu, tak i ve službách. A na závěr: nekompromisní a informovaná kritika korupce, neboť právě tento fenomén nás deklasuje.

chmelar • Autor: Respekt
chmelar • Autor: Respekt

Aleš Chmelař

Ekonom. Výzkumný pracovník v oblasti finančních trhů bruselského think-tanku Centre for European Policy Studies.

Současný prezident si možná získal srdce několika extremistů v Evropě i za Atlantikem, nereprezentoval tím ale Českou republiku. Naopak si z ní udělal nelegitimní řečnický pultík. Už příliš dlouho tak naše země pro zahraniční veřejnost byla něčím, čím ve skutečnosti není. Jen bylo pod rozlišovací schopností zahraničních médií identifikovat za slovy prezidenta a premiéra relativní izolovanost podobných názorů. Nový prezident by měl ukázat, že Česká republika chce pokračovat a pokračuje v tradici Masaryka, Pražského jara a Charty 77, nikoli v jemně autoritářském a pekuliárně konzervativním samorostu inspirovaném úspěchy i neúspěchy divoké transformace.

V prvních měsících by měl nový prezident navštívit země a organizace, jejichž důvěru současný prezident radikálně poškodil. Měl by sebe a naši zemi distancovat od posledních deseti let. Neměl by se omlouvat, nýbrž vysvětlovat. Poukázat, že Česká republika patří k evropské kultuře a historii a že není v našem zájmu politicky a ústavně dezertovat do střední Asie. Měl by dát jasně najevo, že současný prezident nereprezentoval českou společnost, ale jen jednu z jejích radikálních frakcí. A z počínání by mělo být jasné, že do budoucna chceme být zemí, kterou v zahraničí respektují pro vkus a vzdělanost, nikoli pro šílené názory a schopnost vést ostrovní politiku uprostřed Evropy.

anketa02 ilona rozehnalova • Autor: Respekt
anketa02 ilona rozehnalova • Autor: Respekt

Ilona Rozehnalová

Majitelka kulturního klubu a antikvariátu Fiducia v Ostravě

Zaměřila zejména na prosazování těchto tří témat:

1) dočasné snížení platů Hradu, poslanecké sněmovny

Rozhodně bych si nechala udělat analýzu, jakým způsobem lze efektivně snížit náklady na platy Hradu, to znamená jak snížení platu prezidenta, tak i jeho personálu. Rovněž bych prosazovala snížení platů poslanců, stejně jako tomu bylo u platů ve veřejném sektoru. Prezident a poslanci by měli jít občanům v době finanční krize příkladem a ne si platy zvedat, jak je tomu v případě Poslanecké sněmovny ČR. 

2) snížení daní 

 Prezident republiky o snižování daní nerozhoduje, o tom rozhoduje vláda. Jako prezident bych ale mohla znovu vyvolat diskusi o tomto zásadním tématu a použít zákonné nástroje, které bych jako prezident měla, k prosazování snížení daní. Vyzvala bych odborníky z NERVu, aby mi zpracovali možné scénáře, jak by snížení daní ovlivnilo budoucí chod ČR.  

3) transparentní veřejné zakázky, architektonické soutěže 

Jako prezident ČR bych prosazovala transparentní veřejné zakázky. Prosazovala bych také vypisování architektonických soutěží na veřejné stavby. Jsou nejen garancí transparentnosti, ale také šancí pro mladé architekty, kteří  mnohdy bohužel na veřejné zakázky v ČR nedosáhnou. To, že tyto architektonické soutěže mohou přinést mimořádné výsledky, je vidět například na realizaci Národní technické knihovny v Praze, kterou navrhli mladí architekti z ateliéru Projektil.

anketa02 Bajgar Matej • Autor: Respekt
anketa02 Bajgar Matej • Autor: Respekt

Matěj Bajgar

Ekonom se zaměřením na rozvojové země a mezinárodní obchod, doktorský student na univerzitě v Oxfordu

Začal bych upozorňovat na to, co je nejvíce frustrující. Sem patří exekutoři nafukující pokutu z tramvaje na desetitisícové dluhy. Sem patří zvláštní daňový režim a slabá regulace hazardu. Sem patří zákon o státní službě, už roky klimbající navzdory našemu závazku vůči EU. Sem patří třeba i v Respektu nedávno popsané poplatky za odvoz odpadu požadované po mladých lidech z dětských domovů.

Právě u problémů tohoto druhého typu vidím prostor pro uplatnění vlivu a autority, které prezident u nás má. Jako prezident bych si vytkl za cíl na ně tak vytrvale upozorňovat, že by je už poslanci a senátoři nemohli ignorovat.

Ještě jeden cíl bych si vytkl. Přesvědčit naši společnost o tom, že nebude zdravá a šťastná, pokud nezvrátíme prohlubování propasti mezi jejími romskými a neromskými členy. A také, že toto prohlubování nezvrátíme, pokud si jej nestanovíme jako klíčovou prioritu a nebudeme připraveni do něj investovat mnoho úsilí a peněz.

anketa01 Ondrej Hanko • Autor: Respekt
anketa01 Ondrej Hanko • Autor: Respekt

Ondřej Hanko

student sexty gymnázia Jaroslava Seiferta

Chtěl bych udělat z prezidentství více civilnější a veřejnosti přístupnější věc. A začal bych na Pražském hradě – snažil bych se o co největší možné zpřístupnění zahrad a jednotlivých paláců veřejnosti.

Když už bych musel své sídlo opouštět, cestoval bych po Praze zásadně pěšky a městskou dopravou. Hezky v klobouku jako prezident Masaryk a bez ochranky. Poslance, senátory a ministry na jednání vlády bych také navštěvoval zásadně pěšky, zvlášť když jsou všechny budovy v docházkové vzdálenosti od Hradu. Tam bych v souladu s ústavou poprosil o udělení slova a ptal bych se činitelů na všetečné otázky, jakožto i na ty, které by trápily občany.

Určitě bych se přitom nespoléhal pouze na rozum svůj, nýbrž obklopil bych se hloučkem lidí nejrůznějších profesí a názorů. Všichni by se navzájem hádali, ale měli by dobrý pocit, že na mě mají nějaký vliv. Ruku v ruce by s tím šly nejrůznější konference a dobročinné snídaně – například na podporu otců v domácnosti či pro vytvoření nějakého místa pro neúspěšnou kandidátku Janu Bobošíkovou, aby už nikam nekandidovala.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].