Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Agenda

Volby v Německu: Zelení nechtějí působit, že se snaží v kampani vytěžit povodně

Politici z levice i pravice se shodují, že jedním z hlavních důsledků pohromy musí být důslednější snižování emisí

Záplavy Německu, město Erftstadt • Autor: REUTERS
Záplavy Německu, město Erftstadt • Autor: REUTERS

Dva měsíce před volbami do spolkového sněmu se do centra pozornosti německých voličů vrátilo klima. Počet obětí historických povodní na západě Německa již překročil 160 lidí a podle tamního svazu stavebního průmyslu potrvá roky, než budou postižené oblasti zcela opraveny.

Politici z levice i pravice se shodují, že jedním z hlavních důsledků pohromy musí být důslednější snižování emisí. “Nikdo nemůže seriózně pochybovat o tom, že tato katastrofa souvisí s klimatickými změnami,” řekl například konzervativní ministr vnitra Horst Seehofer (CSU) o souvislosti mezi globálním oteplováním a stále četnějšími extrémy počasí. I středopravicový kandidát na kancléře Armin Laschet, který v jednu chvíli novináři odvětil “že kvůli dni, jako je ten dnešní, neměníte svou politiku”, pak ve stejný den dodal, že cestu k uhlíkové neutralitě je potřeba urychlit.

Podle řady německých i zahraničních komentátorů dává pohroma příležitost Zeleným, aby zastavili pokles popularity a opět se vrátit do boje o výhru. Podle nejnovějšího průzkumu agentury INSA by je volilo 18 procent Němců, vládní křesťanskou demokracii (CDU/CSU) 29 procent. Prozatím však Zelení vystupují velmi opatrně. Zmínkám o klimatu se v souvislosti s povodněmi vyhýbají - a dokládaní tím jeden z rysů německé politické kultury a málo konfrontačních volebních kampaní.

Zelený poslanec Konstantin von Notz minulou středu v prvotním tweetu shrnul, jak ostatní strany blokují přísnější ochranu klimatu – ale hned ve čtvrtek tweet smazal s vysvětlením, “že současná situace není vhodná k psaní polemických tweetů”. Straničtí předáci Zelených vyjadřují soustrast a soucit postiženými, děkují záchranářům, navrhují zlepšení systému včasného varování před přírodními pohromami. Dávají si však pozor na prohlášení v duchu “my jsme vám to říkali”, vyhýbají se slovům a gestům, které by mohly vyvolat zdání, že se jim pohroma v kampani hodí a snaží se ji vytěžit.

Spolupředseda strany Robert Habeck například na místo katastrofy neodjel s vysvětlením, že politici v takových situacích spíše překážejí záchranářům. Ve svém videozdravici zveřejněné na Instagramu se soustředil na empatii a solidaritu - a klima vůbec nezmínil. Bude prý ještě čas místa navštívit a přemýšlet o tom, jaké politické lekce z extrémní situace vyvodit. Jeho kolegyně a zelená kandidátka na kancléřku Annalena Baerbock na místa zkázy odcestovala, ale až po akutních záchranných pracích a cíleně bez doprovodu médií.

Vysvětlila to tím, že chtěla pozorně naslouchat místním a záchranářům a nezůstat u povrchních hovorů. “Chtěla jsem pochopit, jak se můžeme do budoucna lépe připravit na přírodní katastrofy. Proč k záplavám přispělo právě tolik malých řek? Jak by se měly v budoucnu lišit systémy včasného varování na venkově a ve městech, kde je více infrastruktury? Na ta témata potřebujete čas a více klidu, než je v doprovodu novinářů možné,” řekla po návratu do Berlína týdeníku Der Spiegel. 

Ve výrazně jiné roli je její rival, křesťansko-demokratický kandidát na kancléře Armin Laschet (CDU). Je totiž současně i zemským premiérem postiženého Porýní-Vestfálska - proto ihned nazul gumáky a převzal roli krizového manažera. To mu dává i šanci se blýsknout.

Hvězda pozdějšího sociálně-demokratického kancléře Helmuta Schmidta například vystoupala, když v roce 1962 v Hamburku z funkce městského radního odpovědného za policii vynikl při koordinaci záchranných operací po historických povodních. V roce 2002 zas zvládnutá reakce na srpnové záplavy u Labe pomohla Gerhardu Schröderovi v zářijové obhajobě kancléřského postu. Armin Laschet je ovšem spíše veselý, žoviální a “nechlapácký” politik – a zatím tak v této roli nevyniká. A to nejen kvůli videu, které zaznamenalo jeho úsměvy během návštěvy postižených oblastí v doprovodu prezidenta Franka Waltera Steinmeiera.

Minulý týden také například chválil, jak zafungoval zemský systém včasného varování před pohromou - přes víkend se však stále více pozornosti stočilo k jeho selhání. Informace od zemských i evropských hydrologů a meteorologů se sice dostala na úroveň okresů, ale z nich už neprosákla k občanům a radnicím. Laschet je též známý jako obhájce delšího provozu uhelných elektráren a - jak ukázal server ZeitOnline  – jeho kabinet zbrzdil mnohá ekologická opatření zahájená předchozí rudo-zelenou zemskou vládou v Porýní-Vestfálsku.

Dopad historické pohromy na volební kampaň tak není přímočarý - a až během srpna ukáže, jestli nový zájem o klima skutečně zamíchá politickými kartami.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].